Článek
Státník je výjimečný politik svým vztahem k lidem, který je výjimečně moudrý, asertivní, hrubé napadání většinou přechází mlčky, zná svoji cenu, ale nevyzdvihuje ji na obdiv. Rád mluví s lidmi a váží si každého člověka, především podle jeho skutečných kvalit, podle jeho vztahu k lidem, ke státu a jeho vztahu k demokracii, občanské svobodě, k právnímu státu a demokratickým institucím.
Znám jen dva lidi, kteří se chovají jako státníci. Jednoho takového můžeme jmenovat u nás a jednoho v zahraničí. Jmenovat je nahlas nebudu, protože žijeme v divné době, době postfaktické, kdy si většinou nevážíme druhého člověka, dáváme přednost lžím před objektivní pravdou a pravdu má jen náš guru, na kterého jsme emocionálně navázáni.
Pokud bych kohokoliv jmenoval a otevřel diskusi, tak bych byl přesvědčován, že se mýlím, že skutečný státník je pouze jejich oligarcha a jejich guru. U mnohých lidí včetně politiků se podařilo vygumovat racionalitu a ponechat jim jen emocionální závislost na „spasiteli“ a jeho ideologii. Schopnost racionality zcela absentuje!
Politiků je přehršel. Po Listopadu šli do politiky lékaři, kteří měli obavu, že se medicínou tak dobře neuživí. Členové komunistického Prognostického ústavu zde prováděli politickou a ekonomickou transformaci podle vzorů předlistopadových, podle oligarchických vzorů, které v Rusku měli korupční propojení mezi politikou a ekonomií. Pak se do politiky dostávali veksláci a rychlokvašení oligarchové se záhadně získaným majetkem. Teprve dnes vstupuje hodně mladých, chytrých lidí do politiky, kteří dávají přednost své zemi před její destrukcí ve svůj prospěch.
Dnes už jsou v politice nejen politici kořistníci, ale i politici, kteří mají zájem o budoucnost naší země. Mezi politiky najdeme kromě simplexních politiků neuchylujících se od názorů svého předsedy, také politiky svobodně myslící. Mezi nimi se objevují i budoucí potenciální státníci.
Politici jsou demokratičtí, prosazující liberální demokracii s občanskými svobodami, kteří se střídají ve vedení podle svých politických dovedností a politici autoritativních stran, u kterých se hodnotí především loajálnost vůči předsedovi.
Mezi politiky je také spousta šašků, kteří rádi diskutují o věcech, kterým nerozumí, a hlavně patolízalsky uctívají svého guru. Ale někdy i vysoce postavení politici jakoby soutěžili o nejlepší šaškovský postoj.
Na to je však naše doba až příliš vážná! Žijeme v době, kdy se rozhoduje, zda budeme svrchovaným státem se zajištěnou svobodou v Evropské unii, nebo budeme žít opět v Ruskem neokolonizované zemi, jako před Listopadem!
Volíš také jen moudré a věrohodné politiky?
………………...
