Článek
Františkovy Lázně
Nejmenší, a přece jen asi nejméně známé lázně takzvaného lázeňského trojúhelníku, byly založeny v roce 1793 výnosem císaře Františka I. V této době zde působil Bernhard Adler, který je tak považován za tvůrce prvních lázní slatinného typu na světě.
Již od 15. století se ale voda ze zdejších pramenů využívala pro léčbu různých neduhů nejen místních obyvatel, vyvážena byla totiž i do Německa. Architektonickou podobu lázní potom vytvořil Thobias Gruber, po němž dnes nesou jméno nejvýznamnější místní prameny. Původní podoba lázní již dnes ale příliš patrná není, neboť v průběhu času došlo k několikanásobnému rozšíření celého komplexu. To se týkalo nejen lázeňských budov, ale i parků.
Františkovy Lázně zažívaly období svého největšího rozkvětu na přelomu 19. a 20. století. V té době sem přijíždělo až 65 000 pacientů a návštěvníků ročně.
Slavní návštěvníci Františkových Lázní
O významu Františkových Lázní svědčí i velké množství osobností, které je v minulosti navštívily. Samotný císař František I. navštívil lázně, které nesou jeho jméno, jednou jedinkrát. Zavítal tam v roce 1812 a strávil zde jeden den. František I. však nebyl jediným rakouským císařem, kterého Františkovy Lázně hostily. V roce 1909 se zde budoucí poslední císař Karel I. dokonce seznámil se svou budoucí manželkou Zitou Bourbonskou a za mlada zde pobýval i František Josef I.
František I., jehož jméno lázně nesou, foto: autor
Františkovy lázně inspirovaly i významné umělce. Nelze nezmínit Boženu Němcovou, která právě zdejší prostředí využila při tvorbě několika fejetonů, v nichž kritizovala stav tehdejší české společnosti. Jméno Johanna Wolfganga Goetha je spojeno především s Karlovými Vary, přesto si zamiloval i Františkovy Lázně a označil je za „jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy“.
Několikrát přijel do Františkových lázní Johann Strauss, a dokonce zde jednou oddirigoval svůj slavný Donauwalzer. V letech 1811-1812 zde pak čtyři měsíce strávil i Ludwig van Beethoven.
Léčivé prameny Františkových Lázní
Ve Františkových Lázních najdeme celou řadu léčivých pramenů, tím vůbec nejhlubším je pramen Glauber IV s vývěrem v hloubce 92,6 m. Minerální voda z místních pramenů je využívána jak k pití, tak ke koupelím nebo k přípravě slatinných zábalů. Obecně má voda z Františkových Lázní blahodárný účinek na choroby srdeční a onemocnění oběhového systému.
Jeden z pramenů Františkových lázní, foto: autor
Právě slatina z Františkových Lázní má potom pozitivní vliv na snahy žen o otěhotnění. Právě to symbolizuje socha malého chlapce jménem František, který v ruce drží rybu. Podle pověsti otěhotní každá žena, která se ryby dotkne. Spíše než kamenná ryba poblíž vývěru Františkova pramene má však na úspěchy Františkových Lázní při léčbě neplodnosti vliv jedinečné složení místní vody.
