Článek
Zkamenělý Pastýř
Nedaleko vesnice Klobuky ležící poblíž hranice Středočeského kraje s krajem Ústeckým stojí na poli tři a půl metru vysoký kámen obehnaný nízkou dřevěnou palisádou. Ta je samozřejmě moderní, kámen je ale skutečně pravým a nefalšovaným menhirem se všemi tajemstvími, které se k tomuto fenoménu vážou.
Konkrétní menhir u Klobuk má přezdívku Zkamenělý pastýř (někdy též Kamenný pastýř nebo Kamenný muž) a jeho podrobný popis by vypadal následovně: jedná se o tmavý pískovec s významnou železitou složkou, vyčnívá asi tři metry nad zem, do hloubky má asi 80 cm. Jeho průměr je jeden metr a je neopracovaný. Hmotnost menhiru je asi 5 tun.
Takový popis je jistě zajímavý, většinu lidí by ale zajímalo spíš to, kde se u Klobuk vzal. Odpověď na tuto otázku je ale podstatně složitější.
Keltové, nebo někdo jiný?
Kámen budil pozornost i v minulosti, v 19. století byl však nejprve považován za přirozený útvar vzniklý erozí většího celku. Legendární Josef Ladislav Píč, jeden ze zakladatelů české archeologie, však tuto teorii rozporoval a dokázal, že kámen byl vztyčen člověkem, pravděpodobně již v prehistorických dobách (nejstarší doložená zmínka o něm je však z roku 1764).
Naše historická paměť trpí pohříchu určitou „selektivní sklerózou“ výuka nejstarších dějin často zahrnovala kulturu „lovců mamutů“, letmou zmínku o Germánech a poté příchod Slovanů jakožto pravý začátek našich dějin. To je samozřejmě dosti zjednodušený pohled a zapomíná se v něm na Kelty.
Právě Keltové jsou s menhiry spojováni nejčastěji a je jim přisuzováno i „autorství“ Zkamenělého pastýře. Naznačuje to i fakt, že od menhiru je na dva velké keltské svátky Beltine a Lugnasad vidět východ slunce přímo nad Řípem. Konkrétně se jedná o 30. dubna a 13. srpna, pokud byste se rozhodli ověřit si to osobně.
Pravda je ale taková, že ve skutečnosti nevíme, kdo a proč menhir u dnešních Klobuk postavil. Můžeme jen hádat (stejně jako u ostatních staveb tohoto typu), jaký byl jeho účel. Většina archeologů a historiků zastává názor, že šlo o místa, kde se konaly nejrůznější obřady a rituály, a kterým byla přisuzována magická moc.
Legendy o Kamenném pastýři
I s menhirem u Klobuk se samozřejmě pojí nejrůznější „teorie“ o energetických cestách, schopnosti „nabíjení“ lidí pozitivní energií apod. Držme se ale raději objektivního přístupu a legendy, které se k místu vážou, vnímejme spíše v kontextu toho, jak kámen viděli naši předci v minulosti.
Podle místní legendy zde kdysi pásl ovce pastýř, který se na samotném Ježíši snažil vyprosit nesmrtelnost a skončil jako zkamenělý menhir. Tato legenda dala kameni samozřejmě i jméno. Je zajímavé pozorovat, jak menhir vzniklý v předkřesťanském období vzali za svůj mnohem později i křesťané.
Mluví se i o léčivých účincích menhiru nebo o tom, jak napomáhá k výjimečné kvalitě místní podzemní vodě. Na druhou stranu se ale o menhiru v místních kronikách mluví ve skutečnosti jen velmi málo. Víme však, že v roce 1852 silná bouře menhir povalila (anebo kolem něj místní kopali až příliš?) Lidé však ke kameni měli vždy určitou úctu a respekt a následně jej proto opět vztyčili.
Kroniky také mluví o tom, že v minulosti byly v okolí menhiru vyorány menší kameny podobného složení. Pravděpodobně tak nešlo o osamocený kámen, nýbrž o složitější strukturu.
Jak se k menhiru dostat?
Pokud se rozhodnete prozkoumat menhir na vlastní oči, není nic snazšího než vlakem dojet do Kralup nad Vltavou a odtud pokračovat do Klobuk. Z nádraží je to k menhiru asi dva kilometry, jen je možné, že kámen budete chvíli hledat. Menhir stojí v poli za vesnicí, po pravé straně v případě, že půjdete po silnici z Klobuk do Telce.
