Článek
Co je hadohlavec skvrnitý?
Tato fascinující ale zároveň extrémně nebezpečná ryba pochází z východní Asie. Spojuje v sobě jak rychlého a obratného vodního dravce tak neuvěřitelně odolného tvora, který dokáže překonávat překážky dokonce i na souši. Díky své nezvyklé anatomii, vysoké přizpůsobivosti a agresivnímu chování získal v Severní Americe přezdívku „Frankenfish“. Nejde ale jen o vtipnou přezdívku. Hadohlavec je totiž invazním druhem s potenciálně ničivým dopadem na původní druhy.
Unikátní anatomie a přizpůsobení
Hadohlavec skvrnitý vděčí za své jméno charakteristickému vzhledu. Jeho hlava je shora zploštělá a pokrytá velkými šupinami. I svým tvarem nápadně připomíná hlavu zmije nebo jiného hada, což se odráží v druhém jménu tohoto druhu. Protáhlé a válcovité tělo dosahuje v dospělosti běžně délky kolem 80 až 100 centimetrů a hmotnosti přes 7 kilogramů, jsou ale známy i ještě větší exempláře.
Povrch těla je pokryt tmavě hnědými až zlatavě olivovými skvrnami s černým lemováním, což rybě poskytuje dokonalé maskování v hustě prorostlých tůních, slepých ramenech řek a bahnitých nádržích. V tlamě se nachází početné ostré zuby připomínající tesáky, které slouží k pevnému uchopení kořisti.
Hadohlavec skvrnitý je nebezpečným invazním druhem.
Ryba na souši
Nejpozoruhodnější adaptací hadohlavce je ale jeho dýchací aparát. Kromě klasických žaber disponuje takzvaným suprabrankiálním orgánem. Tento zvláštní pojem značí jakousi dutinu protkanou množstvím drobným krevních vlásečnic. Tento orgán funguje jako primitivní plíce a umožňuje rybě vdechovat přímo vzdušný kyslík.
Díky tomuto přizpůsobení dokáže hadohlavec skvrnitý přežít i ve vodách chudých na kyslík.Prosperuje tak i ve stojatých a bahnitých tůních, kde jiné ryby nemohou dýchat. A co víc, pokud zůstane ve vlhkém prostředí, dokáže bez ponoření do vody přežít 3 až 4 dny, za chladnějšího počasí dokonce i déle.
A to není všechno. Schopnost dýchat vzduch není to jediné, čím hadohlavec překvapuje. Má dokonce schopnost opustit vodní prostředí a pohybovat se po souši. Na rozdíl od většiny ostatních ryb, které jsou mimo vodu zcela bezmocné, využívá hadohlavec skvrnitý kombinaci svých svalnatých prsních ploutví a vlnivého pohybu celého těla.
Pohyb po souši připomíná plazení hada nebo ještěrky. Ryba se zapře o prsní ploutve, vlní tělem a dokáže se posouvat vpřed přes mokrou trávu, bláto či vlhkou půdu. Tuto vlastnost využívá především v situacích, kdy jeho původní nádrž vyschne nebo se výrazně zhorší kvality vody. Do okolních tůní se může také vydávat hledat zdroje potravy.
Přestože nemůže na souši žít trvale, tato mobilita z něj dláždí neuvěřitelně zdatného kolonizátora, pro kterého běžné přirozené překážky mezi povodími nepředstavují zásadní problém.
A čím se hadohlavec živí? Je to dravec, a tak si dopřává ostatní ryby, obojživelníky, korýše ale dokonce i mláďata vodních ptáků nebo drobné savce, kteří se zrovna vyskytnout v jeho dosahu.
Dalším faktorem, který přispívá k obrovskému úspěchu tohoto druhu, je vysoká míra reprodukce spojená s ochranou potomstva. Samice může během jednoho roku naklást v několika snůškách až 50 000 až 100 000 vajec.
Jedná se navíc o zodpovědné rodiče, kteří vajíčka chrání. Pokud se k nim přiblíží jiná ryba, dospělý hadohlavec bez váhání zaútočí. Tato pečlivost zajišťuje vysokou míru přežití mláďat.
Hadohlavec jako významný invazní druh
Původním domovem hadohlavce skvrnitého je východní Asie, především v oblasti Číny, Vietnamu, Laosu, Kambodže, Thajska a Malajsie. V těchto oblastech je běžnou součástí ekosystému a vyhledávanou konzumní rybou pro své chutné, pevné maso.
Problém nastal ve chvíli, kdy byl vysazen mimo svůj přirozený areál rozšíření. V Severní Americe se stala jeho přítomnost ekologickou katastrofou. V nových ekosystémech nemá dospělý hadohlavec téměř žádného přirozeného predátora, který by reguloval jeho stavy. Jakožto extrémně žravý a agresivní lovec dokáže v krátkém čase zlikvidovat místní populace hospodářsky i ekologicky cenných ryb. Vzhledem k tomu, že dokáže přežít mimo vodu a přelézt do jiných nádrží, je jeho úplné odstranění z napadeného povodí téměř nemožné.
V mnoha amerických státech platí přísný zákaz přechovávání, transportu, prodeje nebo vysazování živých exemplářů. Pro rybáře potom platí jasné pravidlo: vysazený nebo ulovený hadohlavec se nesmí vrátit zpět do vody.Rybáři jsou nabádáni, aby uloveného jedince okamžitě usmrtili a nález nahlásili místním úřadům. V některých případech musely být celé rybníky a uzavřené vodní plochy chemicky ošetřeny rotenonem, aby se zabránilo proniknutí ryby do propojených říčních systémů. Ani to ale stačit nebude. A mimochodem, v 70. letech existovaly pokusy vysadit hadohlavce i u nás. Naštěstí se to nepovedlo.
Zdroje informací: https://www.nationalgeographic.cz/priroda/hadohlavec-skvrnity-invaze/
