Článek
Horka v jižním Súdánu
Informace o tom, že nějakou část Afriky sužují horka, příliš mnoho lidí nezaregistruje. V Africe má být přece horko, ne? Bohužel tento naivní pohled aktuální situaci vůbec nepopisuje. V oblastech, jako je Jižní Súdán, nejsou samozřejmě horka úplně výjimečná. Maximální teploty ale dlouhodobě dosahují maximálně 40 stupňů. Aktuálně přesahuje teplota 45 stupňů.
O uzavření škol již byla řeč. Jedním z důvodů, proč byl tento krok nutný je fakt, že naprostá většina škol v Súdánu nemá připojení v elektrické energii a s horky tam tudíž nelze nikterak bojovat. Proč je to důležité pro nás? Tento stav ukazuje, jak jsou chudé země klimatickou změnou ohroženy více než ty bohaté, neboť nemají možnost se na změny adaptovat a bránit se jim. To však v žádném případě neznamená, že starosti by si měli dělat pouze lidi v Africe. Klimatická změna ohrožuje ekosystémy po celém světě a s největší pravděpodobností spustí změny, které se dotknou každého.
Nejohroženější oblasti světa
Mluvíme-li o oblastech nejvíce ohrožených klimatickou změnou, nemáme na mysli nutně ohrožení obyvatel těchto oblastí, ale spíše ohrožení místních ekosystémů, jejichž změny ovlivní celou planetu.
„První na ráně“ jsou korálové útesy, které nemohou přežít zvýšení teploty ve svém prostředí o 1, až dva stupně. Takováto teplotní změna je spolehlivě zahubí, což povede k velkým změnám v potravinových řetězcích a v konečném důsledku způsobí problémy stovkám milionů lidí, kteří jsou tak či onak závislí na rybolovu. Ohroženy jsou všechny velké koncentrace korálů jako je velký bariérový útes u východního pobřeží Austrálie, oblast Indického oceánu i korály v Karibiku.
Krása korálů: jak dlouho ještě vydrží?
Extrémně ohrožené jsou také tropické deštné pralesy, především v oblasti Amazonie, nebo Indonésie. Jedná se o nejrozmanitější ekosystémy na planetě, které však nebudou schopné existovat ve své současné podobě ve chvíli, kdy dojde k nárůstu průměrné teploty o 3 až 4 stupně. Výsledkem by v takovém případě byl kolaps celého ekosystému a úhyn ohromného množství rostlinných i živočišných druhů. Úbytek biodiverzity i dramatické změny v koloběhu v minimálně kontinentálním měřítku budou představovat nejváženější dopady. Bohužel tomuto scénáři vycházíme sami vstříc kácením a vypalováním pralesů.
Velmi podobný osud čeká podle všeho i jehličnaté lesy v severských oblastech Asie, Evropy i Ameriky. Tyto lesy slouží jako velká zásobárna uhlíku, který se v případě kolapsu nebude nikde ukládat. Ve stejné oblasti mohou vyšší teploty rozmrazit dlouhodobě zmrzlý permafrost, což bude znamenat uvolnění ohromného množství skleníkových plynů(typicky methan) do atmosféry což klimatickou změnu ještě více urychlí.
Tání horských ledovců v Himaláji, v Andách, nebo severoamerických Kordyllerách bude mít za následek nedostatek vody v ohromných oblastech Ameriky i Asie. Tání ledovců v oblasti Antarktidy, Arktidy či Grónska zase povede ke zvýšení hladiny světových oceánů, zaplavení řady přímořských oblastí a ostrovy jako Maledivy mohou zmizet z mapy úplně.
Nejohroženější země světa
Jak již bylo zmíněno, globální klimatická změna ohrožuje především země v chudých oblastech, konkrétně v subsaharské Africe. V těchto zemích neexistují prostředky, jejichž prostřednictvím by bylo možné zmírňovat dopady klimatické změny. V případě, že se dopady klimatických změn kombinují např. s lokálními vojenskými konflikty, země se stávají prakticky neobyvatelnými.
Za nejohroženější zemi světa je považován africký Čad. Kombinace stále častějších vln extrémních veder, silných záplav či občanské války vytváří pro obyvatele prakticky neřešitelnou situaci a jediným východiskem může být pokus o emigraci. Zmíněný Jižní Súdán nebo Somálsko, se nacházejí ve velmi podobné situaci.
Sucha a záplavy jsou dvě strany téže mince
Již nyní má klimatická změna na svědomí rozšiřování pouště v Jemenu, výsledkem je podvýživa a nedostatek potravin. Ten zasáhl 25 milionů lidí i v Nigérii, jednom z nejlidnatějších států světa. Sucha ohrožují také Etiopii, záplavy zase ničí Středoafrickou republiku.
Komplexní povaha problému znamená, že žádná oblast světa a žádná země není a nebude imunní vůči klimatické změně ani jejím dopadům. Popis problému a rizik je však jen jednou částí, tou druhou je nalezení řešení. A přiznejme si, že to je v nedohlednu.
