Článek
Co vědci na planetě K2-18b vlastně objevili?
Tým profesora Nikku Madhusudhana z Cambridge publikoval v odborném časopise „The Astrophysical Journal Letters“ studii, v níž ukazují, že v atmosféře planety K2-18b se nachází sloučenina dimethylsulfid (DMS), případně dimethyl disulfid (DMDS). Proč je to tak převratné? DMS i DMDS jsou totiž sloučeniny, které jsou na naší planetě produkovány jen živými organismy. Neznáme jiný způsob, jak by mohly přirozeně vzniknout.
Znamená to, že jsme se dnes stali svědkem objevu důkazu mimozemského života? Ještě ne. V první řadě je třeba potvrdit, že se skutečně jedná o DMS či DMDS. V tuto chvíli je nejistota výsledků taková, že pravděpodobnost toho, že tomu tak opravdu je, je 99,7 %, ve vědeckém žargonu „tři sigma“. Pro laika to zní dostatečně, vědci by ale chtěli více, konkrétně pět sigma, tedy 99,99999 %. Toto potvrzení by vědci chtěli mít do roka či dvou. Předpokládejme ale, že nám 99,7 % stačí a skutečně se jedná o DMS, resp. DMDS.
I poté samozřejmě nebude stoprocentně jisté, že na planetě K2-18b je život. Co když tam fungují procesy, které u nás neznáme? Vědci se budou snažit nalézt nebiologické procesy, které by mohly DMS produkovat a tím celou situaci zkomplikovat. I přesto jsme se ale dnes přiblížili objevu mimozemského života více než kdykoliv předtím. Z informací, které o planetě K2-18b máme, můžeme odvodit, že se jedná pravděpodobně o vodní planetu asi 2,5× větší než Země a vzdálenou 124 světelných let od nás. Zajímavostí je, že naměřená koncentrace uvedených sloučenin by odpovídala tomu, že na planetě se to bakteriálním životem jen hemží.
Tento objev opět zvedl základní filozofickou otázku, která zní: jak by definitivní objev života mimo Zemi změnil lidstvo?
Objev byl umožněn díky jedinečným schopnostem vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Jak nás změní případný objev mimozemského života?
Pro odpověď na uvedenou otázku je samozřejmě zásadní, zda půjde o život bakteriální (o něm mluvíme v souvislosti s K2-18b) nebo o život inteligentní. V tom prvním případě se asi nic zvláštního nestane. Objev způsobí na nějaký čas senzaci a jistě se kromě vysokoškolských skript dostane i do učebnic pro děti. Život běžného člověka a fungování společnosti asi příliš neovlivní. Ve skutečnosti by se i tak jednalo o jeden z největších objevů v historii lidstva, většinová společnost by ho ale tolik „neprožívala“.
Úplně jiné by to bylo s objevem inteligentního života. To by lidstvem nepochybně otřáslo mnohem více. Pro běžného člověka by potvrzení existence mimozemského života mohlo znamenat otřes dosavadního pohledu na svět. Lidé by si museli přiznat, že nejsme jediní inteligentní tvorové ve vesmíru. Tato skutečnost by mohla vést k nejrůznějším pocitům včetně pocitů úzkosti. Psychiatrické ordinace by asi praskaly ve švech.
Takový objev by jistě mohl mít i některé pozitivní dopady. Mohlo by se objevit jisté posílení pocitu globální identity. Národní hranice a státy by do jisté míry ztratily význam tváří v tvář „jinému druhu“. Lidé by se možná začali cítit více jako pozemšťané, a ne jako Američané, Australané, Češi… Teto fakt by mohl urychlit mezinárodní spolupráci v mnoha oblastech.
Velkou výzvu by takový objev znamenal pro světová náboženství. V Česku, které je obecně hodně ateistické, bychom to možná tak nevnímali, všude jinde by se ale jednalo o zásadní otřes. Tradiční teologické koncepty často vycházejí z představy, že člověk je výjimečným stvořením, někdy dokonce středobodem Božího plánu. Jak by do tohoto rámce zapadla existence jiných inteligentních bytostí? Otázky typu „vyslal Bůh spasitele i na jiné planety“ by se na teologických fakultách řešily jistě velmi intenzivně. V průběhu historie ale všechna náboženství již mnohokrát prokázala pozoruhodnou „ohebnost“ a pravděpodobně by si poradila i s tímto problémem.
Zajímavou výzvu by objev představoval pro politiku. Předpokládejme, že mimozemšťané by nám nelétali nad hlavou, ale objev by byl učiněn prostřednictvím nějakého radiového signálu. I tak by ale vznikla politika nové dimenze. Vzdělanější lidé by se na to sice asi dívali nevěřícně a s pocity mezi smíchem a pláčem, ale v českých (jistě i jiných) předvolebních debatách bychom pravděpodobně pozorovali hádky o to, zda má Česko vyslat zprávu samo za sebe nebo se připojit k dalším státům. Také by se začala řešit otázka obrany před mimozemskou invazí, a to i v případě, že by šlo o naprostou nereálnou absurditu (o což by také velmi pravděpodobně šlo).
Zároveň by vznikly etické otázky: Mají mimozemšťané právo na soukromí a suverenitu? Neporušujeme je jejich sledováním? A pokud by šlo o méně vyspělý život, máme vůbec právo zasahovat do jeho vývoje, byť i odpovědí na signál?
Takhle daleko zatím nejsme, přesto je ale dnes prezentovaný objev velmi významný a nutí nás o těchto otázkách přemýšlet.
Zdroje informací: https://www.bbc.com/news/articles/c39jj9vkr34o
