Článek
Ty, které věří v muže i ve chvíli, kdy on sám o sobě pochybuje. Ty, které darují svůj čas, svou péči a svůj klid jako ten nejvzácnější dar.
Jenže tenhle dar není samozřejmost. Je to volba.
Pamatujte si, že dobrá žena s sebou nese světlo. A ve chvíli, kdy ji přestanete vidět, kdy její přítomnost začnete brát jako inventář a její péči jako povinnost, riskujete všechno. Protože ona to dobré, co do vašeho života vnesla, může kdykoliv vzít zase s sebou.
A když odejde, nezůstane po ní jen prázdné místo u stolu. Zůstane prázdno v duši. Zmizí ta barva, kterou do vašeho světa vnášela, zmizí ten tichý přístav, kde jste se cítili v bezpečí. Zůstane jen ticho a ozvěna toho, co jste mohli mít, kdybyste nebyli slepí.
Dobré ženy totiž časem buď odejdou, nebo zatrpknou. A žádná z nás nechce prožít život v hořkosti. Proto si vybíráme tu první cestu – cestu k sobě, ke své vlastní hodnotě a k lidem, kteří vědí, že láska a úcta jsou dvě strany téže mince.
Moje dobrota není slabost. Je to moje síla. A tu si teď beru zpět, aby mohla zářit tam, kde ji skutečně uvidí.
A jak to vidíte vy? Taky jste někdy měly pocit, že dáváte všechno a zpět se vrací jen ticho? Zůstáváte tam, kde vám není dobře, nebo už jste v sobě našly tu sílu vzít si své světlo a jít dál?
