Článek
Kolik je hmyzu?
Desítky let entomologové odhadovali, že na Zemi žije mezi dvěma až šesti miliony druhů hmyzu. Nový výzkum vedený mezinárodním týmem však ukázal, že jsme rozmanitost nejpočetnější živočišné třídy dramaticky podceňovali.
Podle nedávné studie publikované v prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences obývá ale ve skutečnosti naši planetu kolem dvaceti milionů druhů hmyzu, tedy více než trojnásobek dosavadních odhadů. Věda přitom do dnešního dne formálně popsala přibližně jeden a půl milionu druhů. Z toho lze celkem snadno spočítat, že přes devadesát procent zástupců hmyzí říše zůstává pro lidstvo neznámých.
Jak je možné, že došlo k takové změně odhadu? Podstatou bylo využití inovativního způsobu počítání hmyzích druhů. Zjednodušeně řečeno: doposud se hmyz odchycený na tom či onom území třídil „ručně“, tedy pod mikroskopem. Tentokrát na to šli ale vědci jinak.
Třídění podle DNA
Základem publikovaného výzkumu se staly takzvané Malaiseho pasti, což jsou jakési stanové konstrukce určené k odchytu létajícího hmyzu. Vědci v nich v pralese v Kostarice zachytili miliony jedinců. Ale namísto toho, aby je zdlouhavě zkoumali pod mikroskopem, podrobili je takzvanému DNA barcodingu.
Jde o to, že přečetli krátké úseky genetické informace. To jim umožnilo rychle rozlišit téměř padesát čtyři tisíc geneticky unikátních druhů. Pro odhad celkového počtu dosud neznámých tvorů pak použili matematické modely, které epidemiologové běžně aplikují při sledování šíření infekčních nemocí. Výsledkem pak byl uvedený odhad počtu hmyzích druhů.
Ne šest, ale dvacet milionů druhů!
Vosičky v centru pozornosti
Klíčovou roli v celém výzkumu sehrály mikroskopické parazitické vosičky. Vědci zaznamenali přes čtrnáct set druhů těchto tvorů, přičemž téměř třetinu z nich zachytili pouze jednou v jediném exempláři. Z toho plyne, že drtivá většina druhů v ekosystému je extrémně vzácná nebo velmi těžko zachytitelná.
Aby následně data z jediné části kostarického pralesa převedli na celou planetu, využili vědci data o rozmanitost stromů. Porovnáním poměru hmyzích druhů k druhům stromů v tropech a aplikací přirozeného úbytku biodiverzity směrem k pólům dospěli k finálnímu výsledku.
Co to znamená?
Zjištění, že známe pouhou osminu hmyzí populace, má zásadní praktické důsledky. Zrychlující se úbytek přirozených biotopů a globální změna klimatu způsobují, že tisíce druhů mizí dříve, než vůbec dostanou své vědecké jméno, natož abychom se o nich něco dozvěděli. Hmyz přitom hraje klíčovou roli při přirozené regulaci škůdců nebo může obsahovat unikátní látky využitelné ve farmacii.
Je zde ještě jedna zajímavost. Při současném tempu popisování nových druhů klasickými metodami by trvalo celá staletí, než bychom hmyzí říši zmapovali. Vědci se proto budou muset čím dál více spoléhat na automatizované genetické sekvenování a další moderní technologie.
Pokud byste se například rozhodli projít a prohlédnout si každý dosud popsaný i neobjevený druh hmyzu a věnovali každému pouhou jednu minutu, strávili byste tím bez přestávky na spánek téměř třicet osm let.
A to už by chtělo pořádně zapáleného výzkumníka…
Zdroje informací:
