Článek
Kdo byl Herbert Backe
V roce 1896 se německým emigrantům v Batumi, tedy na území tehdejšího Ruska, narodil syn. Jeho jméno bylo Herbert Backe. Když v roce 1914 vypukla první světová válka, ocitl se jako příslušník nepřátelského národa v ruské internaci. O podmínkách, které v takovém táboře panovaly, nelze mít žádné iluze. Následná bolševická revoluce potom v tomto mladém muži upevnila již tak citelnou nenávist ke všemu ruskému.
Když se poté dostal do Německa, velmi brzy jej oslovila rodící se nacistická ideologie a osobnost Adolfa Hitlera. Hned v roce 1922 se stal členem SA, o tři roky později vstoupil do NSDAP a v roce 1933 do SS. Herbert Backe byl tedy příslušníkem onoho původního jádra nacistické stranyjehož členové se označovali jako „staří bojovníci“.
V Německu studoval na vysoké škole zemědělství a svoji disertační práci zpracoval na téma výživy v Rusku. I v době, kdy nacisté ještě moc nedrželi, byla práce extrémně rasistická. I proto ji neobhájil. Jenže právě proto si jej všimli nacistické špičky a on si uvnitř strany začal budovat silnou pozici.
Mohla by přijít otázka, proč nacisty zajímalo zemědělství. Ve skutečnosti šlo o téma, o které měli eminentní zájem.
Nacisté, zemědělství a výživa
V meziválečném Německu, a o to více potom mezi nacisty, panoval mýtus o tom, že první světovou válku Německo neprohrálo na bojišti, nýbrž díky zradě svého zázemí. To se podle této interpretace zaleklo dopadů ekonomické blokády ze strany Francie a Británie.
V první řadě je třeba říct, že tento mýtus je dávno překonaný. Blokáda měla samozřejmě velmi vážné důsledky, které mimochodem známe i z Čech, neboť Rakousko-Uhersko trpělo stejně jako Německo a po roce 1916 bylo možné hovořit o hladomoru. Nebyl to tedy žádný strach z dopadů blokády, ale přímo dopady samotné, které byly drtivé. K tomu je třeba připočíst fakt, že situace německé armády byla v roce 1918 již natolik špatná, že pokračování ve válce, navíc po kolapsu rakouského spojence, nebylo možné. Propaganda to sice zamlčovala, to ale na věci nic nemění.
Každopádně se na základě této zkušenosti byli nacisté zcela posedlí otázkou zajištění potravinové bezpečnosti nejen v dalším případném konfliktu, ale obecně. A právě to katapultovalo Backeho do nejvyšších pater nacistické strany.
Operace Barbarossa
Německý útok na dosud spojenecký Sovětský svaz měl celou řadu úrovní. Zemědělská situace byla jednou z nich. Rozsáhlé oblasti Sovětského svazu se měly stát zdrojem potravin pro obyvatele Říše. Herbert Backe coby zástupce ministra zemědělství zpracoval plán, který počítal s obsazením tzv. „zón přebytku“. Jednalo se o úrodná území, z nichž by se potraviny posílaly do Německa. Šlo o území na dnešní Ukrajině, v Bělorusku nebo na ruském Kavkaze.
Místní obyvatelstvo mělo být naopak vysídleno do tzv. „zón nedostatku“. Tam mělo být ponecháno osudu a postupně vyhladověno. Podle Backeho plánu mělo hlady zemřít asi 30 milionů lidí.Zločin tohoto rozsahu by v případě, že by byl realizován, překonal i "konečné řešení židovské otázky.
Dnes již samozřejmě víme, jak německá invaze do Sovětského svazu dopadla. Němci nikdy nedostali příležitost plán v jeho celém rozsahu zrealizovat. Přesto byl hlad v době druhé světové války používán jako zbraň. Při obklíčení Leningradu zemřelo hlady asi milion lidí a také sovětští zajatci byli v zajateckých táborech často likvidováni právě skrze hlad.
V roce 1944 se Herbert Backe posunul na pozici ministra zemědělství. V této funkci jej zastihl konec války. Byl zatčen americkou armádou a v rámci Norimberských procesů souzen jako válečný zločinec. Herbert Backe nikdy nelitoval ničeho, co udělal nebo plánoval udělat a stále neochvějně stál za Adolfem Hitlerem. Prohlašoval dokonce, že jeho „dílo“ přetrvá na věky. On sám ale na věky rozhodně nevydržel.
V roce 1947, když mu hrozilo vydání do Sovětského svazu, se ve své cele oběsil. Jméno Herberta Backeho již dnes znají spíše jen historici a zájemci o historii druhé světové války. Přesto se jednalo o člověka, který plánoval možná vůbec největší zločin v historii lidstva. Svým rozsahem by překonal holocaust i Stalinem vyvolaný hladomor na Ukrajině, který v letech 1932 až 1933 zabil až 10 milionů lidí.
