Článek
Jarní pozorování žraloků
Pro novináře je pozorování žraloků v místech, kam se v létě přesune podstatná část Česka (tedy typicky v Chorvatsku), šťavnatým soustem. S nadsázkou lze říci, že kdyby ve Středomoří žraloci nebyli, novináři by si je museli vymyslet. Bylo by proto snadné nad tím mávnout rukou, ve skutečnosti je ale celá situace se žraloky nesmírně zajímavá a změny v jejich chování lze skutečně pozorovat. Jak to tedy s těmito ikonickými tvory vlastně celé je?
Pro začátek zůstaneme na Jadranu. Záběry žraloků pořízené během jara jsou mnohem četnější než ty z léta. Vysvětlení je prosté. Většina druhů žraloků preferuje chladnější pobřežní vody v období jara. V létě už se totiž prohřejí o poznání více což je nutí zůstávat spíše na volném moři. Současně ale proti tomu působí jiné vlivy, které žraloky naopak lákají ke břehu.
Proč se žraloci stahují k plážím?
I když je na Jadranu u pláží více žraloků na jaře než v létě, neznamená to, že tento poměr neprochází určitým trendem. Celosvětově platí, že žraloci skutečně vyhledávají pobřežní vody stále častěji. Tento fakt přitom není v rozporu s tím, že počty žraloků ve světových mořích a oceánech klesají. Je to další ukázka toho, jak komplexní a často na první pohled nelogická dokáže příroda být. Pokud se na ni ale podíváte podrobněji, zjistíte, že je logická za všech okolností.
Žraloci se stahují k pobřeží stále častěji. Je to pravda? Ano, ale je to všechno trochu složitější.
Za vším hledej klimatickou změnu
Globální průměrné teploty jsou nejvyšší za posledních sto tisíc let. To vede k bezprecedentnímu nárůstu teplot v mořích a oceánech. To samozřejmě vede k poměrně masivnímu přenastavení všech vodních ekosystémů.
Řada druhů, žraloky nevyjímaje, se začíná stěhovat blíže pólům, aby unikli zvyšující se teplotě vody. Druhy, které to samy o sobě zapotřebí nemají, se často stěhují také, neboť musí následovat svoji kořist. Ke stejným důsledkům vede také ničení přirozeného prostředí žraloků v podobě korálových útesů. Už tohle je poměrně zásadní. K tomu však musíme připočíst i další člověkem způsobené fenomény.
Nadměrný rybolov na mnoha místech prakticky zničil rybí populace a predátoři jako žraloci si musí hledat kořist jinde. Nezřídka se z tohoto důvodu přibližují k pobřežím a plážím.
Neměli bychom samozřejmě zapomínat na to, že v dnešní době prakticky žádný žralok, který se u pobřeží objeví, neunikne fotoaparátu na mobilním telefonu nějakého turisty. To potom vytváří dojem, že popsané efekty jsou ve skutečnosti dramatičtější. Žraloci skutečně připlouvají k pobřeží stále častěji, alespoň tedy v celosvětovém měřítku.
Neznamená to však žádnou apokalypsu nebo katastrofu. Naopak, je to doklad toho, že my lidé ubližujeme žralokům neporovnatelně více než oni nám. Jedná se také o varování. Žraloci i další mořští živočichové nám ukazují, jak je Země zranitelná a jak lidská činnost startuje změny se kterými si potom neumíme poradit.
Až tedy narazíte v novinách, nebo v televizi na zprávu o dalším pozorování žraloka poblíž Istrie nebo Makarské, zkuste ji neignorovat a zamyslet se nad tím, jak velký podíl mají lidé na změnách, které se dotknou každého jedince, který dnes žije.
