Článek
Co je pouštní růže?
Adenium je rod rostlin, který je v příbuzenském vztahu například s jedovatým oleandrem. Jeho jedovatost nevypichujeme náhodou, k tomu se ale ještě dostaneme. Domovinou pouštní růže, jak se rostlině přezdívá, jsou suché, polopouštní oblasti subsaharské Afriky a Arabského poloostrova, typicky Jemen a Omán. V této chvíli ještě jedno upozornění: z botanického hlediska nemá pouštní růže s klasickými růžemi vůbec nic společného. Spojuje je pouze vizuální podobnost květů, a tedy jejich krása.
Podoba a vlastnosti rostliny jsou z velké části definovány tím, kde žije. V nehostinných podmínkách se rostlina musela přizpůsobit extrémnímu suchu a věčnému nedostatku živin. Hlavním evolučním trumfem adenia je v tomto ohledu tzv. kaudex. Jde o výrazně ztloustlou spodní část stonku a kořenového systému, která funguje jako efektivní zásobárna vody.
Díky kaudexu dokáže rostlina přežít i dlouhé měsíce bez jediné kapky deště. V domovině může adenium dorůst do podoby menšího stromu či keře vysokého až tři metry, v domácích podmínkách se však nejčastěji setkáme s kompaktními formami, které málokdy přesáhnou výšku jednoho metru.
Listy pouštní růže jsou tuhé, kožovité, obvykle sytě zelené a soustředí se na koncích větví. To nejkrásnější však přichází s obdobím květu. Květy adenia mají trubkovitý tvar a jejich barevná škála je neuvěřitelně pestrá, nabývá barev od čistě bílé, přes růžovou a zářivě červenou, až po tmavě purpurové či téměř černé odstíny. Díky modernímu šlechtění dnes existují i kultivary s plnokvětými formami, které svými vrstvami okvětních lístků skutečně imitují klasické růže téměř dokonale.
Pouštní růže ale umí být i nebezpečná, či spíše smrtelně nebezpečná.
Nebezpečná krása pouštní růže.
Pouštní růže a její jed
Rostlina, konkrétně tedy její mléčná šťáva zvaná latex, obsahuje silné toxiny, které přímo ovlivňují činnost srdečního svalu. Pokud omylem pozřete jakoukoliv část téhle rostliny, dochází k nevolnosti, zvracení, bolestem břicha, závratím a v závažných případech až k poruchám srdečního rytmu a zástavě srdce. Už samotný kontakt latexu s kůží potom může vyvolat nepříjemnou dermatitidu.
Domorodé kmeny v Africe, zejména v oblastech Tanzanie a Keni, objevily sílu tohoto jedu již před staletími. Šťávu z adenia vařili a koncentrovali, aby do ní následně namáčeli hroty svých šípů pro lov velké zvěře. V domácím prostředí ale představuje adenium riziko spíše pro zvídavé domácí mazlíčky a děti.
Pěstování pouštní růže?
Ano, pouštní růži můžete samozřejmě i pěstovat. Je přitom nutné respektovat jeho pouštní původ. Konkrétně to znamená, že adenium je milovník slunce. V bytě je třeba vybrat to nejsvětlejší místo. Ideální je jako obvykle jižní okenní parapet. Naopak, nedostatek světla vede k tomu, že se stonky vytahují, tím slábnou, kaudex netloustne a rostlina odmítá kvést. V letních měsících rostlině velmi svědčí letnění na balkoně či zahradě, ale je třeba ho chránit před vytrvalými dešti. Teplota by ve vegetačním období neměla klesnout pod 20°C.
Pokud se rozhodnete pouštní růži pěstovat, nezbývá než vám popřát hodně štěstí!
Zdroje informací: https://www.denik.cz/zahrada/cemerice-cerna-trvalka/
