Článek
Svou budoucnost určujeme současnými rozhodnutími, bez ohledu na způsoby vysvětlení světa:
• fyzikou dle Euklidova prostoru a z něj odvozených - zakřivených, • bodovým prostorem s časovou základnou a perspektivou, bez nepřesných iracionalit.
I. Hmotný svět
II. Blokové schéma člověka
~ ~ ~
I. Hmotný svět
Nabízejí se dvě možné podstaty vnímaného světa:
I.a Klasický názor
Smyslové zážitky předkládá hmota, jež je rozmístěná v Euklidově prostoru. Zrakové zážitky určuje zorný úhel.
Jenže lineární prostor (x, y) obvykle obsahuje bezvýsledné výpočty, iracionality. Vesmír tak není matematizovatelný. Například výpočet obvodu kružnice nebo úhlopříčky čtverce je vždy nepřesný, ukončuje se zaokrouhlením.
I.b Virtuální realita
Hmota ať vzniká jen v naší představě, v lidském vědomí. Pak smyslové vjemy vytváří nadřazená Informatika, jíž hledám podobnost s naší informatikou. Zrakový perspektivní prostor je nelineární (x2, y2) a výpočty jsou přesné, výhradně racionální, přepočítané z nevnímané bodové databáze.
Pokud by ze světa zmizel poslední vnímající tvor, pak by žádná hmota nebyla uvažována.
I.c Vědomí, mysl a Pozorovatel
Naše Vědomí, nejhlubší já - patřívá k našemu tělu. Jeho podstatou je vnímání vlastní existence, ať s hmotou nebo bez ní. Vědomí, zásobované hmotnými zážitky, se stává Pozorovatelem.
Naopak Předkladatele myšlenek - Mysl, lze chápat jako podklad, rozdílný od našeho Vědomí. Ostatně, naše Vědomí v dětství bývá stejné jako i později. Kdežto schopnost posuzování, přemýšlení, časem narůstá, ale ke stáří může klesat. Myšlení určuje mozek, kdežto původ Vědomí sama sebe nutno hledat skrytěji.
V budoucnu zřejmě budeme moci popisovat podstatu Vědomí sama sebe, jeho konstrukci. Lze předpokládat jeho sestavení z nějak odlišné hmoty, než kterou běžně pozorujeme.
II. Blokové schéma člověka (obr. 1)
Televizor nám dává vjemy, podobně jako skutečný svět. Vnitřní sestavu televizoru vystihuje blokové schéma činnosti. Totéž hledám pro svět, jenž na Vědomí Pozorovatele působí.
II.a POZOROVATEL
Mohl by Pozorovatel být příčinou, proč je tu „hmotný“ Vesmír? Můžou být jeho názory dané proudem údajů, které nepřicházejí z hmotného Vesmíru, který odedávna předpokládáme? Nýbrž z nadřazené Informatiky.
II.b MYSL, HMOTNÉ PŘEDSTAVY
Vjemy hmoty neodvozuji z rozložení v hypotetickém Euklidově prostoru. Ať je Vesmír uschovává v diskrétní formě (viz II.e) a do vnímání tvora pak přicházejí zpracované informatickými postupy (viz II.c).
Blokové schéma člověka
Obr. 1. Blokové schéma člověka. Navazuje na: Model diskrétního časoprostoru – VIIv
1 POZOROVATEL - přijímá smyslové poznatky. Nachází se mimo tělo
2 MYSLIT - mysl dbá informací o „hmotě“, které jí předávají převodníky 3.a a 3.b
3.a PŘEVODNÍK GEOMETRICKÝ - pravoúhle uspořádané body přepočítá do nelineární perspektivy pro zrak a sluch
3.b PŘEVODNÍK MIMOGEOMETRICKÝ - zážitky hmatu, chuti a čichu dodává mysli. Podklady získává z procesoru.
4 PROCESOR - přesunuje body mezi posicemi podle zákonů, které předkládá věda
5 VŠEOBECNÁ PAMĚŤ PROSTORU - Akáša 1) - uchovává v posicích údaje o výskytu informatických bodů. Jejich rozmístění a pohyb vedou k našim zážitkům hmoty.
6 ČASOVÁ ZÁKLADNA - tvoří pulsy, jež určují okamžiky změn rozložení hmoty
1) Akáša (sanskrt) - stavební látka stvoření, která souvisí s prostorem.
II.c PŘEVODNÍK
Geometrický převodník se uplatňuje u zraku a sluchu. Úspěšnému přežití tvora slouží informace z nejbližšího okolí. Tomu dobře slouží perspektivně stlačený prostor.
Geometrii diskrétní lze převádět do perspektivní. Přepočtem se nemění souřadnice bodu na osách ani jeho vzdálenost od počátku (IIv, IIIv). Za veškerou látkou předpokládám body v diskrétním prostoru. Z něho se převádějí do vnímání tvora.
II.d PROCESOR
Světový prostor lze přirovnat k rastru obrazovky. Obrazovka LCD tvoří obraz z oddělených bodů. Tím připomíná bodový (diskrétní) prostor matematiky.
Prostor lze vysvětlovat tak, jak nám jej smysly představují - jako spojitý. Takový však brání nalezení podstaty času a geometrické konstrukce vícerozměrných prostorů.
Pulsy, které dodává časová základna (viz II.f), posuzuji k ovládání prostoru a času. Stručně: pulsy, nepoužité k přesunu bodu, tvoří čas.
Pravidelně vznikající pulsy dovolují posouvání bodů v posicích prostoru, což zpracovává procesor.
II.e VŠEOBECNÁ PAMĚŤ PROSTORU
Oddělené posice jsou nachystané k umísťování informatických bodů, jež jsou podstatou prostoru a času. Tato databáze se nachází v hypotetické vesmírné paměti. Uspořádané jako ve vícerozměrné šachovnici.
II.f ČASOVÁ ZÁKLADNA
Zdroj pulsů, časová základna Vesmíru, zdůvodní jak stálou rychlost světla, tak i provázání času s pohybem. Nabízí příčinu zpomalování času speciální teorie relativity.
Proč Einsteinova nauka nepodložila stálou rychlost světla generátorem pulsů? Protože toto zavedení určuje skutečnost Vyšší civilizace za našim Vesmírem, kdežto začátek 20. století pokračoval v odklonu od náboženských přístupů.
Časovou základnu předpokládám společnou všem dějům světa. Využití vznikajícího kmitočtu je pak odlišné pro různé účely. Například se udává podložení rozdílnými kmitočty odlišným bytostem, vyspělým více či méně, zodpovědnějším nebo útočnějším. Vyspělejší má mít větší kmitočet.
II.g Návaznost opakovaných životů
Svět je nám určený smyslovými zážitky. Bez nich - člověk spí nebo bývá mrtvý. Dbám odvození vjemů z diskrétního prostoru, které vede ke světu uměle vytvořenému. Zdroj kmitů si nelze představit jinak, než jako záměrně připravený.
Nadhled nad uměle vzniklým světem umožňuje lidský život nejen skrytě pozorovat, ale i vyhodnocovat. Lze sledovat lidské činy a i úmysly, způsoby uvažování s konkrétními myšlenkami. Následně pak srovnat činy ve shodě a neshodě se zákony, vestavěnými do Vesmíru. Z toho vyplyne osudový předpoklad národům a jednotlivcům v následku jejich vlastností a z toho plynoucích činů.
Nelze očekávat, že by myšlenky vznikaly jen v mozku.
II.h Závěr
Svět, zjevně nám poskytovaný skrytou Civilizací, dává růst našemu Vědomí! Svou budoucnost určujeme současnými rozhodnutími, bez ohledu na způsoby vysvětlení světa:
• fyzikou dle Euklidova prostoru a z něj odvozených - zakřivených,
• bodovým prostorem s časovou základnou a perspektivou, bez nepřesných iracionalit.
Poznání promyšlené sestavy Vesmíru zdůrazní další zákony, jež jsou do něho vestavěné.
Odkazy
