Článek
Bohumil Kartous: Notorický lhář, defraudant, sexuální predátor Donald Trump se podruhé stane prezidentem USA. Je to zpráva, která šokovala spoustu lidí, byť ta pravděpodobnost, že k tomu dojde, byla obrovská. Má to obrovskou spoustu dopadů a možných implikací nejenom pro dění v USA, protože jde zároveň o nejdůležitější světové politické volby. Začněme krátkou analýzou toho, jak došlo ke zvolení Donalda Trumpa podruhé prezidentem USA. Dokázal oslovit velkou část americké společnosti. Tentokrát vyhrál i na celkový počet hlasů, oproti roku 2016. Trumpova kampaň oslovila i určitou část elektorátu, který dříve třeba volil jiné kandidáty. Zejména se mluví o mladých voličích a o voličích, kteří mají předky v Latinské Americe. Jsou to vlastně potomci imigrantů nebo jsou to samotní migranti, kteří žijí ve Spojených státech a mají občanství? Co si o tom myslíte?
Kryštof Kozák: No tak z těch prvních analýz už to vidíme velmi jasně, protože ta data ukazují, které voličské skupiny Donald Trump získal. Jsou to třetí volby v řadě, takže ta data jsou zřetelná, vidíme ty posuny a je zajímavé, že když Donald Trump začínal svoji raketovou politickou dráhu v roce 2016, tak třeba mladí muži ho tolik nevolili, nebyl pro ně atraktivní. Avšak v roce 2020 už to vyrovnal, tu podporu mezi mladými muži a teď se posunul asi na plus deset, plus třináct bodů. No a v případě, kdy ty volby jsou takhle těsné, tak takováhle desetiprocentní nebo třináctiprocentní výchylka, i když ta skupina není tak velká, hraje roli, takže u těch mladých mužů, tam si myslím, že byla velmi důležitá ta symbolická podpora Elona Muska. To on opravdu získal status určité pop celebrity a velmi se angažoval v Trumpově kampani. Vlastní celou jednu sociální síť (X, dříve Twitter, pozn. autora), je jedním z nejznámějších Američanů a zároveň nelze popřít úspěchy jeho firem, fenomenální chycení obří kosmické rakety viděl celý svět. Plánuje robotické taxíky a humanoidní roboti vám servírují drinky. To se nedá popřít a je to velká inspirace. A zejména zřejmě pro mladé muže. Všichni by chtěli být tím novým Elonem Muskem, i když to je samozřejmě nereálné, ale tento aspekt tam je a myslím si, že v této kohortě tedy zapůsobil. V tom svém projevu Trump Elona Muska velmi chválil a Elon Musk bude mít zřejmě důležitou roli v administrativě, ať už poradní nebo dokonce formální. No a tou druhou zajímavou skupinou jsou právě zase muži, nebo zejména muži hispánského původu, kde zase se dá ukázat na volbách v letech 2016, 2020 a 2024 jasný výrazný trend, kde se to zase posunulo zě nějakých mínus 10, mínus 5 na současných asi plus 7, takže v součtu dramatický nárůst a ještě právě v demografické skupině, která spíše roste. Hispánci tvoří rozrůstající se demografickou skupinu a myslelo se, že to zajistí dlouhodobou dominanci Demokratické strany. Kdyby tzv. Latinos volili demokraty, pro Demokratickou stranu by to bylo skvělé, proto také oni chtěli, nebo je to jeden z důvodů, proč bylo tak kontroverzní dávat hispánskými imigrantům volební právo, protože republikáni se toho velmi obávali. No a najednou se ukazuje, že tato politická karta vůbec neplatí a zejména hispánští muži jsou nějakým způsobem fascinováni tou trumpovskou „mužností“ a významně se přiklonili na jeho stranu. Pomáhá to, že Hispánci jsou často sociálně konzervativní, zpravidla katolíci a z nějakých důvodů, i když Trump opravdu není tím prototypem pravého křesťana, získal i díky otázce potratů (Trump podporuje jejich omezení, pozn. autora). A ohledně přístupu k potratům tak získal také hlasy drtivé většiny evangelikálních křesťanů, nejen katolíků. Joe Biden byl katolík, a tudíž katolíci byli tak 50 na 50 pro Bidena, ale nyní se katolíci zase posunuli, o nějakých 10 procentních bodů směrem k Trumpovi. Toto jsou některé z těch významných a jasných posunů. Dále bílé ženy, také o nich by se dalo mluvit, Kamala Harris na ně v podstatě spoléhala. Spoléhala, že bílé ženy, ženy obecně se dramaticky posunou, směrem na tu její stranu. Nedošlo k tomu. Donald Trump u nich sice nevyhrál, ale v podstatě si příliš nepohoršil.
Bohumil Kartous: Ty důvody, proč lidé jsou ochotni volit někoho takového jako Trump, mohou působit velmi bizarně. Já jsem uváděl náš rozhovor tím, kdo Trump je, prokazatelně je to lhář, prokazatelně je to člověk, který podkopává demokracii v USA. On neustále tvrdí, že mu byly volby v roce 2020 ukradeny, že byly zmanipulovány. Nikdy pro to nepředložil žádný důkaz, žádný důkaz zjevně neexistuje, všechny instituce, které můžeme považovat v USA za velmi silné a velmi transparentní v porovnání s jinými částmi světa tvrdí, že k tomu nedošlo. Ten člověk neustále tvrdí, že to tak je. To znamená, že on, jak spousta amerických komentátorů říká, se posouvá úplně mimo realitu a není to jenom otázka voleb v roce 2020. V té kampani se snažil démonizovat migranty, tím, že poukazoval na jeden příklad, ke kterému údajně došlo v Ohiu, že migranti tam údajně měli sníst nějakého domácího mazlíčka. Trumpova kampaň z toho toho vytvořila obrovskou hyperbolu, že tedy imigranti, Haiťané, jedí psy. Dokonce k tomu vznikly reklamy. Jak to vnímáte? Jak je možné, že tenhle člověk může oslovit velkou většinu americké společnosti a připadat jim jako relevantní politik, který má zajišťovat jejich bezpečnost, jejich ekonomickou prosperitu? Kdybychom nehleděli na to, že to je defraudant, byl odsouzen k zaplacení mnoha stamilionových pokut. Jak je to možné? Dá se to racionálně uchopit?
Kryštof Kozák: No tak evidentně se to stalo, takže je potřeba to nějak zkusit racionálně uchopit. Jsou na to různé názory. Mně přišlo docela zajímavá věc, co jsem viděl, že Trump je zábavný. Nás dva to hodně zajímá a hodně o tom čteme a jsme zvyklí o tom argumentovat. Spoustu lidí to tolik nezajímá. A Donald Trump to možná dobře pochopil a udělal politiku zábavnou. On tam přinesl ty emoce. O manipulaci, že haitští migranti jedí kočky a psy, si spousta lidí myslela, že to je jeho konec, že tím se definitivně znemožnil, nicméně se to stalo internetovým memem. Všichni to vědí, všichni to znají. My se o tom bavíme a pro fanoušky Trumpa to byla zábavná epizoda a oni se ještě baví tím, jak to rozčiluje ty ostatní. Že elity rozčiluje to, že je Trump popichuje. Konečně je z toho trochu ten „wrestlingový zápas“, jsou tam emoce. Řekne něco, co je opravdu za hranou a člověk by si říkal, to snad nemůže myslet vážně? Jenže ten fakt, že to říká politik, prezident že komentátoři z médií pak říkají „no to přece nemůžete, démonizovat migranty, to přece nemůžete rozpustit ministerstvo školství, to přece nemůžete…“ vytváří faktor zábavnosti. To Trump zvládl velmi dobře. Já si myslím, že můžeme také mluvit o tom, že to byl první kandidát na prezidenta, který šel do McDonald's smažit hranolky, první kandidát na prezidenta, který byl v popelářském voze v pracovní vestě. Ano, zase vypadalo to, že to je konec, ale všichni to viděli. Zase byl na těch prvních stránkách a symbolicky nemůžeme říct, že tohleto mu vyhrálo volby. Zábavné epizody. Byla to zábavná epizoda, spoustu memů, spousta vtipů a v hlavní roli Trump.
Bohumil Kartous: Mně přišlo velmi zajímavé, jak jste přirovnal tu politickou kampaň k wrestlingu, protože wrestling je také svého druhu lež. Taková zábavná lež. Ve wrestlingu nejde o to, že by docházelo k zápasu, zápas je jen předstíraný. Nicméně, abychom nemluvili jenom o tom, jakoby neexistoval program. On existuje, on se jmenuje Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět velkou), MAGA. A cíl je Amerika na prvním místě, což má nějaké implikace. Držme se nyní vnitřní politiky USA, co to znamená pro budoucnost dalších čtyř let v USA? K čemu dojde?
Kryštof Kozák: Bohužel Trumpovi poradci jsou často chytří, ambiciózní, draví, studovali často na velmi dobrých, drahých univerzitách. A tito poradci si vzpomenou na Viktora Orbána. A jeho vysmívaný koncept iliberální demokracie. Vy nemůžete v Americe tu demokracii úplně zavřít, nemůžete zrušit kongres, jako to udělal Julius Caesar, neboť to by neprošlo. Nicméně existují poměrně funkční návody, jak převzít formálně demokratické instituce pomocí různých čistek a zavádění nových programů. Například Elon Musk. Nevíme, jak to dopadne, ale mluví se třeba o nějakém superministerstvu, Department of Government Efficiency (Úřad vládní efektivity, pozn. autora), DOGE. Mimochodem, je to stejný název jako těch Trumpových pseudo bitcoinů. Potenciálně je to velmi účinný vehikl, jak se zbavit nepohodlných - některá ministerstva zrušit a vyházet lidi, kteří nejsou apriori loajální. A dosadit tam lidi, kteří vědí, že jsou tam dosazeni přesně proto, že loajální jsou. Jakmile začnou mít nějaké divné připomínky nebo vyjadřovat nesouhlas s prezidentem, no tak budou nějakým způsobem odejiti. Ale oni to dělat nebudou, oni vědí, proč tam jsou. No a pak začnete například tlačit na média, vyhrožovat jim. To už se stalo v kampani. Vyhrožoval třeba televizi CBS, že její reportáže jsou skandální a že může přijít o licenci, protože přece jenom ty licence jsou federální majetek. A teď, když stanice CBS nechce přijít o licenci, tak přestanete Trumpa provokovat. Zvlášť, když je prezident. Uvidíme, kolik věcí z Projektu 2025, onoho ideologického dokumentu, bude naplněno (ultrapravicová vize politického vývoje USA, pozn. autora). V rámci kampaně to Trumpovi lidé trochu přehnali, respektive byli možná příliš upřímní. Ten dokument byl považován za toxický a Trump říkal, že o něm nic neví, že jde o přehánění. Najednou po volbách je situace jiná, spousta těch lidí, co se na tom projektu podíleli, si najdou cestu do Trumpovy administrativy. Bude zajímavé sledovat, na kolik se to nějakým způsobem zkoriguje, protože ten dokument už má negativní publicitu. Zřejmě to Trumpova administrativa nazve jinak, ale to nic nemění na faktu, že dokument představuje pro novou vládu USA předpis toho, co je potřeba udělat. Například z hlediska ochrany životního prostředí. Tam se dá očekávat masakr. Celé agentura pro ochranu životního prostředí to má v americké politice složité, teď tam ale podle mě nezůstane kámen na kameni. Těch věcí je celá řada. Zajímavé bude například, i jakým způsobem chtějí Trumpovi lidé prosazovat „křesťanské myšlenky“ v rámci státního aparátu, protože podle ústavy je to jasně zakázané. Ale oni si nepochybně najdou kličky, aby v každé třídě viselo 10 přikázání. Dojde taky na boj o reprodukční práva žen. Bohužel se dočkáme, reálně se obávám, návratu ilegálních potratových klinik. Byla to realita, nelegální potraty se reálně děly, protože ženy se ocitaly v tak tíživých situacích, že to opravdu potřebovaly. No a vznikaly tyto ilegální kliniky, ženy umíraly. Jednou z těch dystopických vizí je, že v chudších komunitách USA se zase objeví nějaké pseudoporodní báby. Nechci to ani domýšlet, ale ten tlak na zavírání klinik ve spoustě států na jihu tu je, tam už jsou často všechny zavřené. Navíc ještě chtějí lidé kolem Trumpa bránit ženám jezdit za interrupcemi do států, kde je to legální. To jim asi neprojde, nicméně ukazuje se, že jejich uvažování je až takhle restriktivní.
Bohumil Kartous: Ano. Iliberální trend. Orbánovo jméno je velmi často zmiňováno, což je legrační: nějaký provinční středoevropský politik vytváří role model, předobraz pro americkou politiku.
Kryštof Kozák: Vytváří, protože je dlouhodobě úspěšný. Z hlediska politické reality. Z hlediska politické dominance. I v tom prosazování iliberální demokracie, kterou Orbán dokáže opakovaně obhájit s vysokou podporu ve volbách, které nejsou zmanipulovány. Zároveň dokáže být součástí Evropské unie a čerpat spoustu dotací, které si následně sám rozdělí.
Bohumil Kartous: Parazitování. Že nejsou volby v Maďarsku zmanipulovány bych možná korigoval…
Kryštof Kozák: Dobře, nejsou zmanipulované tím klasickým způsobem. V mediálním prostředí ano, ale není to tak, že by někdo trhal hlasy nebo měnil volební urny. Možná je tohle nebezpečnější, ale nedá se říct, že to je úplně jasná krádež hlasů.
Bohumil Kartous: To je mnohem nebezpečnější, protože měníte náladu a mentalitu společnosti a naučíte ji vnímat, že tohle je „správný“ způsob demokracie, byť je taková demokracie vnitřně vykradená. Pojďme ještě k poslednímu okruhu otázek, protože dopady zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA jsou samozřejmě globální. Minimálně se můžeme pozastavit u tří témat. Vy už jste naznačil, že Donald Trump pravděpodobně bude těžce likvidovat snahu USA podílet se na řešení klimatické změny. Že to nebudou jenom čistky, nebo nějaká oprese, útlak součástí administrativy, která to dělá, ale pravděpodobně i vypovězení některých mezinárodních dohod a snaha podporovat americký průmysl bez ohledu na to, kolik emisí vyprodukuje. Druhá věc, bezpečnost, což je otázka těch minimálně dvou probíhajících konfliktů válek mezi Izraelem a Hamásem, Hizballáhem, Íránem a pro nás nejdůležitější, minimálně ze středoevropského pohledu, válka v Ukrajině a ruská agrese, její pokračování, protože USA jsou tím největším podporovatelem co se týká vojenské i ekonomické pomoci. No a pak je tady třetí otázka, to je ekonomika a America first, americký izolacionismus, který pravděpodobně povede ke zvyšování cel.
Kryštof Kozák: To jsou složité, komplexní problémy, dalo by se o tom mluvit hodně dlouho. Z hlediska klimatu je „pěkné“, že v té euforii po vítězství Donald Trump chválil Elona Muska, ale neopomněl zmínit „hlavně mi nesahejte na naše tekuté zlato“. Ve svých plánech má „dělejte si, co chcete, ale na tekuté zlato nám nikdo sahat nebude“. Tekuté zlato je samozřejmě ropa. On uvažuje o tom, že Amerika má, zejména na Aljašce, kde téměř nikdo nežije, což je ideální, má skutečně velké zdroje. Mimochodem Joe Biden taky otevřel Aljašku těžbě, protože se bál, že by to politicky neustál. Takže podpora průmyslu a podpora těžby, i těžby břidlicového zemního plynu, bude určitě pokračovat. Logika je jasná: když budeme hodně hodně těžit, budeme mít vlastní levnou energii a to podpoří tu naši ekonomiku a průmysl a tím budeme v podstatě konkurenceschopnější světově. Říkají tomu „koncept energetické dominance“. Na úkor čeho? Na úkor klimatu. Kdyby se takhle všichni začali chovat, tak se ta klimatická politika, která už teď je ve velkých problémech, rozpadne úplně. Politicky to je prodáno tak, že budou nižší ceny benzínu a když budou nižší ceny energií, bude to znamenat nižší ceny potravin a všeho dalšího. Bohužel ta myšlenka je politicky dobře prodejná, protože všichni se těší na nízké ceny. To je nejlepší, co můžete lidem slíbit a ono to krátkodobě bude fungovat. Ochrana klimatu je věc priorit. Je potřeba určité vzdělání a odpovědnost za budoucnost, aby člověk pochopil závažnost té věci.
Bohumil Kartous: Myšlení ve vzdálených horizontech.
Kryštof Kozák: Dlouhou dobu vám to nic nepřinese a proti tomu Trump postavil nabídku „teď bude všechno levnější“. Bohužel se ukazuje, že ta volba je pro spoustu lidí až příliš jasná. Z hlediska bezpečnosti a hlavně z hlediska mezinárodního práva, domnívám se, že kvůli konfliktu v Gaze a v Libanonu a vůbec na Středním východě, utrpělo mezinárodní právo jako celek obrovské škody. Ono utrpělo škody v roce 2003 s invazí do Iráku. Utrpělo obrovské rány ruskou agresí vůči Ukrajině, jasně ilegální akt z hlediska mezinárodního práva. To, jakým způsobem se Izrael chová k civilistům, je z hlediska mezinárodního práva neomluvitelné. A kdyby nestálo v cestě politické veto USA, mezinárodní trestní tribunály by odsoudily jak strůjce Hamásu, tak Benjamina Netanjahua a jeho kroky. Mezinárodní právo a celá OSN jsou tím paralyzované, nefunkční, celý tento ekosystém je v podstatě ve velké krizi a Donald Trump to jenom dokončí, protože on OSN vůbec neuznává, neuznává nějaké mezinárodní dohody. To bylo vidět například na té dohodě NAFTA s Mexikem. Prostě se mu ta dohoda nelíbila, tak uděláme dohodu novou. Takhle to v byznyse přece chodí. On uvažuje opravdu transakčně. Z hlediska konfliktu v Ukrajině, Trump se bude chtít domluvit s Vladimírem Putinem jako v „byznyse“. Jsou nějaké problémy? No tak se sejdou šéfové firem a nějak si to vyříkají a nějak si to rozdělí. To jediné, co Ukrajinu může zachránit, je, že Donald Trump nikdy nechce prohrát. On chce ušetřit americké peníze, protože je pravda, že Američané tam poslali desítky miliard dolarů, významnou pomoc, která ale taky částečně skončila u amerických zbrojařů. Ale stejně. Donald Trump chce ty peníze ušetřit, což je řekněme legitimní geostrategická úvaha. A místo toho chce vojenskou sílu soustředit na hranici s Mexikem, chce „opevňovat“ USA. Víc lidí ovšem chce tuto sílu soustředit v Asii s vědomím, že Čína je pro USA mnohem nebezpečnějším konkurentem, protože na rozdíl od Ruska má výkonnou ekonomiku, která dramaticky konkuruje té americké. To Rusko nikdy nebude. Takže dohoda s Putinem zřejmě bude vypadat tak, aby Donald Trump mohl tvrdit, že vyhrál. Což může být nevyzpytatelné, protože on je zvyklý i své prohry interpretovat jako výhry. Ovšem Vladimír Putin také potřebuje doma říct, že vyhrál, ten konflikt stál Rusko neuvěřitelně moc, lidská cena toho konfliktu je obrovská jak na Ukrajině, tak v Rusku a každý ten padlý voják byl přímý známý, kamarád dalších deseti lidí jo, takže ty společnosti jsou hluboce traumatizované. Je tam nenávist a to je velmi hluboká věc. A když takovýhle konflikt chcete ukončit, tak nemůžete politicky přijít domů s tím, že „jo, tak to bylo zbytečné, prohráli jsme“. Bude to složité, ale Donald Trump s Vladimírem Putinem budou směřovat k takové dohodě, aby se oba mohli tvářit jako vítězové.
Bohumil Kartous: Ta dohoda bude znamenat, že Ukrajina přijde o část území.
Kryštof Kozák: No podle mě tedy v takové dohodě Krym určitě zůstane v Rusku. Minimálně Donbas a Krym zůstanou Rusku. Důležitou věcí také je taky, že ve světě Donalda Trumpa do toho Ukrajinci nebudou mít co mluvit. Ani Ukrajinci, ani EU. Ano, budou mít nějaký poradní hlas, ale ve světě Donalda to dohodne on s Vladimírem a bude to jejich mír a jejich „společné vítězství“. Možná, prostor pro takovou dohodu nevznikne, ale za mě je to jeden z možných, realistických scénářů.
