Článek
Když se objevil nový AI chatbot DeepSeek, začali ho lidé v různých částech světa „zkoušet“ z čínských soudobých dějin a ze základních lidských práv a svobod. Půvabné je, že chatbot nejprve odpovídal podle skutečnosti o událostech na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989, o útlaku vůči menšinám, o imperiálních ambicích Číny vůči Taiwanu. Postupně se ale začal sám cenzurovat.
Asi každý trochu vzdělanější člověk tušil, že čínský chatbot nebude odpovídat na události z Náměstí Nebeského klidu v rozporu s čínskou doktrínou. Je ale v pořádku na to upozornit. Důvodů je více.
Vtipné samo o sobě je, že „soudruzi“ z čínské komunistické strany (žádní skuteční komunisté, ale privilegovaná kasta), kteří drží čínskou společnost v kleštích autoritářského kapitalismu, zjevně nemají prevenci tak úplně v rukou, když dopustili, aby demokratický svět viděl, jak probíhá cenzura v reálném čase.
Je zcela nezbytné upozorňovat neustále na to, že mezi demokratickým Západem (1) a Čínou (2) jsou zásadní rozdíly. Jedno je demokracie, druhé ne. Jedno extenzivně uznává lidská práva, druhé vůbec. Jedno nechává společenskou diskusi otevřenou, druhé tvrdě cenzuruje a potírá politický a kulturní disent. Proč je to důležité? Protože v euroatlantickém prostoru neustále probíhá snaha čínský hybrid kastovního autoritářství a kapitalismu vykreslovat v přijatelných konturách. V Česku to byla například skupinou PPF zaplacená reputační kampaň nebo třeba snaha Zemana podlézat Číně politicky. Cílem těchto snah je smazat rozdíl mezi demokracií, která stojí na rozdělení moci, dodržování ústavy a potírání diskriminace a systémem, v němž kdokoliv může zmizet podobně jako Zemanův někdejší poradce Jie Ťien-ming.
Je to důležité už z pouhého důvodu, že část západních politických kruhů včetně Česka (veškeré populistické strany plus část ODS) bude vždy relativizovat jakákoliv rizika Číny ve prospěch vidiny podpory ze strany asijského kolosu. Ten si, jak je patrné na historii „významných“, ve skutečnosti však zcela zanedbatelných čínských investic, s podobnými patolízaly vždy pečlivě očistí zadní partie a odloží do odpadu. To ale nebrání některým lidem, jako je třeba poslanec ODS Adamec, snažit se vykostit zákon upravující kompetence Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Jakkoliv pan poslanec hovoří o prioritě bezpečnosti, z kuloárních informací ze sněmovny vyplývá, že se snaží efektivně otevřít dveře čínským technologiím, které z povahy věci bezpečnost Česka ohrožují. Proč? Protože Čína je nepřátelský stát, který se snaží dominovat na globální scéně a pokouší se tak zneplatnit demokracii svou kombinací státem řízeného kapitalismu a udržování poslušnosti metodou cukru a biče, tedy sociálním kreditem za poslušnost a represí za vzdor. Ale mnoha lidem je to jedno, protože pro ně jsou důležitější bilance kupeckých počtů a levnější dodávky komponent nebo produktů z Číny převáží jakoukoliv etickou diskusi. A k tomu, aby se s tím „morálně“ vyrovnali, následně slouží relativizace hodnot a bludy o tom, že „musíme chápat Čínu v jejích specificích“. Přičemž jim z kapes čouhají čínské peníze, nebo aspoň jejich vidina.
Čína prostě není a rozhodně ani nechce být demokracií. Hodně lidí pravděpodobně neví ani to, že v Číně neprobíhají žádné svobodné parlamentní volby, vyjma předstírání voleb na úrovni obcí, které se stejně musí řídit tím, co řekne komunistická strana Číny. Od svobodných a rovných voleb se odvíjí vše ostatní. Není nutné zde dopodrobna opakovat, co všechno je v Číně v rozporu s demokracií a svobodou. K tomu existuje bezpočet studií a mediálních výstupů, v Česku zejména od expertního think-tanku Sinopsis, který, na rozdíl od mnoha „expertů“ bez znalosti čínštiny, sestává ze sinologů. Mezi mnohými jde o potlačování práv menšin jakéhokoliv druhu, sociální kredit a jeho zneužití pro kontrolu společnosti, tvrdá cenzura a potlačování svobod projevu nebo shromažďování, ohrožování Taiwanu, snaha o teritoriální expanzi na úkor dalších zemí v jihovýchodní Asii, korupce v Africe, pomoc teroristickému Rusku.
Přesto budou přátelé čínské diktatury neustále blábolit o tom, kterak se Čína mění, budou poukazovat na její technologický pokrok, modernizaci armády a nakonec zase určitě dojde na pohádky o investicích. K tomu zde nyní máme údajně bezkonkurenčně levnější model AI asistenta, který bude krmit uživatele toutéž propagandou. Zatím to, pravda, není úplně vyladěné. Na otázku, proč v Číně nejsou svobodné volby, mi čínský AI asistent DeepSeek poskytl vysvětlení, že čínský politický systém kombinuje výlučné postavení komunistů s „lidově demokratickou diktaturou“. Prý proto, aby zajistil naplnění zájmů čínské veřejnosti. DeepSeek se zjevně ještě nedostal dál než k maoistické revoluční literatuře, ale v řádu dní bude nepochybně vyladěn podle současně platné doktríny čínské vládnoucí kasty, která si z pochopitelných důvodů stále - lživě - říká komunisté.
Mezi tímto krajně nedemokratickým modelem a demokratickým Západem je propastný rozdíl. Nejen v tom, že většinou doposud máme svobodné volby, svobodu slova, shromažďování, pohybu, vzdělávání. Rozdíl mezi Západem a Čínou je také v tom, že si dovolujeme luxus zpochybňování vlastních narativů, vlastních pravd, vlastních interpretací historie. To nás totiž mnohem více přibližuje skutečnosti, osvobozuje, dodává odvahy dívat se na události kriticky. Tento přístup sice zažívá krizi způsobenou zneužíváním nedemokratických aktérů, parazitů demokracie, kteří se snaží postavit část demokratické společnosti proti demokracii samotné (dezinformacemi, dogmatickým prohlubováním nedůvěry v systém), nicméně stále je principiálním základem demokracie.
Psal mi jeden kamarád, vzdělaný, znalý světa. Manažer. Prý je to tak, že my máme své narativy a Čína zase své. Prý se nemáme divit, jak je DeepSeek nastavený, tedy že reprodukuje pohled na svět podle čínské komunistické (kastovní) nomenklatury. Předložil právě ten argument, že neexistuje možnost porovnávání etických a hodnotových vlastností, že existující světonázory, ideologie a technokracie jsou si rovny a prostě stojí vedle sebe. Nejen že jde o důkaz toho, jak relativizace čínských (ruských) zločinů proti lidskosti, svobodě a demokracii dosahuje svého, tedy že mnoho lidí dochází k závěru o nesouměřitelnosti se západními hodnotami. Je zároveň možné poukázat na to, že tento postoj se výrazně profiluje a proniká postupně do „našich“, tedy západních ideologií (v pluralitním a svobodném světě jich máme pochopitelně více) a formuje v novou doktrínu reprezentovanou lidmi na pomezí konzervativismu (boj proti přílišné liberalizaci v otázkách genderu, rovnosti mužů a žen, pojetí partnerských vztahů), libertariánství a anarchokapitalismu (odpor vůči jakýmkoliv regulacím, daním, státu obecně) a kombinací supermacismu (bělošské nadřazenosti), nativismu (nadřazenost původních občanů proti imigraci) a novodobého technomesiášství reprezentovaného majiteli a manažery velkých technologických firem (Elon Musk, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Jeff Yass, Peter Thiel, Marc Andreessen). Právě Peter Thiel, jeden z velkých sponzorů Donalda Trumpa a „vodiš“ viceprezidenta JD Vance, je zároveň „sběratelem“ obskurních ideologů, jak upozornil nedávno šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. Ten povážlivě kroutí hlavou nad tím, že prestižní deník NY Times natočil podcast s Curtisem Yarvinem, ideologem americké krajní pravice, jehož absurdní bludy jsou takřka neuvěřitelné: Mandela i Breivik jsou pro něj stejní teroristé, konce otrokářství v USA přinesl Afroameričanům mnoho špatného a - spása na konec - demokracie je iluzorní, je třeba ji nahradit vedoucí úlohou korporátních manažerů velkých firem.
Připomíná vám něco tahle vize o vyvolených, kteří mají mít nějakou nadřazenou pozici a moc k tomu rozhodovat o životech ostatních? Ano, je to přesně tentýž model, jaký uplatňuje Čína, jen aktéři dostávají jiné jména a jejich rekrutace probíhá poněkud jiným procesem. Nicméně na konci je tatáž kasta nevolených, kteří mají mít vyšší práva a zároveň svět, v němž neexistuje rozdíl mezi bojem za lidská práva a zločinem lidská práva potírajícím.
Můj kamarád manažer si myslí, že vedle sebe stojí nějaké neporovnatelné narativy a máme to prostě brát jako fakt, jako novou normalitu. Je to ale úplně naopak. V okamžiku, kdy tohle začneme brát jako normalitu, otevíráme už tak velmi otevřené dveře Thileům, Muskům a dalším fachidiotům, kteří jsou sice z hlediska expertízy politiky a fungování společnosti negramotní, o to více sebedůvěry jim to dává ve snaze o nastolení nového řádu.
Takže divme se. Divme se a poukazujme na to, když nám někdo (Čína, americká techno-oligarchie) vnucuje dogmata. Demokracie odjakživa narativy zpochybňuje, a to i své vlastní. V tom spočívá její síla a schopnost nalézat shody blížící se skutečnosti, na rozdíl od dogmat a diktátů totalit a autoritářských systémů. O důvodech válek v Iráku a Afghánistánu a o snaze vyvážet demokracii se v demokraciích vedou otevřené diskuse, zatímco v Číně se nesmí mluví o událostech na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 a v Rusku se nesmí mluvit o tom, že Ukrajina byla napadena. Despocie a diktatury vždy budují kulty svých osobností. Zdravé demokracie si připouští, že tyto kulty mohou mít závažné trhliny. Máme například ve zvyku v západním prostoru takřka svatořečit Winstona Churchilla. Britský The Guardian vydává kritické (fakticky podložené) články o přispění Churchillovy politiky bengálskému hladomoru 1943. To nepochybně odporuje „našemu narativu“ o tom, jaký byl Winston Churchill, ale jsme ochotni si to připustit. Přesněji Britové jsou ochotni.
Doposud to tak bylo. První rána, kterou svobodná demokratická diskuse utržila, spočívá v tom, že jsme si nechali svobodu zneužít aktéry z nesvobodného světa (Rusko, Čína). A druhou ranou je, když nadšeně hajlující techno-oligarcha Musk vyzývá východoněmecké extremisty z AfD, aby přestali zpytovat svědomí, že minulost je pryč a je třeba se od ní distancovat. Jinými slovy Musk vyzývá k tomu přestat hovořit o tom, co se stalo na pomyslných západních Náměstích Nebeského klidu.
Pouze doplňme do kontextu vývoje technologií, že americká techno-oligarchie nyní vede vnitřní boj o prvenství na poli AI. A je vcelku jedno, jestli to bude ten, nebo onen. Jak se ukazuje na tiché změně společnosti Google ve vztahu vývoje AI a zbraní, dobro z amerického Silicon Valley někam vyvanulo. Anebo spíše vyvanulo pokrytectví, od kterého Trump techno-oligarchii osvobodil.
