Hlavní obsah
Věda a historie

Sověti v Norimberku nechtěli jedno téma otevřít: pakt Hitlera se Stalinem byl příliš nepohodlný

Foto: Wikimedia commons/public domain

Norimberský proces měl odhalit nacistické zločiny. Sovětský svaz ale zároveň pečlivě hlídal, aby se příliš nemluvilo o období, kdy Stalin a Hitler spolupracovali.

Článek

Proces století. Ale ne úplně o všem

Když po druhé světové válce začal Norimberský proces, měl světu ukázat zločiny nacistického Německa a potrestat jeho hlavní představitele.

Jenže vedle spravedlnosti hrála roli i politika.

Vítězné mocnosti chtěly soudit nacisty, ale zároveň chránit vlastní pověst. A právě zde vznikal problém pro Sovětský svaz.

Pakt, který se nehodil do poválečného obrazu

Dne 23. srpna 1939 podepsali německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop a sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov smlouvu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem.

Foto: Wikimedia commons/Public domain

Veřejně šlo o diplomatickou dohodu. Jenže součástí paktu byly i tajné protokoly, v nichž si obě diktatury rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě. Především Polsko, Pobaltí a část Rumunska.

Krátce po podpisu paktu napadlo Německo Polsko ze západu a Sovětský svaz z východu.

Právě rozdělení Polska mezi obě mocnosti znamenalo přímý podíl obou režimů na rozpoutání druhé světové války ve východní Evropě. Bez dohody mezi Berlínem a Moskvou by totiž Hitler jen obtížně riskoval útok na Polsko bez obavy z války na dvou frontách.

Pro poválečný obraz Sovětského svazu jako hlavního osvoboditele Evropy šlo o mimořádně nepříjemné téma.

Sověti chtěli debatu držet pod kontrolou

Sovětská delegace v Norimberku si velmi dobře uvědomovala, že obžalovaní nacističtí představitelé mohou začít připomínat období spolupráce mezi Berlínem a Moskvou v letech 1939–1941.

A právě tomu chtěli zabránit.

Když se během procesu začaly objevovat otázky kolem diplomatických jednání mezi Německem a Sovětským svazem, sovětští žalobci často protestovali. Snažili se omezovat dokumenty týkající se sovětsko-německých vztahů a podobná témata označovali za nepodstatná pro samotný proces.

Dochované záznamy ukazují, že sovětské vedení mělo obavu, aby tribunál nezačal působit dojmem, že před rokem 1941 byli Stalin a Hitler v určitém období faktickými partnery.

Ribbentrop připomínal nepříjemnou minulost

Joachim von Ribbentrop během procesu otevřeně mluvil o jednáních se sovětským vedením i o schůzkách s Josifem Stalinem.

Tvrdil například, že vztahy mezi Berlínem a Moskvou byly v letech 1939–1940 velmi přátelské a pragmatické.

Foto: Wikimedia commons/Public domain

Právě to bylo pro sovětskou delegaci mimořádně nepříjemné.

Po válce totiž Sovětský svaz budoval obraz státu, který byl od počátku jednoznačným nepřítelem nacismu. Připomínání spolupráce s Hitlerem tento obraz výrazně narušovalo.

Přesto nebylo možné celé téma úplně umlčet. Některé dokumenty i výpovědi se do procesu dostaly a západní novináři o nich informovali.

Tajné protokoly, které „neexistovaly“

Nejcitlivější otázkou byly tajné dodatky k paktu Molotov–Ribbentrop.

Sovětský svaz jejich existenci oficiálně popíral ještě desítky let po válce. Sovětská propaganda tvrdila, že jde o falzifikát nebo západní propagandu.

Až během perestrojky na konci 80. let Moskva připustila, že tajné protokoly skutečně existovaly.

Právě proto bylo pro Sověty v Norimberku důležité, aby se toto téma nerozvinulo příliš hluboko.

Chtěli Sověti Ribbentropa umlčet?

Občas se objevují tvrzení, že Sověti chtěli Joachima von Ribbentropa rychle popravit, aby nemohl vypovídat o spolupráci se Stalinem.

Historici ale pro takové tvrzení nemají přímý důkaz.

Je pravda, že Sověti měli silný zájem kontrolovat průběh procesu a omezovat témata spojená s paktem Molotov–Ribbentrop. Není však doloženo, že by plánovali jeho fyzické umlčení nebo požadovali popravu bez soudu.

Ribbentrop prošel standardním procesem a byl popraven až po vynesení rozsudku v říjnu 1946.

Norimberk nebyl jen o spravedlnosti

Norimberský proces zůstává symbolem potrestání nacistických zločinů.

Zároveň ale ukazuje, že i vítězové války měli témata, která nechtěli příliš otevírat.

Pakt Molotov–Ribbentrop totiž připomínal nepříjemnou skutečnost: že před rokem 1941 byli Adolf Hitler a Josif Stalin v určitém období pragmatickými partnery.

A právě to bylo po válce pro Sovětský svaz mimořádně nepohodlné.

Zdroje a literatura

Richard Overy – Interrogations: The Nazi Elite in Allied Hands
Penguin Books, 2002
 ISBN: 978-0140283396

Geoffrey Roberts – Stalin’s Wars
Yale University Press, 2006
 ISBN: 978-0300112047

Ann Tusa, John Tusa – The Nuremberg Trial
Skyhorse Publishing, 2010
 ISBN: 978-1616080211

Wikipedie: Molotov–Ribbentrop Pact, Nuremberg Trials, Joachim von Ribbentrop

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz