Článek
Výbuch, který vše změnil
Dne 8. června 1783 se probudil vulkán Laki na Islandu. Nebylo to z čistého nebe, již několik dní předtím mohli obyvatelé ostrova a námořníci pozorovat celou řadu varovných znamení jako vysychání řek či k nebi stoupající oblaka namodralého kouře. V uvedené den se potom doslova otevřely brány pekel. Vznikla více než stovka kráterů, skrze které vytékala žhavá láva a do ovzduší byly vyvrhovány tisíce a tisíce tun plynů i prachu.
Na samotném Islandu zemřely tisíce lidí a další se musely vypořádat s tím, že z nebe pršel déšť, který byl spíše kyselinou než vodou, vypukly silné požáry a zvířata hynula. Dnes je počet obětí odhadován na 9 000 přímo při výbuchu a na 20 000 v následujících týdnech a měsících, tedy téměř čtvrtina obyvatel Islandu. Dánská vláda, která tehdy Island spravovala, zvažovala dokonce plošnou evakuaci ostrova. Obrazy naprosté zkázy se mimo Island dostaly jen zprostředkovaně, ale to neznamená, že by se dopady exploze neměly projevit i jinde. A došlo k tomu velmi brzy.
Dopady exploze na Evropu
Oblak plynů a prachu vyvržených sopkou do atmosféry se rozprostřel nad celou severní polokoulí, a i v severní Americe byl cítit sirný zápach. Viditelnost se natolik snížila, že mnohé evropské přístavy musely přerušit provoz a byly tak narušeny dodavatelské řetězce s vážným dopadem na ekonomiku. Co bylo ale nejhorší, byly změny teplot. V první fázi exploze sopky atmosféru ohřála. Léto roku 1793 bylo proto extrémně horké. Potom ale prach zakryl Slunce prakticky na celé polokouli a ta se ponořila do temna a chladu.
Zima 1783-1784 byla naopak extrémně chladná a nižší teploty zde nebyly více než 250 let. V Americe zamrzla Mississippi, v Evropě třeba Labe. A právě velké množství ledu a sněhu začalo na jaře 1784 tát. Řeky se rozvodnily a na evropská města se valily povodně. V Čechách přišla ta nejhorší na konci února, kdy rozvodněná Vltava zasáhla Prahu a zle poničila Karlův most. Z něj mimochodem spadla socha anděla, která byla ze dna vyzdvižena až v roce 2004. A když už jsme v tom 21. století: pamatujete si na povodeň z roku 2002? Ta v roce 1784 byla ještě horší.
Sekundární dopady exploze na společnost byly patrné na mnoha místech světa. V Egyptě vysychal Nil, což spustilo hladomor a masovou migrační vlnu. Špatná úroda zasáhla také Francii, kde na základě toho rostla nespokojenost s politickým systémem, která se v letech1788-1789 proměnila ve Velkou francouzskou revoluci se vším, co znamenala pro Evropu a celý svět.
I gilotinu na hlavy Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty tak svým způsobem spustila islandská sopla Laki. Nikdy proto nechápejme historii lineárně, ve skutečnosti je nesmírně komplexní a vše v ní souvisí se vším. Výlet k sopce Laki je dnes proto nejen výletem za krásnými přírodními scenériemi, ale také za velmi významnou historickou událostí. Pod sopkou si vzpomeňte na Karlův most i Marii Antoinettu.
Zdroje informací: https://www.denik.cz/ze_sveta/vybuch-sopky-laki-na-islandu.html
