Článek
Proč čekáte na zprávu, která nepřichází? Možná není s jinou ženou, ale ve své bublině
Stojíte u telefonu a v hlavě se vám roztáčí ten nejhorší scénář. Proč neodpovídá? Už mě nemiluje? Našel si jinou a teď je v její posteli? Stačilo by přece jedno jediné slovo. „Ahoj“, „Mám se fajn“ nebo palec nahoru. Zabralo by to sekundu. Tak proč to neudělá?
Odpověď je v něčem, čemu se říká flow. Je to stav, kdy člověka něco tak neuvěřitelně pohltí, že se kolem něj uzavře neviditelná bublina.
Představte si, že jeho mysl je v tu chvíli jako rozjetý vlak. On není lhostejný, on prostě nemůže vystoupit. Ve flow vás to, co děláte, tak fascinuje a baví, že přestanete vnímat realitu. Mozek jede na plné obrátky a veškerá energie jde do té jedné věci. Odepsat v tu chvíli „aspoň jedním slovem“ pro něj neznamená jen pohnout prstem. Znamená to tu bublinu násilně prasknout, ztratit nit a vypadnout z té úžasné euforie, kterou právě prožívá. A to se mu podvědomě nechce.
V té bublině se totiž děje zázrak – čas přestává existovat. On se podívá na hodiny a je přesvědčený, že odepsal před chvílí. Přitom ručičky hodin utekly o čtyři hodiny dopředu. V jeho světě uplynulo pár minut, ve vašem celé nekonečné odpoledne.
Co ho v té bublině tak drží?
Může to být cokoli, co ho zrovna fascinuje:
Může mít ruce od oleje a s naprostým soustředěním dávat dohromady motor starého auta, kde každý šroubek musí sedět na svém místě.
Může sedět u počítače a tvořit kód nebo grafiku, kde se ztrácí v digitálním světě, který ho plně pohltil svou logikou a hravostí.
Nebo může jen tak sedět s tužkou v ruce a skládat svou vlastní rapovou zpověď, kde ze sebe dostává emoce, které neumí říct nahlas.
V tu chvíli není v jiné posteli. Je ve svém vlastním vesmíru. Nepotřebuje jíst, pít a bohužel ani komunikovat.
Pochopit to neznamená, že vás to přestane bolet, ale znamená to, že se přestanete trápit pochybnostmi o jeho lásce. Ta bublina je totiž jeho svoboda. A nejlepší, co můžete udělat, je najít si tu svou. Aby i vaše ručičky na hodinách začaly utíkat radostí z toho, co vás baví, ne strachem z ticha.
