Článek
Vánoce, údajné svátky klidu a míru, si upřímně představuji trochu jinak. Všude v obchodem od poloviny října vidíme vánoční výzdoby, nadílky a různé propagace. Jak čas plyne, situace graduje a lidé začínají být čím dál tím více nervózní. Zběsile běhají po obchodech a přemýšlí, co všechno by mohli nakoupit. Přitom se chovají jako smyslu zbavení jen proto, aby pro každého vymysleli ten nejoriginálnější dárek. Máme tohle opravdu zapotřebí? Já opravdu ne! A recept je opravdu jednoduchý. Nekupovat nesmysly, koupit jeden dárek a mít klid.
Ponožky pro všechny
Ano, čtete dobře. Všem kupuji ponožky. Nekoupím ale nějaké obyčejné, tak špatně zase na tom nejsem. Koupím originální bavlněné ponožky se jménem, aby každý měl ty svoje. Myslím si, že to je to nejlepší, co pro svou rodinu mohu udělat. Nebudu se stresovat zbytečným vymýšlením dárků a přemýšlením o tom, zda se to či ono bude dotyčnému líbit. To je mi jedno. Vánoce přeci nejsou svátky vděku, ale měly by to být svátky klidu a míru. Proto si nebudu dělat stres s tím, jaké dárky mám vybírat. Ponožky to jistí a mám od všech klid. Zase na rok. Předtím však ještě musím překousnout rodinnou večeři u našich doma, kde se zase sejde celá rodina. Všichni se na sebe budou usmívat, dělat, jak jsou strašně rádi, že toho druhého vidí a bude panovat velká přetvářka. Tohle se mi fakt nelíbí a nebaví mě se takové komedie účastnit.
Vánoční večeře a honem domů
Když se najíme, sejdeme se u vánočního stromečku a začneme si rozdávat dárky. Všude samý bordel, roztrhaný papír, vidíte ty jakoby nadšené obličeje, všichni jásají z toho, co dostali pod stromeček, a ve skutečnosti by to nejraději vyhodili do koše. Tohle nemám ráda. A proto po Štědrovečerní večeři honem běžím domů, kde se zavřu a mám svůj klid. V pohodlí svého gauče, vedle sebe dvě kočky a užívám si pohádky. Když se mi chce, jdu 25. prosince na procházku do přírody, nakrmím ptáčky, nasypu jim do krmítka a je mi dobře. Proč si dělat velký stres? Není to nic pro mě, nemám ráda shon.
A jak si užíváte vánoční svátky vy? Stresujete se několik měsíců dopředu s tím, co koupíte své rodině na Vánoce, nebo tomu necháváte volný průběh a koupíte to, co vás zrovna napadne? Podělte se do komentářů, ať se inspiruji, jak to chodí u vás doma. Někdo například chodí na Štědrý večer i do kostela, na takzvanou půlnoční mši. Strašně by mě to lákalo, ale jsem nevěřící a brala bych to jako neúctu k bohu. Proto jsem raději doma, užívám si klidu, listuju si sociálními sítěmi a kochám se tím, jak se každý na internetu předvádí.
Zdroje: Autorský text zpracovaný na základně vlastního názoru autorky.
