Článek
Když vezmete, že je mezi námi čtvrt století, zní to jako propast. Ale duše ten rozdíl neznají. Potkala jsem ho ve chvíli, kdy jsem si myslela, že jsem v pohodě – sice v rozvodovém řízení, ale v pohodě. Moje duše byla jiného názoru. Chtěla vyrůst. Ale hlavně potřebovala, abych si na ni udělala čas.
Je to zvláštní. Když jsem ho poprvé uviděla, řekla jsem si:
„Konečně, konečně je tady!“
A vlastně jsem si to neřekla já, ale moje duše. Nevědomě mi přišel vrátit moji sebeúctu a sebehodnotu. Přišel mi ukázat, že moje hodnota se nezvyšuje péčí o ostatní, ale pečováním o sebe. Že si zasloužím lásku proto, že JSEM.
Věřím na karmické vztahy. Věřím, že lidé do našich životů nevstupují náhodou. On mi přišel vrátit něco, co jsem léty někde vytratila a zapomněla.
Okolí může mít tisíc otázek. Můžou počítat roky a kroutit hlavou. Jenže oni nevidí to, co se děje uvnitř. Nevidí tu vnitřní opravu duše, která se konečně začala hojit. Možná jsme se takto museli potkat, aby se kruh uzavřel. Abychom si oba připomněli, kým doopravdy jsme.
Máte ve svém životě také někoho, kdo úplně naboural vaše představy o tom, co je „normální“, ale přitom vás naučil milovat sami sebe?
