Článek
„Vy zabít naše děti a dívky. Tak my teď vzít si ten váš,“ těmito slovy začíná celý příběh, kdy starému osadníkovi indiáni odvlečou jeho dvě dcery. Měla to být údajně pomsta za to, jak se k nim po celou dobu lidé z civilizace chovají. Když se totiž indiáni brání, lidé z vesnice je trestají bojovnými útoky. Indiáni se však brání a jako rukojmí unášení děti osadníků. Tím si kompenzují i ztráty ve svých řadách.
Znechucení z dnešní doby
A právě v tomto případě došlo ke zlomu, kdy dvě unesené dívky prohlásily, že už nikdy nechtějí do běžného života. Když se jednoho dne vrátily ke svým rodičům, utekly a chtěly zůstat s Indiány. Podle psychologa Benjamina Franklina to má jednoduché vysvětlení. Tyto děti už nikdy nechtějí do civilizace, ze které jsou znechucené. To je případ i dvanáctileté Mary Jemisové, kterou v dobách britsko-francouzské války napadne a zajme skupina čtyř Francouzů a šesti indiánů z kmene Šavané. Nutí je pochodovat ostrým tempem. Kdo nezvládá, zemře.
Život s Indiány
„Indián s bičem často bil děti, aby držely tempo rychlého pochodu. Šli jsme až do tmy, bez jídla a kapky vody. Kdykoli malé děti plakaly a prosily o vodu, Indiáni je nutili pít moč.“ Další den celou rodinu rozdělili. Mary se nakonec dostala do kmene Seneků, kteří ji v krátkém rituální obřadu přejmenovali na Deh-he-wä-nis, což znamená Hezká dívka. Když Mary vyrostla, provdala se za válečníka z kmene Delevarů. Svému manželovi porodila syna Thomase. Jak je v přírodě běžné, jejího manžela v boji zabijí. To ale ničemu nevadí a Mary se provdá znovu. Za indiána jménem Hiakatoo, se kterým měla dalších šest dětí. V roce 1811 však její tři děti zemřou. Ona se však rozhodne, že už zpět do civilizace nechce. I když tu možnost několikrát dostala.
Za svůj kmen bojovala do konce života
I přesto, že dostala možnost odejít, nevyužila ji. Svůj kmen odmítala opustit. Naopak se rozhodla za svůj kmen bojovat a začala pro ně pracovat jako vyjednavačka. Senekům dokáže zajistit výhodné podmínky poté, co museli předat svou část území novým přistěhovalcům. Mary se spolu se svým kmenem Seneků odstěhovala do rezervace u Buffalo Creek. Zde s nimi žila až do konce svého života. Zemřela 19. září 1833 ve věku 90 let. Na její počest byla v Letchoworthském státním parku postavena socha.
Zdroje: Wikipedia, TheIrishTimes, ThougCo