Článek
Most Brú Milli Heimsálfa
Most, který spojuje eurasijskou tektonickou desku s deskou severoamerickou, není žádnou monumentální stavbou jako jsou zmíněné bosporské mosty. Z těch budí dnes pozornost především ten třetí, oficiálním jménem Most sultána Selima I. Hrozného. Se svojí délkou 2160 m patří k rekordním mostům a v řadě parametrů je skutečně unikátní.
Vraťme se ale na Island. Most Brú Milli Heimsálfa (islandsky Most mezi kontinenty), který je někdy označován jako „Midlina“, leží na poloostrově Reykjanes. Je to vlastně spíš taková malá lávka, délka tohoto jedinečného mostu je totiž sotva 15 metrů. A přesto patří do elitního klubu mostů mezi kontinenty.
Tektonická zlomová linie mezi eurasijskou a severoamerickou deskou probíhá právě přes Island, konkrétně přes poloostrov Reykjanes a most symbolicky tuto zlomovou linii překlenuje. Na obou stranách mostu jsou potom odpovídající nápisy: „Vítejte v Americe“ a „Vítejte v Evropě“.
Dříve se mostu říkalo „Leif the Lucky“ (Šťastný Leif), byl tedy pojmenován po Leifu Ericsonovi, první Islanďanovi, resp. prvním Evropanovi, který vstoupil před více než 1 000 lety do Severní Ameriky. Most slouží také jako symbol spojení dvou kontinentů, Evropy a Severní Ameriky, nového a starého světa.
Je ale třeba trochu počítat s tím, že s islandským mostem přes dva kontinenty je to trochu jako s naším pramenem Labe. Hnidopiši a majitelé doktorátu z geologie by mohli říct, že most překlenutí kontinentů spíše naznačuje, než že by jeho definici podle všech parametrů naplňovalo. Pro turisty se ale mnoho nemění, jedná se o zajímavou atrakci, kterou se vyplatí zařadit do svého programu cest po Islandu.
Geologická exkurze
Pokud vás geologie tohoto prostoru opravdu zajímá a nechcete se spokojit pouze se „selfíčkem“ na zmíněné lávce, vydejte se do asi 100 km vzdáleného národního parku Thingvellir. V něm můžete skutečně sestoupit z útesu na hranicích jedné desky do vlastního zlomu a vylézt z něj po útesech na hranicích druhé desky. Dozvíte se zde třeba i to, že obě desky se od sebe vzdalují. Rychlost, s níž se od sebe oddalují, je 7 až 20 mm za rok.
A o národním parku Thingvellir ještě jedna zajímavost: je součástí seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud vám na tom nepřijde nic divného a myslíte si, že takovéto geologicky zajímavé rozhraní si zaslouží být na seznamu, pak vězte, že národní park Thingvellir je tam z jiného důvodu. Jde totiž o to, že na jeho území vznikl v roce 930 první parlament světa zvaný Althing. Fungoval tady mimochodem až do roku 1798.
Zdroje informací: https://www.atlasobscura.com/places/midlina-bridge-between-continents