Článek
Tygří brouci dobývají svět
Pod přezdívkou „tygří brouci“ se ve skutečnosti ukrývá široká skupina asi 2 500 druhů, kterým dala věda jméno svižníci. Fanoušci legendárního prvorepublikového filmu „Cesta do hlubin študákovy duše“ si možná při vyslovení tohoto jména vzpomenou na to, že svižníci nechyběli ani v přírodovědné sbírce profesora přírodopisu v podání Jindřicha Plachty. A ne náhodou si tito brouci „zahráli“ třeba i v pohádce o Včelích medvídcích. Ještě zajímavější je potom to, že svižníci žijí i u nás, konkrétně jde o sedm různých druhů.
Proč jsou svižníci neboli tygří brouci tak zajímaví? Stačí se seznámit s některými jejich vlastnostmi. Vzhledem k tomu, kolik různých druhů svižníků existuje není snadné popsat je jako celek, přece jen mezi nimi existují rozdíly. Můžeme se ale zaměřit na některé charakteristiky, které má většina svižníků společných.
V první řadě je třeba říct, že se jedná o hmyz nelétavý. Někteří se pohybují po zemi, jiní dávají přednost stromům. Jedná se také o hmyzí predátory a pokud se na ně budeme dívat touto optikou, uvidíme v nich dokonalé zabijáky hmyzí říše. Svižníci mají brnění v podobě tvrdého chitinového krunýře, dokonalý zrak i čich a díky citlivým chloupkům na svých končetinách i hmat.
Velká, silná kusadla jsou potom smrtící zbraní, zvláště v kombinaci s raketovou rychlostí, s níž jsou schopni zaútočit. A aby toho nebylo málo, tak predátorem jsou již larvy svižníků, nejen dospělci. Vraťme se ještě ke zmíněné rychlosti: některé druhy svižníků dokážou při útoku na kořist dosáhnout rychlosti až 60 cm/s, což je na tvora, jehož tělo měří nějakých 1,5 cm opravdu úctyhodné.
Pojďme se teď podívat na svižníka s dost možná nejzajímavějším jménem a vysvětlit si, čím si ho vysloužil.
Svižník zvrhlý není žádný zvrhlík
Vše, co bylo o svižnících napsáno výše, platí i pro toho „zvrhlého“. Jedná se o brouka s hnědým až měděným zbarvením, ve své spodní části je kovově modrý či zelený. Nohy má pokryté chloupky a je vybaven kusadly připravenými kdykoliv něco sníst. S radostí si pochutná třeba na mravencích. To je mimochodem pravděpodobně důvod, proč dostal tento brouk své jméno. Svoji kořist celou rozžvýká, což není u hmyzu úplně pravidlem.
Zdobí jej též zmíněná rychlost, která je dokonce taková, že svižník zvrhlý (latinsky Cicindela hybrida, ani v latině nedostal brouk zjevně příliš romantické jméno) musí při běhu občas zastavit, neboť jeho nohy jsou doslova rychlejší než oči. Kořist i celé své okolí tak má při běhu celé rozmazané.
Svižník zvrhlý je u nás poměrně hojný, což platí pro celou Evropu a také podstatnou část Asie. Tenhle brouk je zkrátka na našem kontinentu doma skoro všude. Každopádně jde o nesmírně zajímavého tvora, který je dokladem toho, že příroda umí být opravdu mocná čarodějka.
Zdroje informací: http://www.naturabohemica.cz/cicindela-hybrida/
