Hlavní obsah
Lidé a společnost

Mary Jemisová: Dívka unesená Indiány se do civilizace vrátit nechtěla. Svému kmenu zůstala oddaná

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

V Americe je zcela běžné, že běžní lidé bojují proti domorodým kmenům. Jeden takový příběh se stal i chudému osadníkovi, jehož dvě děti si indiáni vzali sami pro sebe.

Článek

„Vy zabít naše děti a dívky. Tak my teď vzít si ten váš,“ těmito slovy začíná celý příběh, kdy starému osadníkovi indiáni odvlečou jeho dvě dcery. Měla to být údajně pomsta za to, jak se k nim po celou dobu lidé z civilizace chovají. Když se totiž indiáni brání, lidé z vesnice je trestají bojovnými útoky. Indiáni se však brání a jako rukojmí unášení děti osadníků. Tím si kompenzují i ztráty ve svých řadách.

Znechucení z dnešní doby

A právě v tomto případě došlo ke zlomu, kdy dvě unesené dívky prohlásily, že už nikdy nechtějí do běžného života. Když se jednoho dne vrátily ke svým rodičům, utekly a chtěly zůstat s Indiány. Podle psychologa Benjamina Franklina to má jednoduché vysvětlení. Tyto děti už nikdy nechtějí do civilizace, ze které jsou znechucené. To je případ i dvanáctileté Mary Jemisové, kterou v dobách britsko-francouzské války napadne a zajme skupina čtyř Francouzů a šesti indiánů z kmene Šavané. Nutí je pochodovat ostrým tempem. Kdo nezvládá, zemře.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Socha, která navždy bude symbolizovat odvážnou Mary, jež celý svůj život zasvětila indiánskému kmenu.

Život s Indiány

„Indián s bičem často bil děti, aby držely tempo rychlého pochodu. Šli jsme až do tmy, bez jídla a kapky vody. Kdykoli malé děti plakaly a prosily o vodu, Indiáni je nutili pít moč.“ Další den celou rodinu rozdělili. Mary se nakonec dostala do kmene Seneků, kteří ji v krátkém rituální obřadu přejmenovali na Deh-he-wä-nis, což znamená Hezká dívka. Když Mary vyrostla, provdala se za válečníka z kmene Delevarů. Svému manželovi porodila syna Thomase. Jak je v přírodě běžné, jejího manžela v boji zabijí. To ale ničemu nevadí a Mary se provdá znovu. Za indiána jménem Hiakatoo, se kterým měla dalších šest dětí. V roce 1811 však její tři děti zemřou. Ona se však rozhodne, že už zpět do civilizace nechce. I když tu možnost několikrát dostala.

Za svůj kmen bojovala do konce života

I přesto, že dostala možnost odejít, nevyužila ji. Svůj kmen odmítala opustit. Naopak se rozhodla za svůj kmen bojovat a začala pro ně pracovat jako vyjednavačka. Senekům dokáže zajistit výhodné podmínky poté, co museli předat svou část území novým přistěhovalcům. Mary se spolu se svým kmenem Seneků odstěhovala do rezervace u Buffalo Creek. Zde s nimi žila až do konce svého života. Zemřela 19. září 1833 ve věku 90 let. Na její počest byla v Letchoworthském státním parku postavena socha.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz