Článek
Seznámení s kmenem Mursi
Pod jménem Mursi se ukrývá africký kmen, který stále žije z velké části tradičním způsobem života. Kmen pochází z údolí Omo nazvaného podle stejnojmenné řeky. Mluvíme tedy o tom území dnešní Etiopie, na němž najdete také národní park Mago.
Do národního parku se lidé vydávají za lvy, gepardy, hrochy, slony či žirafami. Tou hlavní atrakcí je ale právě kmen Mursi. Již z tohoto zápisu je zřejmé, jaký je pohled většiny západního světa: lidé Mursi jsou pro turisty často jen kuriozitou, která stojí za několik fotek a nic víc.
Velká část kmene je vůči turistům velmi zdrženlivá (chtělo by se říct, že naštěstí), pro zbytek jsou turisté způsobem, jak získat nějakou tu kompenzaci. Obecně pak etiopské právo zakazuje vnikat na území Mursiů. To jsou ale všechno jen doplňkové informace, podstata věci se nemění, na příslušníky kmene je třeba se dívat jako na zástupce zajímavé kultury, nikoliv jako na muzejní exponáty.
Zvyky kmene Mursiů
Způsob života Mursiů je stále velmi tradiční. Živí se zemědělstvím a pastevectvím, které jim poskytují obživu. Mléko, maso, ovoce, zelenina… to je vše co k životu potřebují, tedy kromě chýší, v nichž přebývají. Není ale třeba zastírat, že i život kmene se v poslední době mění. Jak již bylo řečeno, část kmene, který čítá celkem necelých 10 tisíc lidí, je ochotna otevřít se turismu. Stejně tak platí, že mladí lidé stále častěji volí odchod z kmene. Týká se to také dívek, které nejsou ochotné absolvovat tradiční rituály. Tím se k nim konečně dostáváme.
Nejznámějším původním rituálem Mursiů je vkládání dřevěných destiček kulového tvaru do dolního rtu dívek. Vše funguje tak, že ve chvíli, kdy dívka dosáhne věku 15 let, její matka jí rozřízne ret a vloží do rány jakousi zátku, která zabrání tomu, aby ret srostl. Po zahojení se potom do naříznutého rtu vloží destička, jejíž velikost je postupně zvětšována. Výsledkem jsou potom známé fotografie žen, které mají ve rtu zdobenou desku o velikosti menšího talíře.
Zdeformované rty dívek kmene Mursi jsou natolik známé, že jsou inspirací i pro umělecká díla.
Pro Mursíe je tato destička symbolem krásy, stejně jako znakem ženské dospělosti a toho, že je dotyčná připravena na manželství a mateřství. Existuje však i konkurenční teorie, podle které se tento zvyk vyvinul v souvislosti s otrokářstvím, kdy se dívky tímto způsobem činily neatraktivními pro obchodníky s otroky. Pokud je to pravda (a těžko říct, zda to někdy zjistíme), je tento zvyk vlastně produktem naší vlastní, západní kultury. Kontext jeho vzniku je potom ale poněkud temný.
A co chlapci?
Mohlo by se zdát, že chlapci z dospívání vyváznou podstatně snadněji. Tak úplně jednoduché to ale také nemají. Ve stejném věku jako dívky čeká naříznutí rtu, tedy v patnácti letech, se od nich očekává, že podstoupí několik rituálů, které je mají z chlapců proměnit v muže. V první řadě je to zkouška bojové zdatnosti, kdy spolu chlapci bojují holemi zvanými donga. A nutno podotknout, že to bývají boje dosti drsné a nebezpečné, které mohou trvat třeba až do úplného fyzického vyčerpání. Také běh po hřbetech býků se může snadno zvrtnout a skončit velmi špatně.
Závěr
Kmen Mursi prochází velkými změnami, současně ale patří k těm společenstvům, která si stále zachovávají svoji původní kulturní identitu. Je na nich, jakou cestou se v dalších letech vydají a není na nás, abychom je jakkoliv soudili. Lidstvo je zkrátka velmi rozmanité společenství!
Zdroje informací: https://www.mursi.org/introducing-the-mursi/overview
