Článek
Setkali se na večírku
Láska, která otřásla základy britské monarchie. Tak by se dal popsat příběh Eduarda VIII. a Wallis Simsonové, který se začal psát na počátku 20. století. Jejich láska vznikla zcela nečekaně a spontánně. Jednoho dne se ti dva setkali na večírku, který pořádala Eduardova tehdejší partnerka, vyhlášená vikomtesa Furness. Ani jeden zpočátku o tom druhém nevěděl až do chvíle, kdy Wallis do Eduarda VIII. narazila a polila ho skleničkou vína. V té době se jejich osudy neoddělitelně spojily, a jen tak je nikdo nerozdělil. Jenže Wallis to neměla vůbec jednoduché. Již v té době zastávala roli vysoce postavené celebrity, na kterou se upínaly zraky všech přítomných lidí.
Wallis byla v té době podruhé vdaná a její milostný život se otřásal v základech. Proto se také bála navázat další vztah, který měla téměř na dosah. Jen rok poté, co se poprvé setkali, se Wallis rozhodla pozvat vznešeného Eduarda k sobě domů na velkou společenskou akci. A tam mezi nimi přeskočila definitivní jiskra. Eduard začal Wallis naznačovat, že se do ní zamiloval. Jeho náklonnosti si všimli i ostatní, ale Eduard vztah s Wallis bedlivě popíral. A jejich vztah popřel i v době, kdy si osobně vyžádal, aby ho Wallis doprovodila na velký ples do Buckinghamského paláce. „Má milovaná Wallis. Miluji tě víc a víc a víc a víc… Dnes jsem tě neviděl ani jednou a nemůžu to snést. Miluji tě,“ byla první zamilovaná slova Eduarda.
Kvůli své lásce se vzdal trůnu
Eduard byl čím dál tím víc zamilovaný, a dokonce byl svou láskou natolik zaslepený, že učinil jedno těžké rozhodnutí. Aby se mohl s Wallis stýkat, rozhodl se, že abdikuje jen proto, aby si svou lásku mohl vzít. A učinil tak i přesto, že jeho matka Mary s tím nesouhlasila. Dokonce na svého syna tlačila, aby svůj vztah ukončil. On si však stál za svým, a tak jednoho dne skutečně abdikoval. Stalo se tomu v roce 1936. O rok později se konala skromná svatba, které se nikdo z královské rodiny nezúčastnil. To bylo pro Eduarda velmi ponižující.
Pro svou ženu by Eduard udělal skutečně cokoliv. Jak se později ukázalo, ona si toho nevážila a byl to zřejmě on, kdo do tohoto vztahu dal velký kus svého osobního života. Jeho žena ho po několika měsících manželství začala podvádět. A nebránila se to dělat zcela veřejně. Podle informací, které se k Eduardovi postupem donášely, se měla scházet se svým milencem i ve Francii, a to i ve chvíli, kdy Eduard pečoval o svého umírajícího bratra. Měla dokonce i intimní poměr s německým velvyslancem Ribbentropem. Za to dostávala 17 karafiátů denně, což mělo symbolizovat to, kolikrát spolu měli intimní styk. Ribbentrop byl následně vyslán do Londýna, aby ji zpracoval, protože byla proněmecká a ostatní si mysleli, že je to nejsnazší způsob, jak ovlivnit krále.
Svého rozhodnutí litoval
Jak se postupem často ukázalo, Eduard svého rozhodnutí upřímně litoval. Nebylo mu to však nic platné, protože jeho rodina mu činy, které kvůli Wallis vykonal, nikdy neodpustila. Hovoří se o tom, že údajně každou volnou chvilku trávil ve své pracovně, kde si prohlížel všechny věci, které mu jeho rodinu připomínaly. Nedokázal se smířit s tím, že ztratit nárok na trůn i svůj titul. Podle všeho zemřel jako ztracený a opuštěný muž, který se utápěl ve své vlastní lítosti. Svůj smutek nikdy nedokázal zažehnat.
