Článek
Nemusíme si říkat, že zvířata létající do vesmíru jsou raritou. Jako první se na zcela jiný svět podíval pes Lajka, který se do vesmíru dostal jako první pes provádějící experimentální lety. O několik let později ho nahradila, pro některé obyčejná, kočka domácí, která však měla výjimečné schopnosti. Félicette se na Měsíc podívala 18. října 1963. Přežila let raketou a ve zdraví se vrátila zpět na zem.
Prvními tvory byly mouchy
Historicky prvním živým tvorem, který se dostal do vesmíru, byla obyčejná moucha Májovka. Ta se do vesmíru poprvé dostala 20. února 1947. Mouchu tehdy do vesmíru dostala 20. února 1947 německá modernizovaná raketa V-2, která byla na Měsíc vypuštěna z letecké základny White Sands v Novém Mexiku. Jen rok poté, co se do vesmíru dostala moucha, tam byli vypouštěni savci. Jako první se na jinou dimenzi podívala americká opice, která se jmenovala Alberta I. Ta během svého návratu na Zem kvůli potížím s padákem zahynula.
Stejný osud čekal i na Albertu II., která 14. červa 1949 během svého návratu na naší planetu zahynula. Stejně jako u Alberty I. za to mohly potíže s padákem. O dva roky později se stal let do vesmíru úspěšným pro psy nesoucí jméno Tsygan a Dežik, kteří byly původem ze Sovětského svazu. Oba psi bravurně zvládli nejen samotný let na Měsíc, ale i náročný návrat na Zem. 20. září 1951 se na vesmír spolu s astronauty, které tvořily obyčejné myši, podíval i americký šimpanz Albert VI. Opice i dvě myši však několik hodin po přistání zemřely. Hovoří se, že za to mohlo přehřátí jejich organismů.
Bylo vybráno 14 koček
Jenže svět se nechtěl vzdát možnosti podívat se do vesmíru, a proto přišlo v roce 1963 Francouzské středisko pro výzkum v oblasti letecké a kosmické medicíny s nápadem, že by se do vesmíru mohla vyslat i kočka. Podle odborníků z toho institutu byly kočky považovány za inteligentní bytosti, které by mohly o vesmíru přinést mnoho nových informací. Výběrové řízení těchto koček bylo doprovázeno přísnými pravidly. Kočka musela splňovat určitou váhu, výšku, povahu a také být bez zdravotních potíží. Zaměstnancům bylo výslovně zakázáno, aby těmto kočkám dávali jména.
Félicette
Vědci chtěli zabránit situaci, kdy si zaměstnanec s kočkou vytvoří blízký vztah. Kočky byly nazývány čísly. Do výběrového řízení bylo zařazeno celkem 14 koček. Jen den před startem rakety se výběr zúžil na šest. V den startu byla vybrána kočka s číslem C341. Kočka vážila pouhé dva kilogramy a každý pohyb jejího těla byl snímám velmi přesnými mikrofony a elektrodami, které měly za úkol zachytit jakékoliv podezřelé chování kočky.
První kočičí astronautka
Když vše bylo připraveno a zkontrolováno, nic nebránilo startu. Klíčový datum byl 18. října 1963, kdy raketa se zcela první kočkou na palubě odstartovala z Alžírska kolem 22 hodiny. Do vesmíru vystoupala za neuvěřitelných 42 sekund a kočičí astronautku vystavila vzdušnému přetlaku 9,5 kilogramu, což je přibližně 9,5násobku zemské gravitace. Před dosažením výšky 152 kilometrů se od rakety oddělil vrcholový kužel a kočka zažila pět minut beztíže.
Když se kočka dostala na místo, na vesmírný povrch přistávala s pomocí padáků a po třinácti minutách ji našel vrtulník. Právě v ten moment dostala kočka nejprve jméno Félix, podle kresleného seriálu o domácím kocourovi Félixovi, které se po pár dnech změnilo na ženskou podobu jména Félicette. Do historie letů do vesmírů se zapsala jako jediná kočka, která zvládla takto náročnou cestu bez újmy na zdraví.
Zdroje: TheGuardian, Smithsonmagazine, RFI, Space
