Článek
Modrák není jen jeden
Češi jsou národem houbařů, to však neznamená, že by čas od času nevěřili nějakému tomu mýtu, který se týká právě hub. Jedním takovým je přesvědčení, že existuje jeden konkrétní druh hřibu zvaný modrák. Zkušení houbaři dobře ví, že tomu tak není. Modrák, či spíše modráky, jsou označení celé skupiny hřibů, které mají společné to, že na poškozených místech začnou modrat.
Modráků je okolo třiceti druhů, některé se u nás ani nevyskytují ale většina ano. Nás ale bude tentokrát zajímat jeden konkrétní hřib z této skupiny. Jedná se o tzv. hřib kovář. Ten houbaři dobře znají, neboť je u nás poměrně hojný. Jeho nejdůležitější charakteristikou je červené zbarvení pórů i třeně. Klobouk je většinou tmavě hnědý.
Seznamte se s hřibem kovářem
V nižších nadmořských výškách jej nacházíme spíše v listnatých lesích, ale ve vyšších polohách je typickým druhem lesů jehličnatých. Houbaři mají hřib kovář velmi rádi, neboť je znatelně chutný. Přesto je ale třeba při jeho přípravě a konzumaci dodržovat jistá pravidla. V první řadě se nesmí jíst syrový. V takovém případě totiž obsahuje látky, které jsou mírně toxické, a způsobily by nevolnost. Tepelná úprava však tyto toxické látky zničí a hřib kovář se stane tou pravou pochoutkou. Na sušení se však moc nehodí, neboť má tendenci zhořknout. Hřib kovář však v poslední době kromě houbařů pozorně sledují i vědci. Dokonce by se dalo říct, že jsou z něj přímo nadšení.
Barevné zbarvení hřibu kováře je zkrátka krásné.
Fascinující poznatky o hřibu kováři
Stejně jako některé další houby dokáže hřib kovář zachytávat rtuť a následně ji hromadí ve svém těle. To je pro houbaře poměrně špatná zpráva a některé studie přímo varují před jeho konzumací v případě, že houbaříte v oblastech, kde se obecně vyskytují vyšší koncentrace těžkých kovů. Rtuť v těle hřibu kováře může na druhou stranu poskytovat vědcům cenné informace o tom, jak je v konkrétním regionu znečištěno životní prostředí. To je jistě užitečná vlastnost, kvůli tomu ho ale vědci zas až tolik nemilují. Mohlo by se ale stát, že se stane jejich favoritem z úplně jiného důvodu.
Hřib kovář obsahuje několik látek, které jsou schopné fungovat jako přírodní antioxidanty. Není proto vyloučeno, že se v budoucnu setkáme s potravinovými doplňky právě s extraktem z této houby. Tou úplně nejzajímavější věcí je potom schopnost některých jiných látek obsažených v této houbě ničit bakterie, a to včetně těch, které jsou označovány jako multirezistentní, čili vysoce odolné. Látky z hřibu by tak mohly nalézt uplatnění v boji proti stále nebezpečnějšímu nepříteli v podobě nemocničních infekcí neboli extrémně odolných bakterií, na které běžná antibiotika nezabírají.
Závěrem
Až půjdete příště do lesa na houby a ponesete si hřib kovář ve svém košíku, vzpomeňte si alespoň chvíli na to, že tahle houba dokáže možná v budoucnu opravdu velké věci. Za novými léčivy se zjevně nemusí jezdit jen do amazonských pralesů, můžete je mít třeba za svojí chalupou. Příroda nás zkrátka nepřestává udivovat.
