Článek
Co je Tan-jang-Kchun-šan
Most se nachází ve východočínské provincii Ťiang-su a tvoří klíčovou součást strategické vysokorychlostní železniční trati spojující Peking a Šanghaj. Svůj název získal podle měst Tan-jang a Kchun-šan, mezi nimiž se vine úrodnou a hustě osídlenou deltou řeky Jang-c’-ťiang. V čem spočívá jedinečnost této stavby?
Je to samozřejmě délka tohoto mostu. Ta činí neuvěřitelných 164,8 km. Co vlastně takový extrémně dlouhý most překlenuje? Zatímco většina železničních tratí vede po klasických náspech a přemosťuje přitom pouze jednotlivé vodní toky či silnice, čínští projektanti zvolili v rovinaté nížině, kde vlastně mosty nejsou na první pohled třeba, zcela odlišný přístup.
Místo zdlouhavého a nákladného vykupování tisíců parcel úrodné zemědělské půdy a budování stovek menších nadjezdů zvedli do vzduchu celou železniční trať. Tu pak umístili na souvislou betonovou konstrukci a stvořili tak most, který nemá na světě obdobu.
Proč toto řešení
V předchozím odstavci byly důvody pro stavbu mostu ve zmíněném regionu trochu zjednodušeny. Skutečnost byla ve skutečnosti opravdu komplikovaná. Krajina mezi městy Nanking a Šanghaj patří k nejkomplikovanějším stavebním prostředím v celé Číně. Nížinatá oblast je protkána hustou sítí zavlažovacích kanálů, říčních ramen, bažinatých mokřadů a rýžových polí, nad nimiž se viadukt vznáší v průměrné výšce kolem třiceti metrů.
Podloží v této oblasti prostě nedokáže bez rozsáhlých úprav unést klasické řešení v podobě náspu a tratě. Tím méně potom v případě, že se jedná o vysokorychlostní trať, po které se vlaky řítí rychlostí přes tři sta kilometrů v hodině. Jen vyzdvižení trati na hluboké pilíře zabránilo nevyhnutelnému sesedání terénu. Současně ale také ochránilo vzácnou zemědělskou půdu, na které se dodnes pěstuje rýže.
Nejnáročnějším úsekem je devítikilometrová část vedoucí přes vodní hladinu jezera Jang-čcheng. Nejen, že musela být zajištěna funkčnost a stabilita mostu, ale také bylo třeba zachovat možnost plavby po jezeře. Rozpětí mezi jednotlivými pilíři tady proto dosahuje až osmdesáti metrů a v nejvyšších částech má most výšku až 150 metrů.
Je třeba také říct, že most není postaven jako jedna dlouhá přímka. Naopak se plynule vlní krajinou v řadě oblouků s velkým poloměrem. A nakonec několik dalších čísel, které jsou také možné asi jen v Asii. Výstavba tohoto monstrózního mostu odstartovala v roce 2006 a hrubá stavba byla dokončena již v roce 2010, tedy za pouhé čtyři roky.
Celý most je navíc navržen s předpokládanou životností přesahující sto let a jeho konstrukce dokáže odolat zemětřesení o síle až osmého stupně Richterovy škály. Dokáže navíc odolávat ničivým tajfunům, které tuto oblast pravidelně zasahují. A jako třešnička na dortu: pilíře nad jezerem musí ustát i náraz velké lodě.
Most se stal páteří nejvytíženější vysokorychlostní železnice na světě, po níž denně proudí statisíce cestujících. Celá stavba je dokladem toho, jak ohromným rozvojem tato část světa prochází.
Zdroje informací: https://www.denik.cz/architektura/most-danyang-kunshan/



