Článek
Odborníci bijí na poplach a varují před nezodpovědným užíváním antibiotik. Situace v České republice je znepokojivá. „V rámci sledování zastoupení rezistence u vybraných bakterií se často více blížíme zemím východní a jižní Evropy než vyspělým zemím západní či severní Evropy,“ prozradil mi v rozhovoru MUDr. Milan Trojánek z FN Motol.
Statistiky ukazují, že v Česku umírá na následky antibiotické rezistence více lidí než při dopravních nehodách. Jedním z hlavních problémů je nadměrné předepisování širokospektrých antibiotik. Česká republika patří v Evropě k největším předpisovatelům takzvaných makrolidů, které významně přispívají k rozvoji bakteriální rezistence.
V některých krajích je situace kritická - například v Moravskoslezském kraji dosahuje předepisování vhodných úzkospektrých antibiotik pouhých 5,14 %. Světová zdravotnická organizace předpovídá dramatický vývoj. „Bude-li rezistence pokračovat tempem, které nyní vidíme, budou podle odhadů v roce 2050 infekce vyvolané odolnými bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí,“ varuje MUDr. Václava Adámková z VFN v Praze. Odborníci se shodují na několika hlavních bodech opatření, které by se měly zavést.
Mezi ně patří především zkracování délky antibiotické léčby u běžných infekcí, preferování antibiotik s užším spektrem účinku, důkladnější diagnostika před předepsáním antibiotik a vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Ačkoliv situace na první pohled vypadá vážně a naprosto kriticky, jsou zde i způsoby, kterými můžeme tento nepříznivý trend zpomalit. Důležitá je především mezinárodní spolupráce v duchu zavedeného konceptu Jedno zdraví, který propojuje péči o zdraví člověka, zvířat a životního prostředí. Česká republika v současnosti připravuje novou strategii do roku 2030, která má pomoci zachovat účinnost antibiotik pro budoucí generace. Jen tím se může snížit počet předepsaných antibiotik.
Zdroje: vlastní rozhovor a dotazování
