Článek
Rutinní cesta přes Atlantik
Britský pár plánoval vyplout z Kapverdských ostrovů u západního pobřeží Afriky do přístavu Antigua v Karibiku. Tato dvě místa jsou od sebe vzdálena asi 4000 km. Nebyl ale důvod si myslet, že by zrovna tihle dva měli mít nějaký problém, neboť šlo o velmi zkušené námořníky. Na své jachtě jménem Sara prakticky žili a jednapadesátiletý Stuart přeplul Atlantik již sedmkrát. Osmačtyřicetiletá Andrea měla za sebou čtyři přeplutí. Kromě zkušeností měli i dostatek zásob a satelitní telefon.
Problém na obzoru
Zhruba v polovině trasy, tedy v tom vůbec nejméně vhodném místě však došlo k poruše. Kormidlo jachty se totiž zaseklo. Stalo se to v místě vzdáleném asi 1500 kilometrů od nejbližší pevniny, což by za normálních okolností znamenalo pětidenní plavbu. Zaseklé kormidlo znamenalo, že se jachta začala pohybovat v kruhu a Stuart s Andreou ztratili možnost řídit její směr. Pokoušeli se sice o výrobu provizorních kormidel a také zkoušeli přenášet zátěž z jedné strany plavidla na druhou. Nic z toho ale valný efekt nemělo a lodi tak udávaly směr oceánské proudy.
V prvních dnech brali svoji situaci Stuart s Andreou spíše s humorem a zůstávali v klidu. Měli totiž dostatek zásob a fungovala jim komunikace. Podařilo se jim kontaktovat americkou Pobřežní stráž, ale bylo jim řečeno, že jsou příliš daleko a záchranná operace proto není možná. Úřady tak pouze monitorovaly polohu jachty a Stuart s Andreou se museli se situací prát sami. Díky satelitnímu telefonu mohli alespoň komunikovat se svojí rodinou. Proud je pomalu unášel směrem ke Karibiku, ale po několika týdnech začínala být situace stále vážnější.
Čas od času přišla bouře, ale jachta naštěstí všechny přestála. Do tuhého začalo jít ve chvíli, kdy se rozbil alternátor a Stuart s Andreou ztratili většinu energie. Satelitní telefon sice stále fungoval, ale odsolovací jednotka již nikoliv. Od toho okamžiku začala ubývat pitná voda. Na moři byli již asi měsíc, kromě vody začalo docházet i jídlo a ve chvíli, kdy se nacházeli asi 500 kilometrů od okraje nechvalně známého bermudského trojúhelníku dostali varování před další silnou bouří.
V tu chvíli už byla jejich situace tak špatná, že Pobřežní stráž musela kontaktovat italský tanker Indian Point, který byl na cestě z Jižní Ameriky do Evropy a mohl změnit kurz tak, aby se přiblížil k jachtě v nebezpečí. Tanker sice jachtu skutečně našel, ale to samo o sobě ještě neznamenalo konec problémů.
Na jedné straně byla třináct metrů dlouhá jachta o hmotnosti 16 tun a na druhé obří tanker o hmotnosti 30 000 tun a délce 183 metrů. Vlny jachtou pohazovaly tak, že hrozilo její rozbití o bok tankeru a Andrea byla navíc tak vysílená, že nebyla schopna sama vyšplhat po spuštěném žebříku. Téměř dvě hodiny trvalo, než se povedlo upoutat Andreu do popruhů a vytáhnout ji na palubu. Celý příběh tedy skončil šťastně a Stuart s Andreou dopluli na palubě tankeru v pořádku až do Amsterdamu.
