Článek
Jaký vliv mají na svět lidé, kteří se dostávají do vedení států? Nastoupí Chruščov, nastoupí Trump, a rázem je možné podstatně změnit chod svého státu. Dvacáté století v začátku určil V. I. Lenin. Ateismus velmi tvrdě vedl nové poměry. Protože však cílem byl ráj na Zemi pro všechny, pak po politikově odchodu mohl promyšlený Osud vést sovětský stát k zlepšující budoucnosti. I s uvážením přibližující se druhé světové války. Nejlépe se jim vedlo, když stát vedl politik Brežněv, vzpomínají.
Přicházejí na svět různě vybavení lidé – budoucí sportovec, vědec, spolehlivý člověk, zodpovědná matka. Jenže i další; všichni mají nachystaný svůj budoucí osud, který ovšem mohou plnit, nebo ne.
V různých dobách se uplatňují více či méně dobře. Zodpovědná matka, řekněme v 15. století s deseti porody, byla platná jinak než dnes. Kdy mnoho vymožeností ulehčuje život matce a dítěti, lékařská péče, ohleduplnější vztahy mezi cizími lidmi.
Následky. I nějaký podvodný vítěz má pro další své pozemské vtělení nachystaný Osud. A pokud nadále dává přednost myšlenkám, prospěšným jeho okamžitému sobectví, kdežto škodlivým pro okolí, vede jeho cesta níž a níž. Může se stát, že se mu blíží vtělování do horších světů. Kde si tamní osoby nejvíc považují právě zla.
Svobodná vůle. Nejednáme dle své vůle? Připomenu hru šachy. Šachista sám rozhoduje, ale všechny možné tahy jsou určené. Těžko by hrál šachy člověk, neznalý pravidel pro pohyb figur, ba ani by neznal smysl hry? Sebrat co nejvíc figurek? Ne.
Známe podmínky, jak provozovat záležitosti bez nárazů? Nezabiješ, nepokradeš…
Chod světa je podložený konstrukcí a každému činu se dostavuje následek. Ovšem je mi otázkou, zda je Vesmír tak zabezpečený, že na špatné vždy nakonec čeká trest? Zřejmě ne. Ovšem síly Vesmíru o to usilují. Spravedlnost a svoboda, to jsou dva zásadní pojmy.
Náš Vesmír trvá velmi dlouhou dobu, ale nakonec skončí – a pak znovu. A Duchové se kupodivu přenesou a v novém Vesmíru pokračují na té úrovni, jakou dosud měli. Takový příběh mi připadá rozumný, v tomto uznávám zdroj – překlad.
Vesmír se může dokonce zničit a už neobnovit.
My lidé, děláme
~ buď ono nachystané, ať už trestající nebo odměňující, každopádně směrem k prospěšnému vývoji našeho Ducha.
~ Anebo, pro své nabourané myšlení a nedobré okolí, člověk rozhodne jinak.
Může být, že člověk má před sebou právě teď nepříjemný osud, ani o něm neví anebo se snaží mu uniknout a síly Vesmíru mu pomáhají. Hlavní je, aby si uvědomil jak ano, a jak ne.
Budoucnost neznají ani vysocí Duchové, kteří se nevtělují, ale zná ji Bůh? Duch, který vytvořil Vesmír, který vnímáme. Jen výjimečně zasáhne ve prospěch nadějného vývoje. Hmotný i duchovní Vesmír Stvořitel vyrobil ze sebe, z částí svého vědomí a dál je zřejmě závislý na chování stvořených tvorů. Závislý na hmotě a na každém Duchu, jak vše vyrobil, rozčleněním sebe sama. Je tedy nyní jiné podstaty a nazývá se Bůh.
Ve světě jsme na tom tak, že pravidla sem tam donese avatar. Jaké odchylky v nich má, může mít? Ty se rozpoznávají v dalším vývoji světa.
Nějaká žena prý věštila Stalinovi budoucnost, když ještě bolševismus nebyl silný. Tuším měla sdělit i ke 2. světové válce, i k budoucí smrti zajatého syna.
Když ten se dozvěděl, že podle Stalina jsou všichni zajatci zrádci, pro své kvality to takhle nechtěl. Rozhodl se k sebevraždě, nechtěl z donucení pracovat pro zločinné věznitele v koncentračním táboře.
Jiný popis poznané budoucnosti popsal duchovní člověk z Prahy. V nočním snu, ve spánku uviděl průběh jednoho hokejového zápasu mistrovství světa. Na druhý den v televizi zápas sledoval, a překvapilo ho to – vše bylo kopií předchozího snu.
Rok 1989, s úplným pádem socialismu v evropských zemích, sledoval Západ překvapeně a sám k tomu máloco řešil. Vzhledem ke zlému poničení čs. průmyslu bylo zřejmě nachystané jiné pokračování. Podstatný vliv ze zámoří existoval, ale nemusel se prosadit.
Například v Československu při činnosti Charty 77 měl Václav Havel podporu Osudu. Jenže po porážce Charty roku 1989 už v čele státu tu podporu nemíval. Cílem Charty nebyla cesta zpět, takže návrat do kapitalismu nebyl jejím úspěchem. Prezident Havel podivně podporoval Spojené státy proti Iráku, Libyi, Srbsku. Neudržel si svůj disidentský názor z 80. let, o potřebě rozpustit Varšavskou smlouvu a NATO. Nýbrž v novoročním projevu roku 1992 už mluvil o budoucím vstupu Československa do NATO. Vstupovali jsme od roku 1999 a tragické následky nyní známe. Zlé Podstaty i státy se radují z dnes nekončící války mezi Ruskem a Ukrajinou.
II.
Přicházejí také lidé, co ovlivní svou dobu a i důsledky, které vzniknou po jejich odchodu. Newton, Einstein, Marx, Beethoven, Lenin, Napoleon, Masaryk, Džingischán, Hitler. Skoro se nepopisuje výchova, především vliv jejich rodičů, matky. Například v několika navazujících textech o vtělování Ducha Jaroslava Haška jsem připomněl i jeho nepříjemné dětské zážitky, když jej dospělý „kamarád“ přibližoval k sexu i k pití.
Vliv velmi zkušeného Ducha si dovolím popsat v několika důsledcích, které by neznalost nepřipustila. Narodil se roku 1870, vystudoval práva a vliv okolí na jeho myšlení z něho udělalo revolucionáře. Filosofující ateista, zle postižený popravou staršího bratra Alexandra, který s dalšími vysokoškoláky chystal atentát na cara. Západní hodnocení mínilo, že poprava 22-letého muže bude příliš tvrdým trestem.
Dodnes jsou státy, které uznávají důležitost Ježíše, případně až i křesťanství, ale s popravami jsou na tom jak v předchozích staletích, i do starověku. Takže velkého Přinašeče neberou vážně. Naopak ateista chystal násilnou revoluci a to ze svého přesvědčení, z poznání daného sobectvím starého Ruska.
Když se tedy Lenin rozhodl pro násilí, když tvrdě vedené křesťanství ho odpudilo, pak to prospěšné, co mělo lidstvo vést k hlubšímu poznání světa, bylo zadržené.
III.
Dobře je známý vědecký nástup Alberta Einsteina - ale pak, zastavení.
Ve školách nezářil, potom obtížně získával pracovní místo. Ačkoliv velmi nadaný, byl rád za místo na úřadu, kde posuzoval smysl podaných přihlášek k patentové ochraně. A to byl dobrý zásah Osudu, protože měl čas na promýšlení fyzikálních objevů. Svým duchovním vlivem dal fyzice nový směr. Propojil některé poznatky, už i před ním známé, v uznanou speciální teorii relativity. I když, někteří se nesmiřovali s výpočtem, jenž určoval, že délky okolí nebo objektu se mění, podle rychlosti pohybu.
V polovině desátých let 20. století vytvořil a prosadil náročnější - obecnou teorii relativity, která už nebyla určená jen pro tělesa v rovnoměrném pohybu.
Tím vrcholil jeho mimořádný přínos fyzikálnímu ale i filosofickému poznání.
„Z projevu k zástupcům kalifornských univerzit, únor 1932: „Mnozí Američané, dokonce i pacifisté, si myslí a říkají - jen ať Evropa zahyne, když si nic jiného nezaslouží. My se budeme držet stranou a nebudeme se o to starat…
To se mi zdá krátkozraké i z hlediska rozumného sobectví. Z vítězství barbarské moci, ignorující právo a lidskost, se posléze vytvoří situace, která přinutí Ameriku válčit, ovšem za mnohem nevýhodnějších podmínek, než si dnes mnozí dokážou představit.“
Bez osvojení nauky o zpomalování času, podložené výpočty, bychom byli nevhodně sebevědomí. Nejeden vědec se dovedl vyjádřit, že poznatky o konstantní rychlosti světla, zpomalování času a změnám délek, jsou už konečné. Že do jejich příčiny už vniknuto nebude. Někde jsem četl, že i tato teorie si žádá další vývoj.
Zprvu rasista, povrchně posuzující jižní a východní národy. Později pacifista, kterého ani nepřipustili ke konstrukci jaderné bomby v USA.
Není možné jen tak zastavit úspěchy člověka, i když jejich přerušení je v zájmu budoucnosti naší civilizace, i dosud poněkud válekchtivé. Pochycen bývá až za to, co provedl.
Nabídnout mu chybné postupy je řešitelné. Staré Řecko znalo: Bohové člověku nabídnou hříchy, ten se jich chopí, a bohové ho za ně potrestají.
Žena se mu zprotivila. Opustil ji. Rozvedli se v únoru 1919.
Vývoj světa lze prokazovat jako promyšlený. K tomuto názoru přispívají například poznatky numerologie - nevědecké nauky o významu čísel. Čísla lichá víc upozorňují na prospěšné děje, zvlášť pak 1 a 7 a 9, ve srovnání s čísly sudými. Pokud by konstrukce světa nebyla promyšlená, pak bychom těžko úspěchy numerologie zdůvodňovali.
Ruská bolševická revoluce, datovaná k 7.11.1917, ovlivnila budoucnost Einsteina. Dle čísel byl význam revoluce zásadní. Ostatně nutnost změny tušila ruská šlechta již desítky let předem. Chápala prospěšnější vývoj Západní Evropy ve srovnání se zaostalým carským Ruskem. Také zvláštní vize naznačují nachystané děje. [1]
Převrat proběhl velmi snadno. Spisovatel Boris Pasternak v historickém románu Doktor Živago uvedl, že mnozí Petrohraďané ještě týden po 7.11.1917 nevěděli, že k nějakému převratu došlo. Sám Osud podpořil nachystaným postupem klidnou změnu?
Kdysi dávno jsme se učili, jak začátek revoluce určila Aurora. Ale překlad jména korábu nám kupodivu učebnice tajily - Jitřenka. Pochopitelně, dějiny šly jinam. Možný úsvit lidstva nenastal.
Revoluce přinesla násilí, až z něho bylo zlo. Byl snad příčinou krutý osud Leninovy rodiny - poprava jeho staršího 22-letého bratra z politických důvodů? Tvrdé potlačení pařížské revoluce - Komuny roku 1872?
Ne, Osud sdělil, že příčinou byl materialismus. Když důležitá osoba, V. I. Lenin, se ve svém životě nedostala k hlubším poznatkům, pak zvolila chybné řešení pro vývoj ruské společnosti. Zřejmě zapůsobil vzor různých převratů, válek a podmaňování a ten byl v rozporu s ušlechtilejšími religiózními naukami - vesměs asijskými. Ježíš, Buddha, Lao-c'.
V době kolem rozvodu se mu zdálo, že se podřezal břitvou, jak přiznal svým známým. Zlý sen předznamenal jeho další vědecké výsledky. Úspěchy skončily se začátkem dvacátých let 20. století. V rozvodovém roce 1919 také onemocněl žaludečními vředy, jichž se už nikdy nezbavil.
Einstein byl nevděčný k manželce Milevě, jež byla nejen matkou jeho dětí, ale pomáhala mu i ve vědě a v osobním životě nevyrovnaného člověka.
Našim úkolem bývá pečlivě prověřovat myšlenky a i pudy, jež se nám v mysli objevují. Tomu se postupně učíme a Einstein jim naštěstí podlehl. Pak Osud využil jeho chyby v partnerském vztahu a měl právo ovlivnit jeho vědecké myšlení. Přibrzdit ho. Do svého hledání nezahrnoval stále další poznatky, jež kvantová mechanika získávala. Naše záměry podmiňuje mozek, jenž bývá nejen jejich zdrojem, ale i jejich – přijímačem.
Odměna. Ocitnul se Einstein v osudu nevděčného manžela trochu nespravedlivě? Nabízím, že nesprávné myšlenky byly do jeho mysli přihrávané. Pak bylo spravedlivé, aby se mu dostalo náhrady, odměny. Tou byla mimořádná celosvětová sláva i úcta, jíž byl zahrnován po desítky let. Začala výmluvně - v den 2. výročí bolševické revoluce.
Sláva nezačala jeho úspěšným vědeckým začátkem roku 1905, nýbrž: „Revoluce ve vědě, Nová teorie vesmíru, Newtonovy představy smeteny“ hřímaly londýnské Times 7. listopadu 1919.“ [2]
„Příčina popularity teorie, které většina Einsteinových obdivovatelů v podstatě nerozuměla, je dodnes pro mnohé hádankou.“ [3] Ve svém příštím povolání nebude fyzikem, jeho materialismus ho nevyznamená.
Zdroje
[1] Vzpomínky na vzpomínky - Viktor Šklovskij. Čs. spisovatel, Praha 1972. (Orig. Žili - byli. Moskva 1970)
„Skupina sama se teprve formovala. Pak si dala jméno „budětljané“ (od slova "budu") a vydala knížku Políček veřejnému vkusu. Zde se poprvé objevila Chlebnikovova číselná data, otiskovaná ve sloupcích: Byla to data dělitelná číslem 317 nebo samo číslo 317 či jeho násobek. Poslední řádek zněl: „Jakýsi 1917.“
S tichým Velemírem Chlebnikovem jsem se setkal na jednom vystoupení.
„Data v knize,“ řekl jsem, „jsou letopočty pádů velkých říší. Myslíte, že naše říše padne v roce 1917?“ (Políček vyšel r. 1912.)
Chlebnikov takřka bez pohybu rtů řekl: „Pochopil jste mě první.“ s. 94“
[2] Soukromý život Alberta Einsteina - Roger Highfield, Paul Carter. Nakl. Lidové noviny, Praha 1994, s. 178
[3] Šílené myšlenky - Irina Radunská. Mir, Moskva 1975, s. 269
[4] E=mc2. Životopis nejslavnější rovnice na světě - Bodanis David. Vyd. Dokořán, Praha 2002, s. 188
[5] Soukromý život Alberta Einsteina - Roger Highfield, Paul Carter. Nakl. Lidové noviny, Praha 1994, s. 178
[6] Ve stínu Alberta Einsteina. Tragický osud Milevy Einsteinové-Maricové - Desanka Trbuhovičová-Guričová. Academia, Praha 2007, s. 81, s. 91
[7] Ženy géniů - Friedrich Weissensteiner. Nakl. Faun, Praha 2004, s. 105. (Orig. 2001)
[8] Einsteinův vesmír. Jak vize Alberta Einsteina změnily naše chápání prostoru a času - Michio Kaku. Vyd. Dokořán, Praha 2005. (Orig. Einstein´s Cosmos: How Albert Einstein´s Vision Transformed Our Understanding of Space and Time)
[9] Einstein v Berlíně - Thomas Levenson. Práh, Praha 2004, s. 99. (Orig. 2003)
[10] Einstein považoval partnerskou věrnost za relativní - Rostislav Matulík, Právo 21. 7. 2006/s. 6
