Článek
Mary Celeste byla objevena uprostřed Atlantského oceánu, jak pluje po moři bez jediného cíle. Místo jejího nálezu bylo vzdáleno asi 740 km od Azorských ostrovů. Na palubě se však nenacházel nikdo z desetičlenné posádky, včetně kapitána. Co je však ještě záhadnější, náklad a osobní věci posádky na lodi zůstaly nedotčené. Jednalo se tedy o únos, nebo se posádka beze stopy vytratila? To pro mnohé odborníky zůstává dodnes záhadou. Na místo objevu se proto každoročně vydávají stovky expertů, kteří se snaží tuto záhadu objasnit.
Od jejího vzniku jí provázelo neštěstí
Loď Mary Celeste to opravdu neměla lehké. Od jejího prvního spuštění na moře čelila velkým nástrahám. Někteří dokonce začali říkat, že je tato loď prokletá. Ze začátku se této lodi začalo říkat Amazonka. Byla postavena v roce 1861 v Novém Skotsku v Kanadě. Když se však poprvé dostala na moře, ihned se na její palubě stala katastrofa. Zemřel její kapitán McLellan, který záhadně onemocněl zápalem plic. Ačkoliv všichni před nástupem na loď museli podstoupit lékařskou prohlídku, nakonec stejně onemocněl. Posléze byla tato loď několikrát poškozena, a to nejen lidským, ale i přírodním faktorem.
V roce 1868 došlo k významné změně, a to krátce poté, co tuto loď zakooupil bohatý americký obchodník, který se rozhodl přejmenovat ji jako Mary Celeste. Americký obchodník Richard W. Haines zakoupil tuto loď se záměrem, že by mohla propojit svět a převážet náklad. Tím se Haines domníval, že by mohl nejen v Kanadě, ale i po celých Spojených státech produkovat nedostatkové zboží, které by se k lidem dostalo pomocí Atlantského oceánu. Následně loď prošla rozsáhlou a nákladnou přestavbou.
Zmizení posádky lodě Mary Celeste je dodnes záhadou.
Došlo k zásadní změně
Po přestavbě měřila loď 31 metrů a její kapacita dosahovala 282 tun. V roce 1872 se Mary Celeste dostala do rukou nové skupiny akcionářů, kterou vedl kapitán Benjamin S. Briggs. Ten byl v té době považován za opravdu zkušeného námořníka. Tento převod vlastnictví a změna vedení lodi představovaly další důležitou kapitolu v její historii, která později vyvrcholila jednou z největších námořních záhad. Dodnes není jasné, proč se tyto změny odehrály, ani proč byla kompletně vyměněna celá posádka této lodi.
Podle historiků se mohlo jednat především o záměr, jak nejlépe převážet těžký náklad. Americký obchodník Haines se rozhodl, že 7. listopadu 1872 Mary Celeste opustí svůj domovský přístav a vydá se na několik tisíc mil vzdálenou plavbu do italského Janova. Podle všeho byl jeho cíl jasný, a to převést velké množství alkoholu do Evropy. V té době se na palubě Mary Celeste nacházelo více než 1700 sudů alkoholu. Kromě kapitána Benjamina S. Briggse byla na lodi také jeho manželka, jejich dvouletá dcera a sedm dalších členů posádky. Prvních čtrnáct dní plavby bylo poznamenáno nepříznivým počasím, kdy moře bylo velmi rozbouřené, ale pro jejich plavbu to nebylo nijak zásadně ohrožující. Poslední záznam v lodním deníku byl učiněn 25. listopadu, kdy se loď nacházela přibližně 11 kilometrů od Azorských ostrovů.
Co se s ní stalo, je dodnes záhadou
Co se dělo poté, nikdo dodnes neví. Ve středu 4. prosince 1872 ve 13:00 byla plachetnice Mary Celeste objevena britskou brigantinou Dei Gratia. Dle všeho loď plula mezi Azorskými ostrovy a břehy Portugalska, kde následně havarovala. Posádka britské lodi rychle pochopila, že loď Mary Celeste není v pořádku. Při radiovém signálu se snažili s posádkou spojit, avšak neúspěšně. Loď se po celou dobu nekontrolovaně vznášela na otevřeném moři, nereagovala na žádné zvukové nebo vizuální signály.
Na palubě se nikdo nenacházel. Po důkladném prozkoumání lodi britskou posádkou bylo zjištěno, že Mary Celeste je zcela opuštěná, přestože její náklad zůstal na palubě nedotčený. Na lodi nebyly objeveny žádné stopy násilí ani jiného trestného činu. Zmizení posádky se dodnes považuje jako jedno z největších lodních neštěstí. Ačkoliv vyšetřování probíhalo několik let, nikdo nebyl schopen přijít na to, co se stalo. Největší pozornost si Mary Celeste vysloužila až díky povídce Arthura Conana Doyla z roku 1884.
Zdroje článku: en.wikipedia.org, britannica.com, history.com, en.wikipedia.org
