Článek
Oceňuju tu práci, kterou si datoví novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop dali s vyhledáváním výsledků „závodnické kariéry“ pana Turka. Z dostupných statistik vyplývá, že nejslavnějším vítězstvím „hranaté legendy“ je porážka patnáctiletého teenagera a obvodního lékaře z východního Německa v kategorii určené pro přechod dětských závodníků z motokár na větší monoposty. Zdokladovaná skutečnost dokonale ilustruje komický obdiv k vlastní osobě, jenž se samotný Turek snaží vyvolat slabomyslnější části české společnosti.
V mém okruhu je to předmětem veselého sdílení a komentování na sociálních sítích. Okruhu příznivců člověka, který bez elementárního vzdělávání zaujal přední pozici v odboji proti Green Dealu a postupně začal reprezentova celou škálu manipulujících postojů podporovaných v českém digitálním prostoru prokremelskou propagandou, je to pravděpodobně úplně jedno. Fakt, že někdo preferuje toto individuum se všemi jeho veřejně známými vlastnostmi (prodej šmejdů během covidu, přátelství s osobami z českého podsvětí, záliba v nacistické symbolice, lživá tvrzení o vzdělání, všeobecně blábolení na jakékoliv téma, naposledy také odhalení přímých vazeb na iránskou diplomacii, tedy proxy partnera Ruska), indikuje slabší kognitivní schopnosti a tím pádem také kritický nedostatek sebereflexe. Jinými slovy, lidé, kteří se už rozhodli, že pan Turek je jejich preferovaný politický zástupce, budou nyní hledat všechny iracionální opory k tomu, aby to tak zůstalo. A pan Turek jim v tom rád pomůže nabídkou nějaké „závodnické legendy“ pro věkovou kategorii do patnácti let. Případně jim, se slaboduchostí sobě vlastní, ukáže další video s rychlou jízdou.
A právě tato skutečnost je zásadním problémem společenské diskuse a potenciálu k její manipulaci v digitální éře. V období druhého mandátu Donalda Trumpa se několikrát objevila připomínka toho, jakou strategii ordinoval už v jeho prvním prezidentském období jeho tehdejší propagandistický stratég Steve Bannon (ano, to je ten pán, který nepokrytě hajloval na nedávné konferenci konzervativců CPAC, mimochodem za přítomnosti Saši Vondry). Bannon, znalý způsobů kremelské propagandy, doporučoval Trumpovi strategii „flood the zone“, tedy zaplavení informačního prostoru. Strategie stojí na předpokladu, že když zaplavíte informační prostor nejrůznější směsicí témat, událostí, rozhodnutí (více či méně hloupých), není pak možné zaměřit se jednoduše na podstatné skutečnosti, jelikož vlastností producentů informací je, že sledují to, co vzbudí největší zájem. Velmi složité ekonomické, energetické, sociální nebo zdravotnické téma můžete v informačním prostoru jednoduše překrýt rychlou jízdou, hajlováním nebo pronášením bohapustých pitomostí, které svou skandálností zaplní titulky v médiích a na sociálních sítích. V americké realitě to znamená třeba to, že nejprve uvalíte cla, pak je zase zrušíte nebo pozastavíte, dekretem zrušíte omezení tlaku vody ve sprchách, sérií dekretů rozbouráte státní aparát, zrušíte zahraniční pomoc, oznámíte anexi Grónska a Kanady, a to vše během několika dnů. Vzniká povrchní smršť informací, v nichž sociální sítě okamžitě vše rozřadí podle příslušnosti k politickým postojům, tudíž Trumpovi nadšení podporovatelé, handicapovaní podobně jako ti Turkovi, stále aplaudují a kritici si rvou vlasy nad nesmyslností a tupostí celého dění.
Česká realita se tomu blíží také, byť as použitím jiných nástrojů. Dezinformační scéna v těsné spolupráci s populisty dokáže směsicí politických manipulací a záměrného odvádění pozornosti držet část veřejnosti ve zcela zmateném postoji k realitě. Pár příkladů:
- kdejaký trouba chodí po českých médiích a podcastech a vykládá, jak je mu omezována svoboda slova, ačkoliv to popírá svým vlastním jednáním právě v okamžiku, kdy veřejně žvaní;
- vládě je připisována vina za cenu másla a potravin celkově, ačkoliv jejich výrobu a obchod drží v rukou z velké části majitel Agrofertu/hnutí Ano;
- ukrajinským uprchlíkům je připisována údajná zátěž rozpočtu, ačkoliv už jsou v současnosti čistými přispěvateli;
- EU a Green Dealu je připisována snaha o zničení českého průmyslu, ačkoliv je tlak na technologickou změnu vyvolán nutností omezit dopad klimatických změn (ty jsou samozřejmě popírány);
- Prokremelské postavičky typu Rajchla a dalších veřejně vyzývají k odchodu z NATO a EU, ačkoliv by šlo o ekonomickou a bezpečnostní sebevraždu.
A tak dále, a tak dále. Flood the zone, no matter how stupid the content is (Zaplavme prostor, je jedno, jak blbým obsahem). A to se děje i ve věcech, které s politikou zdánlivě nesouvisí, jako je třeba lživá sebeprezentace omezeného motoristy a jeho rychlá jízda autem. Sebevětší idiocie je v tomto ohledu povolena, neboť excitované slabomyslné lze nadále sytit bez ohledu na integritu: je jim to jedno. Soudnější část společnosti se nechá chytit také, zaplaví vlastní diskusní prostor kritikou, poukazuje donekonečna na to, že realita je v ostrém kontrastu s tvrzením populisty. Tím sice dostojí potřebě uvést věci na pravou míru, nicméně v prostředí sociálních sítí je to jedno, protože tam převažuje síla hlasu, ne racionalita, integrita, inteligence a opora ve skutečnosti. Cíl je tedy naplněn bez ohledu na to, jestli je populista v daném okamžiku zobrazován pozitivně nebo negativně, jeho elektorát je těmito malichernostmi nedotknutelný, protistrana se vším rozumem, vzděláním a kreditem vykrvácí nad nesmyslností celé diskuse.
Za dané situace a možnosti ovlivňovat algoritmy sociálních sítí ve prospěch tak pochybných entit, jako je Turek, není okamžité řešení množné. Vysoce účinné by mohlo být zavedení digitální identity (omezení vlivu falešných účtů a manipulace umělou interakcí pod příspěvky). Takže pokud vás zajímá něco skutečně podstatného, zkuste se u svých politických zástupců zasadit právě o toto.
