Jaroslava Obermaierová by z důchodu vyžít nedokázala. Má malou penzi, proto stále pracuje

Je v tom nadsázka, ale pravda je, že asi žádný důchodce nemůže žít v Praze jen z penze. Buďto už je dávno někde na vsi, nebo mrtvý. Tak zněl jeden citát známého umělce, který vždy vtipkoval o penzistech z Prahy. Podobně je na tom zřejmě i herečka Jaroslava Obermaierová, jejíž penze není nijak závratná. Původně pobírala důchod kolem deseti tisíc korun, který se postupně navýšil na současných necelých šestnáct tisíc, a to neustálými valorizacemi, které probíhaly.

„Víte co, já si nestěžuji, beru to tak, jak to je. Naštěstí ještě můžu pracovat. Kdo nemá něco naspořeno, nemůže si přivydělat nebo žije sám, při výši důchodů a dnešním cenám za jídlo, léky a další potřebné věci k životu to má velmi těžké. Je mi těch lidí strašně moc líto,“ řekla dokonce v nedávném rozhovoru.

Kvůli vysokým životním nákladům v hlavním městě se herečka rozhodla k radikálnímu kroku. Se synem Jaroslavem se odstěhovala na chalupu na Benešovsku, přibližně padesát kilometrů od Prahy. „Kdo nemá něco naspořeno, nemůže si přivydělat nebo žije sám, při výši důchodů a dnešním cenám za jídlo, léky a další potřebné věci k životu to má velmi těžké. Je mi těch lidí strašně moc líto,“ svěřila se herečka, která je naštěstí ráda, že může neustále pracovat, aniž by jí to výrazně unavovalo.

I přes svůj věk herečka Jaroslava Obermaierová stále aktivně hraje a do hereckého důchodu se rozhodně nechystá. „Mně se ráno vůbec nechce vstávat do práce. Ale když už tam jsem, tak mě to vlastně baví. A člověk se tím udržuje v kondici,“ přiznává s úsměvem na tváři. Některých aktivit se však vzdala, protože byly nejen časově, ale především zdravotně náročné. Dala výpověď ze zájezdového divadla, které pro ni bylo fyzicky náročné kvůli dlouhým nočním cestám.

Málokdo však ví, že Jaroslava Obermaierová začínala svou uměleckou dráhu již v útlém věku jako baletka. Na prknech Národního divadla se poprvé objevila v pouhých deseti letech, kde několik let tančila dětské role v operách a baletech. Po absolvování DAMU nastoupila do divadla v Kladně a později působila v pražském Divadle E. F. Buriana. Herectví je tak jejím životem a doufá, že svou práci bude dělat ještě několik dalších let.