Starověk k novověku. Královna ze Sáby k Yvonne von Schuckmann

Až později jsem se dozvěděl o dvou ženách. Byla to i někdejší Josefina Dušková – tehdy z Prahy a nověji z Brna, nar. 1939 [0].

Královna ze Sáby, nyní nám také již odešla. Z mého poznání tedy není bájnou královnou, kterou věda neprokáže – jak přiznává. Nýbrž nyní chápu její dávnou skutečnost a hudební nedávnost.

Wikipedia:

Královna ze Sáby vládla starověkému království. Píše o ní bible – Starý zákon, Korán a další. Pro Etiopany se jmenovala Makeba, pro Jemence Bilkís.

Královna ze Sáby byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně. Zmiňována je v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, zvláště etiopské národní sáze Kebra Nagast – Právo králů, sepsané v jazyce ge'ez ve 12. století, kde ji Etiopané nazývají jménem Makeda, ale její jméno bylo v různých zemích a různých dobách jiné. V islámské tradici je známa jako Bilqís. Král Šalomoun ji znal jako královnu ze Sáby. Žila pravděpodobně v 10. století př. n. l. Přibližná poloha její říše je historickým sporem mezi Etiopií a Jemenem.

Zůstává otevřeno, zda královna ze Sáby skutečně žila či nikoliv, protože — [1]

* * *

Habešský císař Haile Selassie I., jako poslední habešský císař, byl 225. generací potomků krále Šalamouna a Královny ze Sáby. [podle 2]

* * *

Medicínské poznatky z dávných let kdysi přinesla dobře napsaná kniha lékařky – ale i o tradicích dávnověké jemenské země; v konci i o revoluci, jež začala měnit tradiční společnost. Za optimální však považuji svobodu – nezasahovat do cizích společností, ať se jim daří dobře nebo zle. A zase výhrada – svět byl poškozený kolonialismem, takže pomoc lidem poničených zemí bývá potřebná. Nakonec váhám nad odchodem lékařky do exotické země, když ze své vůle na dva roky opustila vlastní děti – tehdy v 60. letech.

Je hluboká africká noc. Většina cestujících zhasíná světla a chystá se ke spánku. Sedím u okénka a tisknu čelo na sklo. Ne, já nemohu usnout. --- Marně se pokouším proniknout temnotou k povrchu země. --- Násilím se musím nutit odvrátit. pozornost od okna. Pak mě zaujme útlá podlouhlá bílá knížečka v kapse na sedadle přede mnou. „Your Guide to Ethiopia, the Land of the Queen of Sheba.“--- Skutečně mě neklame zrak: „Průvodce po Etiopii, zemi královny ze Sáby“.

Od prvního okamžiku, kdy jsem se začala zajímat o Jemen, bylo jméno této země spojováno s královnou ze Sáby. A najednou se o stejnou čest hlásí Etiopie, a navíc ji dokládá vlastní verzí sábského mýtu, který pochází přibližně z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Na obálce sešitku kráčí vznešeně sama tajemná panovnice, důstojná a krásná. Hlavu jí zdobí čelenka podobná paprskům slunce, splývavý závoj přidržuje sličná dvorní dáma, průvod dvořanů přináší dary.

Etiopci vyprávějí, že kdysi na jejich území existovala velká a mocná říše se sídelním městem Axumem. Patřila k ní nejen velká část dnešní Etiopie, ale i země na protějším břehu Rudého moře, Jemen. V tomto království panovala nejproslulejší královna té doby, původem ze Sáby. Vládla moudře a spravedlivě. Jednoho dne se o bohatství její říše přesvědčil také věhlasný král Šalomoun. Stavěl v Jeruzalémě nákladný chrám a poslové mu měli opatřit na stavbu ze všech světových stran ten nejlepší materiál a ozdoby, jaké jen na světě existuji. A tu mu přivedli kupce Tamrina, který přivezl z říše sábské královny zlato, safíry a podivuhodně černé dřevo, které nikdy netrouchniví. Šalomoun, jenž slul moudrostí, zbožností a bohatstvím, byl oslněn a chtěl poznat vládkyni oné země hojnosti, a pozval ji proto na státní návštěvu. Královna pozvání přijala. Přivezla do Jeruzaléma karavanu 797 velbloudů a oslů naložených vrchovatě dary. Přišla složit Šalamounovi svůj hold. Událost to byla tak mimořádná, že ji zaznamenává i bible: „Uslyševši pak královna ze Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v nesnadných otázkách. A přijedši do Jeruzaléma s počtem velmi velkým, s velbloudy vezoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého…“ s.12

Šalomoun uvítal královnu se všemi poctami a ubytoval ji v nádherném paláci. Zůstala jeho hostem několik měsíců. Rozprávěli spolu o všemožných otázkách, nejvíce o izraelském bohu, o Slunci a o hvězdách. Královna obdivovala Šalomounovu moudrost a Šalomoun královninu ušlechtilost. Není divu, že se do sebe zamilovali. Po šesti měsících se královna vracela do Axumu. Šalomoun se velmi rmoutil. Před odjezdem jí věnoval vzácný prsten pro syna, který se jí určitě narodí.

Královně ze Sáby se skutečně narodil syn. Pojmenovala ho Menelik. Když vyrostl, předala mu matka Šalomounův prsten a vypravila ho za otcem. Šalomoun nemusel ani vidět vzácný šperk, na první pohled Menelika poznal. Přál si, aby jako prvorozený syn po něm převzal vládu v Jeruzalémě. Menelik však toužil po domově. Vrátil se a stal se zakladatelem etiopské dynastie, která tam vládne dodnes.

Jemenci vyprávějí sábskou pověst v jiné verzi. Ve východním Jemenu, na okraji jižní pouště Ar-Rub al-Chálí, kvetlo bohaté království, kterému vládla krásná Bilkís. Říkalo se jí královna ze Sáby nebo také Jižní královna. Její země oplývala zlatem, vzácným kořením a kadidlem, které je tu domovem. Protože ležela na křižovatce nejdůležitějších karavanních cest, vedoucích ze Severu k jihu a ze západu na východ, navazovala snadno obchodní styky s dalekou Evropou i Asií. Hlavní město se nazývalo Márib. Královna neměla potomky. Sábští dvořané jí proto radili, aby se vypravila za věhlasným králem Šalomounem, s jehož říší na severu by bylo užitečné navázat těsné styky, popřípadě obě říše spojit sňatkem. Bilkís byla zvědavá na statečného a moudrého panovníka, svolila k cestě a odebrala se do Jeruzaléma s mnoha dary - se všemi poklady své země.

Rádcové krále Šalomouna příliš nepřáli uzavření svazku se sábskou královnou, a tak ještě před jejím příjezdem intrikovali, že je Bilkís nebezpečný ďábel s ohyzdnou chlupatou oslí nohou, že přijíždí krále očarovat a zničit. Šalomoun pomluvám příliš nevěřil, ale přece jen se rozhodl přesvědčit se o pravdě na vlastní oči. Dvorní ceremoniál mu nedovolil použít jiného způsobu než lsti. Urychleně dal proto zhotovit v trůnním sále, kde se měla konat první audience, podlahu z broušeného skla. Svůj trůn postavil potom tak, aby dobře viděl na vstupující královnu.

Když Bilkís s velkou pompou přijela, zavedli ji do audienční síně. Hned na prahu se zarazila. Považovala totiž vyleštěné sklo za vodní hladinu. Vzápětí si však odhodlaně nadzdvihla roucho a chtěla vodu přebrodit. Zvědavému králi pochopitelně neuniklo, že má pěkné štíhlé a souměrné nožky. Brzy poté se Šalomoun, který měl už 700 zákonných manželek a 300 dalších žen, do krásné vládkyně zamiloval. Také Bilkís k němu vzplanula touhou. Ze státnické opatrnosti ho však dlouho odmítala, což krále jen tím více rozdychtilo. Proto dal jednoho dne zamíchat do královnina večerního pokrmu ostré koření a z nádoby, která stávala u jejího lůžka, vylil vodu. Když se Bilkís ten večer odebrala ke spánku, nemohla žízní usnout. Nádoba byla prázdná. Bilkís nevěděla, co si má počít. Tu ji napadlo, že by se mohla vplížit do královy komnaty a napít se jeho vody. Na ten okamžik Šalomoun čekal, královnu objal a překvapená Bilkís kromě žízně uhasila žár své i jeho lásky. s.14

---

Trochu údělu do smutného údělu těchto žen přinášejí podivuhodné zkazky o mocné panovnici, nejslavnější pramáti Jemenek, o královně ze Sáby, i o jiných významných ženách. Historky se s oblibou vyprávějí na častých kávových a kátových dýcháncích v předních měšťanských rodinách v přísně uzavřeném ženském kruhu. (Pozn. B.T.: kát je opiát)

V jemenské historii královny v pravém slova smyslu neexistovaly. Hlavní slovo měl vždy muž, jen výjimečně se ujala vlády žena. Vedle mytické královny ze Sáby se zapsala do dějin v roce 1066 ovdovělá královna Asmá a její švagrová Arvá, známá jako královna As-Sajjida al-Hurra s.97

Teprve v roce 1951 získala americká archeologická expedice, kterou vedl Wendell Phillips, svolení imáma Ahmada kopat v Máribu. Američané odstraňovali s nadlidským úsilím v žáru rovníkového slunce masy písku ukrývající Haram Bilkís, Posvátný palác královny ze Sáby, kterému se tehdy říkalo chrám Auvám. Byl zasvěcen měsíčnímu bohu Ilumkohovi. Je to oválná stavba, jejíž podélná osa měří asi sto metrů. Obklopuje ji místy až 10 metrů vysoké a na vrcholu 3,6 metru široké zdivo složené z půldruhého metru dlouhých vápencových kvádrů bez malty. Uprostřed oválu stojí chrám se svatyní. — Na stěnách vstupní zdi jsou četné votivní nápisy. Je pozoruhodné, že mezi tolika písemnými záznamy nenašli archeologové jedinou zmínku o legendární královně ze Sáby. Její existence stále ještě není historicky dokumentována. s.102

Prošli jsme řídkým hájem, ve kterém hnízdí stovky dudků, a sedli jsme si u jediného san´áského potoka. s.73 [3]

* * *

Úvod z románu:

Postavy v královnině hře

Allit – dcera královny Bilkis ~ ~ ~ Bálit – Allitina dcera ~ ~ ~ Bilkis – královna ze Sáby — s.7

BÁLIT

Šalomoun byl velký král, moudrý a mocný muž; Bilkis byla dcera džina, bytost z písku a ohně.

Tak by začal svou píseň nějaký harfeník; jde přece především o zvyklost. A stejně začínám svou píseň i já. Budu zpívat o svém otci a ženě, jež pro mě znamenala víc než má vlastní matka – protože když někdo prolomí pravidla a poruší všechna přikázání, pak takový příběh může ospravedlnit a učinit ho stravitelným pouze tradice.

Pějte ji takto, jestli chcete: zlatý král a královna ze země na východě se střetli v souboji moudrosti a vůle. Ona ho zkoušela těžkými otázkami, on na ně snadno odpovídal. Načež se ta dáma sklonila před jeho moudrostí, pochválila jeho velikost a pak se vrátila do svého dalekého království obtěžkána drahocennými dary od vševědoucího krále.

Král Šalomoun splnil všechna přáni, zpívají nyní harfeníci, po nichž srdce velké královny toužilo -

Ale ne ze svobodné vůle. To, co moudrý Šalomoun věnoval cizí královně z jihu, bylo dáno bezděčně, jako důsledek královy pohostinnosti. O tom harfeníci nezpívají; tvrdá Pravda není dcerou žádného člověka.

Proto budu zpívat tuto píseň vlastními slovy a jejich příběh přenechám větru času. Já, která jsem na řadě, abych se stala královnou země koření, královnou Jihu - vám budu zpívat příběh moudrého Šalomouna a Bilkis, Jitřní královny. s.17 [4]

* * *

Úvod z románu [5]

* * *

Yvonne von Schuckmann (2. července 1947 – 11. září 2023)

Yvonne Přenosilová, provdaná von Schuckmann (2. července 1947 Praha – 11. září 2023 Praha) byla česká zpěvačka a moderátorka. Je považovaná za průkopnici českého rhythm and blues a rock and rollu. „Měsíc“

Její matka byla z Rakouska, český otec bojoval proti nacismu z Velké Británie.

„Otec chtěl mít kluka a podle toho mě vychovával. Nehrála jsem si s panenkami a za maminkou chodili rodiče, abych netřískala jejich děti. Otec mě coby školačku často mlátil gumovým řemenem od pračky, kterou sám vyrobil. Mívala jsem taková jelita po těle, že jsem je se slávou za korunu ukazovala,“ zavzpomínala na nepříliš harmonické vyrůstání zpěvačka po letech.“ [6]

Yvonne absolvovala dvanáctiletku v Libni v Praze. Do patnácti let se věnovala baletu. Hudební kariéru začala v patnácti konkurzem v divadle Semafor, ze kterého Miloš Forman natočil svou režisérskou prvotinu Konkurs. S mexickou písní La Malagueña ji do divadla nepřijali, ale všiml si jí skladatel Karel Mareš, který měl cit pro zajímavé hlasy a pro divadlo objevil mj. Evu Olmerovou a Karla Gotta. Mareš si jí vybral do skupiny Olympic, která v sezóně 1963–1964 vystupovala v Semaforu s pásmem Ondráš. [7.a]

V patnácti letech už bylo srozumitelné, že není předurčená poslání baletinky. Na profesionálním jevišti vystupovala od svých 16 let. Následně měla mnoho úspěšných písní. Dovedla zpívat jemným i sytým, syrovým hlasem - „Zimní království“. Jenže kariéra nadaného děvčete nebyla dlouhá.

V srpnu 1968 emigrovala do Německa, ve svých 21 letech. Tamní umělecká agentura uzavřela se zpěvačkou smlouvu, tím si ji pojistila, ale skutečné příležitosti jí nedala. (Někdo naznačoval – něco za něco – Slavíka vám budeme posílat, ale zato emigrantka nesmí udělat kariéru). Její nevšední hlas jí zajistil ve vlasti popularitu; mladá generace 60. let na ni nikdy nezapomněla. Po návratu z emigrace znovu vystupovala; končila kolem roku 2016 kvůli oslabenému zdraví.

Petr Janda na pohřbu Yvonne Přenosilové (†76): Pamatuji ji jako patnáctiletou holčičku!

Janda (video): „Rozhodně byla výjimečná a byla hrozně vtipná. Hodně společenská, byla s ní fakt legrace. Nezkazila žádnou srandu. Furt něco vymejšlela. Byly s ní hezký chvíle.“

---

Interpretka nesmrtelných songů Boty proti lásce či Roň slzy není pohřbena pod svým rodným a zároveň uměleckým jménem, ale občanským. Místo Yvonne Přenosilová tak na cedulce stojí Yvonne von Schuckmann. V roce 1978 se totiž provdala za šlechtice Andrease von Schuckmanna a stala se baronkou. Rok nato se jí narodil syn Maxmilian Philipp von Schuckmann (dnes 45), který žije v Německu. Není to ovšem jeho vina, že je hrob jeho matky tak „chudý“.

„Podle židovských tradic je tělo pohřbeno co nejdříve po smrti, ideálně v ten samý den, avšak kámen se pokládá až nejdříve po roce,“ vysvětluje český hudební skladatel a publicista Alexander Goldscheider (73) ---. [8]

V datu narození sleduji krásnou devítku v součtu data dne a měsíce 2. 7. 1947. Při odchodu ještě významnější datum 11. 9.2023, součet číslic je 9, samotná 11 je významná – bylo by omylem ji řešit sečtením 1+1 - nýbrž významem jedenáctky je objasnění, inspirace i osvícení. Nalezení snad i zakopané hřivny mimořádného hlasového projevu? Zadržení vzniklo až v průbězích desetiletí.

Zpěvaččinu silnou osobnost výborně přiblížil televizní záznam [9], kdy jí bylo 60 let. Rozhovorů se zúčastnil také její německý syn. Její přísný otec – to byl přímo On.

Z výletu do pozemského světa se vyspělý Duch vrátil nahoru nedávno, roku 2023. Pro mě - nádherná.

Zdroje:

[0] Eva Pilarová - wikipedia. „Oliver Twist“. „Requiem“

[1] Královna ze Sáby - wikipedia

[2] Královna ze Sáby - životopis - panovníci-cz

[3] V zemi královny ze Sáby - MUDr. Zdeňka Marešová. CSc. ©1969. Nakl. Orbis, Praha 1973

[4] Královna ze Sáby - India Edghill. Překlad Eva Konečná. Allpress, Frýdek-Místek 2005

[5] Královna ze Sáby - Marek Halter, (nar. 1936). Překlad Dana Melanová. Nakl. Motto, Albatros media a. s., Praha 2013

[6] Otec z ní chtěl mít kluka: Yvonne Přenosilová zažila spartánskou výchovu - www-kafe-cz - celebrity 11. 9. 2023

[7.a] Yvonne Přenosilová - cs-wikipedia-org

[7.b] Yvonne Přenosilová - en-wikipedia-org

[8] Půl roku po smrti Yvonne Přenosilové (†76) - www-ahaonline-cz

[9] Česká televize - Třináctá komnatar. 2007 (video …Nejhlouběji…)

[10] Citáty - Yvonne Přenosilová

[11] Baronka Přenosilová ustála všechno. Jen její vztah se synem jí zlomil srdce! - náš-region-cz 14.9.2023

[12] Všechnopárty – Česká televize, od 30. minuty. (video …Nejveseleji…)

[13] Televizní písničky a songy – Eduard Krečmar (části dílu) 17 písniček české oblíbené hudby. Vyrobeno 2004

[14] Yvonne Přenosilová a Olympic - „Kansas City“ - LIVE 1965

[15] Yvonne Přenosilová - Mein Drachen (Můj drak) (1969)