Článek
Není obojek jako obojek
Již před několika lety vznikl systém, který je dnes považovaný za mezinárodní, a který přiřazuje barvě obojku nebo šátku kolem psího krku konkrétní význam. Takovýto systém může být potenciálně velmi užitečný, neboť umožňuje vyhnout se problémům. A přiznejme si, že těch není v souvislosti se psy a jejich majiteli zrovna málo. Ať už se jedná o konflikty mezi samotnými chlupáči, jejich majiteli nebo náhodnými kolemjdoucími, každý z nich, kterému se podaří zabránit, má smysl. A co víc, nejedná se vždy jen o hádky, pes může být i nebezpečný.
Bohužel platí, že tento systém u nás není příliš známý a rozšířený. Ve skutečnosti jej nezná ani hodně pejskařů. Nezbývá než doufat, že se to bude postupně měnit, a i Češi si na tento systém co nejdříve zvyknou. Teď už se ale pojďme podívat, jak konkrétně to s těmi barvami je.
Psí „semafor“
Základní seznam barev pro psí obojky má osm položek. V sobě ukrývají jak informaci o povaze psa, ale také o jeho zdravotním stavu nebo jeho úkolech. Tak se na ty barvy podívejme.
Červená: Pozor, pes potřebuje kolem sebe prostor!
Oranžová: Psi ne! (pes nemá rád společnost jiných psů)
Zelená: Pes je přátelský. (pes si chce hrát s jinými psy)
Bílá: Pes je slepý nebo hluchý. (neuvidí nebo neuslyší vás přicházet)
Modrá: Pes v tréninku. (nepřibližujte se k psovi bez dovolení majitele)
Purpurová: Nekrmit! (majitel si nepřeje, aby psa někdo krmil)
Světle žlutá: Nervózní pes! (raději se k němu nepřibližujte)
Zářivě žlutá: Pes k adopci. (Pes je k dispozici pro adopci)
Modrý obojek či šátek značí psa ve výcviku, ke kterému byste se neměli přibližovat bez vědomí majitele.
Žlutý obojek
Nejčastěji používaný je obojek žluté barvy. Jací psi jej mohou mít kolem krku? Třeba hárající feny. Třeba ale jde o psa se zdravotním problémem, buď je nemocný nebo je po operaci. Může jít také o starého psa, který už nemá energii na hraní s jinými psy. Možná je to pes z útulku, který není zvyklý na kontakt. A samozřejmě není vyloučeno, že je to prostě nervózní pes, který má takovou povahu.
Jak již ale bylo zmíněno, u nás není tento systém příliš známý. Je proto rozhodně dobře, pokud se je rozhodnete používat, na druhou stranu je ale potřeba přistupovat k jiným psům s opatrností bez ohledu na barvu obojku. Může se totiž snadno stát, že daný pes má zelený obojek ne proto, že si rád hraje s jinými psy, ale prostě proto, že jeho páníček má rád zelenou barvu. Ve skutečnosti se potom může jednat o psa nervózního či dokonce agresivního, kterému by příslušela žlutá či červená barva. S tímto rizikem je třeba stále počítat.
Pokud máte psa, rozhodně se ale zamyslete nad tím, jestli nezačít tenhle obojkový semafor používat a také o něm říkat přátelům a známým, kteří také mají psy. Jen díky tomu se totiž někdy v budoucnu dostaneme do stavu, kdy to celé začne opravdu fungovat.
