Článek
Váté písky u Bzence
Pod jménem Váté písky se ukrývá unikátní přírodní biotop. První věc, která jej činí jedinečným, je již jeho neobvyklý tvar. Jedná se totiž o 5,5 km dlouhý pás široký maximálně 60 metrů. Také přezdívka Moravská Sahara svědčí o tom, že půjde o něco hodně zajímavého.
Celá přírodní památka je soustředěna kolem železniční trati a z popisného hlediska se jedná o přírodní společenství rostlinných a živočišných druhů obývajících otevřené písky pouštního typu. Kde se tady vzaly? A proč je tento pouštní pás soustředěný právě u železniční trati?
Historie Moravské Sahary
Budeme-li se snažit popsat vznik této jedinečné lokality, nezbude nám nic jiného než náš zájem rozšířit na podstatně větší území. Někdy se lze koneckonců setkat i s tím, že se jako Moravská Sahara označuje celý prostor mezi obcemi Bzenec a Ratíškovice.
Písemné prameny ze 13. století mluví o tom, že zde byla krajina příjemně zvlhčovaná tokem řeky Moravy, a rostly zde především duby. Prostor se v té době nazýval Dúbrava. Ve 14. století ale musely duby ustoupit pastvinám či vinicím. Tím ovšem došlo k odkrytí podloží, které je v našich končinách zcela ojedinělé. Jednalo se totiž o desítky centimetrů tlustou vrstvu písků. Ty sem větry přivály někdy na konci doby ledové. Po odkrytí se ale opět díky větru začaly šířit až do té míry, že jejich mocná vrstva zakryla i všechny okolní pole.
Z lesa poušť a z pouště les
Začátkem 19. století se o místním kraji mluví již jako o pustině a poušti. Místní obyvatelé potom začali používat název Moravská Sahara. Z písku zde jen občas vyrašila nízká tráva a jinak tady poutník získal pocit, že se dostal na nefalšovanou poušť v některé ze vzdálených a exotických zemí.
Člověk tedy Moravskou Saharu stvořil svojí činností. Stejně tak ji ale o něco později odkázal do patřičných mezí. Od roku 1825 se jistý Jan Bedřich Bechtel, nadlesní z Bzence, pokoušel sázet stromy různých typů. Největší úspěchy dosáhl s borovicemi, které doplnil břízami, olšemi a duby.
Lokalita Váté písky je známá i kvůli přítomnosti mnoha zajímavých živočišných druhů, třeba pavouka stepníka.
V roce 1849 již bylo díky němu pokryto novými stromy území o rozloze 2000 hektarů, které se v dalších letech rozšířilo až na 5000 hektarů. Právě díky němu zde vznikl velmi příjemný lesní porost, který zkrotil poušť a dnešním pěším turistům i cyklistům nabízí ideální prostředí pro výlety.
Vraťme se ale k železniční trati, kolem ní pouštní biotop stále přetrvává. Je to díky tomu, že v minulosti zde projíždějící parní vlaky občas způsobily požár. Oheň potom dlouhodobě udržoval prostor kolem trati bez významnějšího porostu a ten si tak uchoval svůj pouštní charakter.
Co je zde k vidění
Celou oblastí Vátých písků vás provede naučná stezka se šesti zastaveními. Tato stezka začíná i končí na parkovišti poblíž bzeneckého nádraží. Na tomto parkovišti u nádraží si budete moci prohlédnout i pomník zmíněného Jana Bedřicha Bechtela. Naučná stezka měří celkově 8 km a až vás bude provázet skrze jedinečnou lokalitu Moravské Sahary, určitě věnujte pozornost okolní přírodě. Můžete zde totiž zahlédnout celou řadu ptačích druhů, včetně lelka nebo dudka. I na zemi je ale na co koukat. Žije zde několik druhů střevlíků, včetně těch vzácných, a dokonce se zde lze potkat i se slavnou kudlankou nábožnou.
Závěr
Pokud budete tedy putovat touto částí Moravy, udělejte si v programu plném prohlídek historických měst a návštěv vinných sklípků čas také na procházku Moravskou Saharou. Je totiž natolik zajímavá a jedinečná, že by byla chyba ji vynechat.
Zdroje informací: http://www.naturabohemica.cz/vate-pisky/
