Článek
Dnes dopoledne jsem se vydala na klasický víkendový nákup, protože se chystám péct cukroví. Vyrazila jsem dopoledne, protože mám dovolenou a rozhodla jsem se využít chvíle, kdy nebudou obchody přeplněné a praskat ve švech. Já totiž osobně nesnáším nakupování v přeplněném obchodě, kde se člověk nedokáže ani otočit na protější regál. Možná právě proto, že v obchodě bylo tak málo lidí, mě zaujala malá culíkatá holčička s brýlemi, která měla v ruce trochu potrhanou panenku. To mi připomnělo mé dětské časy, kdy jsem u sebe nosila hračku až do jejího rozpadu.
Chtěla obyčejnou figurku
Malá holčička se zastavila u regálu, ve kterém bylo několik sladkostí. Mezi nimi i figurky čerta, mikuláše a anděla. Klasická prosincová nabídka. Jedna figurka stála 18.90 Kč, což v dnešní době není zas tak moc. Když přijela maminka s nákupním košíkem k regálu, holčičce odpověděla, že na to nemají peníze. Bylo mi to líto, ale řekla jsem si, že možná jen nechce, aby malá jedla sladkosti. Další důvod, co mě napadl, že malá nesmí jíst sladké z důvodu nějaké nemoci. Možností je opravdu hodně, a tak jsem šla dál. Jenže holčička se dále dožadovala nějaké dobroty, v regálu si vybrala obyčejný Kinder řez. Ani ten jí maminka nekoupila. Holčička řekla, že má hlad a chce aspoň jeden rohlík. „Ten ti nedám, na to nemáme. Doma si dáš chleba, musíš vydržet,“ pošeptala ji trochu hlasitě maminka, která netušila, že jsem jim v patách.
Přemýšlela jsem, zda jsou na tom opravdu tak špatně, nebo jen maminka nechce dítě rozmazlovat a dopřát mu vše, na co si ukáže. Tak jsem si jich nevšímala a dále se věnovala svému nákupu. Najednou se mi ztratily z dohledu. Já jsem si zaplatila svůj nákup a vydala se směrem k autu, které jsem měla zaparkováno za rohem od vchodu. Když jsem dojela ke svému vozu, začala jsem si v klidu do kufru skládat svůj nákup. V ten moment, když jsem zvedla hlavu, jsem si všimla malé holčičky, jak sedí na zemi a hraje si se svou panenkou. Vedle stála maminka, kouřila cigaretu a pila pivo z plechovky. O své dítě se vůbec nestarala. Nestačila jsem se divit.
Na pivo peníze jsou
V ten moment jsem si uvědomila, že maminka odmítla své dceři koupit sladkosti jen proto, že sama si dopřála dvě piva a krabičku cigaret. Nejvíce mě však udivovalo, že si o svou dceru nedělá žádné starosti. Holčička si hrála poblíž silnice a kolem jezdila auta zákazníků. Maminka v klidu koukala do telefonu, kouřila jednu za druhou a k tomu pila své oblíbené pivo. Já jsem si v klidu uklidila nákup a sedla do auta s tím, že odjedu. Jenže nedalo mi to a holčičku jsem chvíli sledovala. Následně jí maminka velmi surově vzala za ruku a odešla směrem k MHD. Jenže i během této cesty si stihla zapálit dvě cigarety. Na zastávce jsem ještě zahlédla, že dále koukala do telefonu a o své dceři neměla vůbec ponětí.
Proto jsem se zamyslela nad tím, zda je něco takového správné. Proč se to vůbec děje? Na světě je tolik žen, které nemohou mít své vlastní dítě a moc by si ho přály. Jiné své děti mají, ale vůbec si jich neváží. O to více je to smutné, když dítě takové maminky, která si ho neváží, je krásné, zdravé a usměvavé.
Zdroj: Autorský text
