Článek
Hitler získal průmyslovou velmoc
Když nacistické Německo v březnu 1939 obsadilo české země, nezískalo pouze další území. Získalo jeden z nejvyspělejších průmyslových prostorů ve střední Evropě.
Československo mělo před válkou rozsáhlý strojírenský, zbrojní a automobilový průmysl. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava začaly německé úřady české podniky postupně podřizovat potřebám německého válečného hospodářství.
Nešlo přitom pouze o několik velkých zbrojovek. Do německé výroby se zapojily stovky a tisíce českých podniků, které vyráběly součástky, motory, převodovky, pancéřové díly, munici a další materiál. Odborná literatura popisuje systematickou kontrolu výrobních programů, surovin i pracovní síly německými úřady.
České země se tak postupně staly jednou z důležitých průmyslových základen nacistického Německa.
Škodovka vyrobila přes 17 tisíc děl
Jedním z nejvýznamnějších podniků byly Škodovy závody v Plzni.
Jejich obrovský průmyslový komplex vyráběl pro německé ozbrojené síly nejrůznější druhy dělostřelecké techniky. Podle historických údajů dodala Škodovka a její filiálky během války více než 17 000 děl. Ne všechna přitom skončila přímo u Wehrmachtu – část byla dodávána také spojencům Německa.

Škodovy závody se zároveň podílely na výrobě a subdodávkách pro další německou vojenskou techniku.
Jejich význam proto nebyl pouze v počtu hotových zbraní. Šlo o rozsáhlý výrobní systém, který dokázal dodávat německému průmyslu také jednotlivé komponenty a polotovary.
Z českého tanku se stal Panzer 38(t)
Nejznámějším příkladem využití československé konstrukce byl LT vz. 38.
Tank vznikl ještě před okupací pro československou armádu. Němci po obsazení Československa jeho výrobu převzali a zařadili ho do Wehrmachtu pod označením Panzerkampfwagen 38(t). Písmeno „t“ znamenalo tschechisch – český.

V letech 1939–1942 vzniklo 1 396 těchto tanků. Panzer 38(t) se účastnil německého tažení v Polsku, Francii i prvních bojů proti Sovětskému svazu.
A právě na východní frontě se ukázalo, jak významný byl jeho podvozek.
Když tank zestárl, jeho podvozek pokračoval
Klasický Panzer 38(t) začal být během války zastarávat.
Němci proto jeho konstrukci využili pro celou řadu dalších obrněných vozidel.
Na stejném základě vznikly například Marder III, Grille a Jagdpanzer 38(t). Právě posledně jmenovaný se proslavil pod názvem Hetzer.
Jeho výroba začala v roce 1944 v pražské továrně BMM a následně se zapojila také Škodovka v Plzni. Do konce války vzniklo podle výrobních statistik 2 827 vozidel Jagdpanzer 38(t), z toho 2 047 v BMM a 780 ve Škodových závodech. Některé prameny uvádějí nižší číslo 2 584, což souvisí s odlišným započítáváním jednotlivých variant.
Hetzer se stal jedním z nejpočetnějších německých stíhačů tanků poslední fáze války.
A velká část z nich vznikla právě v českých továrnách.
ČKD vyráběla tanky i stíhače
Významným centrem výroby byla také ČKD v Praze, po okupaci začleněná do německého průmyslového systému jako Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik.
Podle historických údajů vyrobila během okupace 1 443 tanků, 1 661 stíhačů tanků a 496 samohybných děl.
Její výroba přitom nebyla omezena na jediný typ.
České továrny vyráběly nebo montovaly různé obrněné prostředky a jejich součásti. Výrobní kapacity ČKD a Škodovky se navíc vzájemně doplňovaly při výrobě Hetzerů.
Výsledkem byl rozsáhlý český výrobní řetězec zapojený do německého zbrojního hospodářství.
Zbraně proudily také z Brna
Důležitou úlohu měla Zbrojovka Brno.
Ta vyráběla především pěchotní zbraně a během války se její produkce výrazně zvýšila. Podle údajů citovaných v odborné literatuře vyráběla na začátku roku 1944 přibližně 30 000 pušek měsíčně a 3 000 samopalů.
Významnou součástí německého zásobování byly také další české podniky.
České továrny vyráběly kulomety, pistole, pušky, munici, motory, převodovky, nákladní automobily a další součásti vojenské techniky.
Například automobilový průmysl dodával německým ozbrojeným silám nákladní vozy Tatra 111, které se později staly jedním z nejznámějších českých válečných automobilů.
Výroba pokračovala i v roce 1944
Český průmysl nebyl pro Německo důležitý pouze na začátku války. Naopak.
S postupující válkou a rostoucími ztrátami začalo být využití průmyslových kapacit Protektorátu ještě důležitější. Německo potřebovalo nahrazovat vlastní ztráty a současně přesouvat výrobu mimo oblasti stále více ohrožované spojeneckým bombardováním.
V roce 1944 proto české továrny pracovaly na vysoký výkon.
Podle jedné studie dosahoval podíl českých zemí na některých kategoriích německé zbrojní výroby velmi vysokých hodnot. Právě v některých měsících roku 1944 se uvádí například podíl kolem 36 procent u protiletadlových děl, 16 procent u kulometů a 12 procent u granátů.
Tato čísla je ale vhodné chápat jako podíl na konkrétní německé výrobě v daném období a podle použité metodiky, nikoli jako tvrzení, že přesně tolik všech těchto zbraní vyrobil Protektorát za celou válku.
Nebyla to dobrovolná česká zbrojní výroba
U celého tématu je přitom důležitý jeden zásadní kontext.
Není přesné jednoduše napsat, že „Češi vyráběli Hitlerovi zbraně“, jako by šlo o svobodné rozhodnutí celé společnosti.
Protektorátní průmysl fungoval pod německou okupací. Německé úřady kontrolovaly výrobní programy, suroviny, dodávky i pracovní sílu. České podniky byly začleněny do německého válečného hospodářství a pracovníci byli vystaveni různým formám pracovního nátlaku a nucené práce.

Současně je pravda, že část českých podnikatelů, manažerů a průmyslníků s okupanty spolupracovala z ekonomických či existenčních důvodů a někteří z toho měli značný prospěch.
Oba aspekty je potřeba odlišovat.
Kolik jsme tedy Hitlerovi vyrobili?
Jedno číslo, které by jednoduše odpovědělo na otázku z titulku, ve skutečnosti neexistuje.
Protektorátní průmysl nevyráběl pouze hotové zbraně a velká část produkce byla součástí širších německých výrobních řetězců. Některé podniky vyráběly kompletní zbraně, jiné jejich součásti nebo munici.
Přesto několik čísel ukazuje rozsah celé věci velmi názorně:
více než 17 000 děl ze Škodových závodů, 1 396 tanků Panzer 38(t), více než 1 400 dalších tanků vyrobených ČKD, stovky dalších obrněných vozidel a téměř 3 000 Hetzerů.
K tomu je nutné připočítat tisíce kulometů, statisíce pušek, miliony kusů munice, nákladní automobily, motory, převodovky a obrovské množství dalších součástí.
A právě v tom spočíval skutečný význam českého průmyslu.
Nacistické Německo nezískalo v roce 1939 pouze území.
Získalo průmyslovou základnu, která dokázala vyrábět pro jeho armádu prakticky až do posledních měsíců války.
České továrny tak byly součástí německé válečné ekonomiky od Polska a Francie až po poslední boje na východní i západní frontě.
A když v květnu 1945 válka skončila, české továrny byly stále plné německých výrobních programů.
Zdroje
- Pavel Pojikar, Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945, Univerzita Karlova.
- Occupation Policy in Protectorate of Bohemia and Moravia Industry: An Example of Škoda Works.
- Karel Půlpán / Petr Pavlík – studie k průmyslu a zbrojní výrobě v Protektorátu
- ČKD / BMM – údaje o výrobě obrněných vozidel
- Škoda Plzeň – historické údaje o válečné výrobě
- Zbrojovka Brno – historické údaje o výrobě pěchotních zbraní
- Tank Encyclopedia – Jagdpanzer 38(t)
- The History of War – Jagdpanzer 38(t) Hetzer
- Wikipedia – German armored fighting vehicle production during World War II





