Článek
Když přijdeme do práce, plníme zadané úkoly. Podobně po příchodu na svět člověk cítí, co má dělat. Stará se o sebe, o tělo. Později – vůči svému dítěti jinak. A dál? Kdo má odolnost, sílu, na víc…
Při opouštění feudalismu, s poklesem vlivu náboženství, zůstaly novodobé společnosti přímočaře zaměřené na Zemi. Na hmotu.
Slovem kapitalismus naznačil Karel Marx směr uvažování a jednání společnosti. Pojmenoval touhu, nyní na prvním místě - zbohatnout. Slovo ožilo, protože lidem vystihlo srozumitelný smysl pobytu na Zemi. Co nejvíc si přisvojovat hmotu.
~
Ve skutečnosti jinak. Systém hodnotí naše jednání – zda civilizace pochopila smysl pobytu ve světě, nutnost vývoje a to ve směru stále hlubšího poznání. Člověk - jak byl zodpovědný za stav celého okolí, bez hubení života? Nebo zda vůbec je na stopě umělého vytvoření Vesmíru, nebo zda věří na pohádky?
~
Kapitalismus značí soupeření kdo z koho. Vyrábět levněji a prodávat co nejdráž, co peněženky kupujících vydrží. Záporné důsledky, touhy po surovinách, vedou až k chystání válek, i ve třetím tisíciletí.
● Bezohledný rybolov, jenž ubírá život v mořích a oceánech, takže prý během několika málo desítek let…
● Prodlužování životnosti vyrobených potravin, někdy se zvětšeným nebezpečím jeho vlivu na lidské zdraví. Kdy nepatrné chemické účinky se v čase sčítají.
● Výrobky s promyšleným zkracováním jejich životnosti. Zrychlené čerpání surovin, kdy podnikáme kvůli růstu „bohatství“. Například ve fiktivních dolarech a ještě fiktivnějších bitcoinech. (Hádali se chlapci, bitcoin s facebookem – kdo je důležitější. „Tak chlapci končíme“, zavolala elektřina, jejich máti).
● Nadále sháníme pomůcky, čím dál víc s dálkovým řízením. Nutno pořídit: bicykl – auto – vrtulník - letadlo - skok do Vesmíru s předpokladem vrátit se…
~
Kapitalismus zavinil strašlivý hladomor na sovětské Ukrajině. Vykonavatelem se stal paradoxně sám socialismus, diktátor J. V. Stalin. Duch kapitalistických států nenáviděl zemi, která nedbala chtíče po bohatství, kdežto požadovala odevzdání svých sil celé společnosti, státu. Táhnout za jeden provaz a ne pro sebe?
Protivníci promysleli dovoz surovin ze Sovětského svazu. Nákupy dřeva, uhlí, zlata a diamantů, kovových rud? Omezit! Nadvláda nad našim světem si žádala: vytlačujte ty, kteří nejsou vydělkáři!
Stalin chápal, k čemu svět směřuje. Společnost krvácela, když si stát budoval nutný svůj průmysl. K tomu neúroda byla jak na Ukrajině, tak v Kazachstánu i v rumunské Moldávii. Stalin nechal vyvážet obilí a touto krutostí tvrdě připravoval svůj stát na budoucí vítězství ve druhé světové válce. Vývoz surovin neomezil diktátor, nýbrž dovoz mazaně odmítali kapitalističtí soupeři; žádali obilí.
Výdělkářský kapitalismus jde proti myšlenkám filozofa Ježíše. Přinašeč připomínal opak: podívejte se na polní lilii. Jak je krásně oblečená, a ten modrý šat má od Pána Boha. Nepotřebuje se pídit po větším bohatství.
Kapitalismus je Antikrist.
