Článek
Jubilejní výstava 1891
Tzv. Jubilejní výstava se v Praze konala od května do září 1891. Nad výstavou převzal záštitu dokonce sám císař František Josef I. a také Prahu v září navštívil. Druhá památná událost spojená s výstavou se pak udála v červnu, konkrétně 16. června. Šlo o havárii balonu zvaného Kysibelka.
Nejprve se ale vrátíme na úplný počátek. Jubilejní výstava byla skvělou příležitostí pro firmy a podnikatele, kteří se mohli zviditelnit. Stejně tak šlo pro jiné o výbornou příležitost vydělat si nějakou tu zlatku poskytováním služeb a zábavy návštěvníkům výstavy. V příběhu balonu Kysibelka se potkalo oboje.
Nejprve zde byl stánek společnosti, která se poněkud sebevědomě titulovala „Pražská vzduchoplavecká škola“ podnikatele Samuela Hoffmanna a knihkupce Maxe Wolffa. Větší zkušenosti s létáním či dokonce výrobou balonů sice zakladatelům chyběly, rozhodli se to ale dohnat nadšením. Potom zde byl také podnikatel Mattoni, kterého asi není třeba představovat. Ten hledal pro svoji minerální vodu marketingovou akci, která by ji zpropagovala opravdu bombastickým způsobem.
Firma Mattoni a Pražská vzduchoplavecká škola proto spojily síly. Na výstavišti měly být provozovány placené lety balonem, který byl pojmenován Kysibelka a byl opatřen logem Mattoni. To je tedy pozadí příběhu, který skončil první leteckou nehodou na našem území v historii.
Tři vzduchoplavci, kteří přežili první leteckou nehodu na našem území se nechali vyfotografovat s početným obecenstvem.
První a poslední let balonu Kysibelka
Zhotovení balonu se ujal knihkupec Max Wolff. Byl zde však malý detail, Wolff konstrukci balonů nerozuměl. Z nevhodného materiálu zhotovil jakýsi obal, který vzdáleně připomínal kouli (Pražané balonu okamžitě začali přezdívat „hruška“). Ta byla následně plněna svítiplynem.
Balon měl sice jisté problémy s certifikací a získáním povolení k provozu (komise rozhodla nejednohlasně, leč kladně) ale lety nakonec započaly za velkého zájmu obecenstva dne 25. května a prvním pasažérem nebyl nikdo jiný než místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein. Ten se po letu navíc netajil nadšením, jako reklama dokonalé…
Létalo se nicméně tak, že balon byl ukotven k zemi a maximální výška byla 300 metrů. Obecenstvo chtělo víc a dožadovalo se volného letu. A tak bylo rozhodnuto. Dne 16. června se uskuteční volný let balonu Kysibelka. Maxx Wolff měl start balonu „řídit“ ze země a na palubě byli pro první let tři osoby. Kormidelníci společnosti Eduard Brück a Alphons Bosawe a voják rakousko-uherské armády Vilém Vondruška (resp. Wondruschka), který se nabídl jako dobrovolník.
Balon vystoupal do výšky 2500 metrů a v tu chvíli se naplno projevil fakt, že Wolff při konstrukci balonu ve skutečnosti nevěděl, co dělá. Ve chvíli, kdy plynové balony vystoupají do určité výšky, jejich náplň se začne rozpínat. Proto musí být dole otevřené, což Kysibelka nebyla. Měla sice jakousi hadičku, kterou mohl plyn unikat, avšak naprosto nedostatečnou.
Došlo k tomu, co se prostě stát muselo, balon se roztrhnul a začal klesat. Velkým štěstím bylo, že šlo o klesání poměrně pomalé, neboť zbytky látky stále částečně plnily svoji funkci a fungovaly jako jakýsi padák. Kysibelka se tedy snášela k zemi, konkrétně ke slévárnám ve čtvrti Praha-Bubny. To byl problém, posádka pod sebou jasně viděla hořící ohně a kotle s taveným materiálem…
Jeden z vedoucích ale viděl, co se děje, a velmi duchapřítomně dal už ve chvíli, kdy balon teprve klesal, pokyn k uhašení ohňů. To posádce Kysibelky pravděpodobně zachránilo život. Balon skutečně skončil na střeše nad jedním z ohňů. Jen tím, že už skomíral, ale došlo jen ohoření koše a posádka se dokázala dostat z koše včas ven. Takto neslavně tedy skončil první a poslední let balonu Kysibelka.
Celá událost měla samozřejmě dohru a Max Wolff byl odsouzen k vězení, byť jen několikadennímu. Do něj ale nikdy nenastoupil. Odjel totiž do Ameriky a v Čechách ho už nikdy nikdo neviděl.
Zdroje informací: https://cesky.radio.cz/zalostna-pisen-o-balonu-kysibelce-8137410
