Mosty, které rozhodly o pádu Nizozemska. Bitva u Moerdijku ukázala sílu německých výsadkářů

Mosty důležitější než celé město

Když 10. května 1940 zahájilo nacistické Německo útok na Nizozemsko, Belgii a Lucembursko, rozhodovalo se především o rychlosti postupu. Wehrmacht potřeboval co nejdříve překročit široké nizozemské řeky, které představovaly přirozené obranné linie. Jedním z nejdůležitějších cílů se proto stal komplex silničních a železničních mostů u Moerdijku přes rameno Hollands Diep.

Pokud by byly mosty zničeny, německé tankové divize by musely budovat pontonové přechody nebo hledat jiné cesty. To by znamenalo zdržení o několik dní a poskytlo nizozemské armádě i spojencům čas na vytvoření nové obranné linie.

Německé velení proto rozhodlo, že mosty musí padnout neporušené.

Odvážný plán generála Studenta

Operaci připravil velitel německých výsadkových vojsk generál Kurt Student, jeden z průkopníků moderních výsadkových operací.

Úkol obsadit Moerdijk dostali příslušníci elitních jednotek Fallschirmjäger, kteří měli seskočit přímo v prostoru mostů, okamžitě zlikvidovat obranu a zabránit jejich vyhození do povětří.

Na samotný útok bylo nasazeno přibližně 700 německých výsadkářů, dopravených transportními letouny Junkers Ju 52.

Proti nim stála nizozemská posádka tvořená především jednotkami Skupiny Kil pod velením plukovníka Willema van Andela, ženisty a pěchotou. Obránci měli připravené výbušniny k demolici mostů, jejich síly však byly početně i výzbrojí slabší.

Překvapení z nebe

Krátce po rozednění 10. května 1940 se nad Moerdijkem objevily desítky německých transportních letadel.

Během několika minut začali seskakovat výsadkáři. Někteří přistáli přímo v okolí mostů, jiní na přilehlých loukách a polích. Přestože část utrpěla ztráty už během seskoku, útok obránce zcela zaskočil.

Němečtí vojáci okamžitě zaútočili na strážní stanoviště, ženijní jednotky i místa, odkud bylo možné odpálit připravené nálože.

Na několika místech se nizozemští ženisté pokusili mosty zničit, ale němečtí výsadkáři je zastavili dříve, než mohli demolici dokončit. Během několika hodin ovládli oba konce mostního komplexu.

Výsadkáři proti celé armádě

Obsazením mostů však boj neskončil. Nizozemské velení si uvědomovalo jejich strategický význam a zahájilo sérii protiútoků. Později dorazily také jednotky francouzské 7. armády generála Henriho Girauda, které měly zabránit německému průlomu.

Výsadkáři se mezitím zakopali kolem mostů, využívali domy, železniční náspy i samotnou konstrukci mostů jako obranné pozice. Po dva dny odolávali opakovaným útokům, přestože byli odříznuti od hlavních německých sil.

Přichází tanky

Rozhodující okamžik nastal 12. května 1940, kdy se k Moerdijku probila 9. tanková divize generálmajora Alfreda Hubickiho. Spojením tankových jednotek s výsadkáři vznikl pevný koridor vedoucí přímo do západního Nizozemska.

Německé obrněné jednotky okamžitě pokračovaly směrem k Rotterdamu. O dva dny později následovalo ničivé bombardování Rotterdamu, při němž zahynulo přibližně 900 civilistů a historické centrum města bylo prakticky zničeno.

Tváří v tvář hrozbě podobného osudu dalších měst se nizozemské velení 14. května 1940 rozhodlo kapitulovat.

Ztráty

Přesné počty padlých se v jednotlivých pramenech liší. Němečtí výsadkáři utrpěli při obsazení mostů relativně malé ztráty – řádově několik desítek padlých a raněných.

Nizozemská armáda přišla o desítky vojáků a mnoho dalších padlo do zajetí. Další ztráty přinesly následné nizozemské a francouzské protiútoky. Ve srovnání s významem operace byly ztráty útočníků překvapivě nízké.

Dopad bitvy

Bitva u Moerdijku představovala jednu z prvních operací, při níž výsadkové jednotky samy rozhodly průběh celé pozemní kampaně.

Obsazením mostů umožnily Wehrmachtu obejít významnou část nizozemské obrany a výrazně urychlily pád země. Operace se stala ukázkovým příkladem německé bleskové války, která spojovala letectvo, výsadkáře, tankové jednotky a rychlý postup pozemních vojsk.

Úspěch u Moerdijku povzbudil německé velení k dalším rozsáhlým výsadkovým operacím, především při invazi na Krétu v roce 1941. Přestože byla Kréta nakonec dobyta, němečtí výsadkáři tam utrpěli tak vysoké ztráty, že Hitler následně zakázal podobně rozsáhlé výsadkové operace.

Zajímavost

Mosty u Moerdijku zůstaly jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v okupovaném Nizozemsku až do konce války. Spojenecké letectvo je opakovaně bombardovalo, protože představovaly klíčovou zásobovací tepnu německých vojsk.

Bitva u Moerdijku dodnes patří mezi nejúspěšnější operace německých výsadkářů celé druhé světové války. Několik stovek mužů zde během několika hodin splnilo úkol, který měl zásadní dopad na průběh celé nizozemské kampaně. Právě díky nim se otevřela cesta tankům Wehrmachtu do srdce Nizozemska a pád země se výrazně urychlil.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje