Hlavní obsah

Scafismus aspiruje na nejodpornější způsob popravy v historii

Foto: Hp.Baumeler, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Scafismus je někdy označován také jako „poprava hmyzem“.

V průběhu historie lidé svoji kreativitu bohužel nezřídka využívali i pro vymýšlení nových a nových způsobů usmrcování dalších lidí. Vrcholem těchto pochybných snah je tzv. scafismus.

Článek

Co je scafismus

Scafismus je prastarým způsobem popravování, který měl být využíván v Persii. Původ tohoto slova je v řeckém skáphe, což označuje loď. Vzhledem k tomu, že scafismus se občas označuje také jako poprava hmyzem, nabízí se proto otázka, co mají společného popravy, hmyz a lodě. Staří Peršané bohužel přišli s nápadem, jak tyto zdánlivě nesouvisející věci zkombinovat a využít při popravách.

Hlavním cílem této metody poprav nebylo pouze člověka usmrtit, nýbrž mu způsobit maximální bolest a utrpení. Prvním krokem bylo přivázání oběti ke člunu tak, že byl skoro celý zakryt a odhalené měl pouze ruce, nohy a hlavu. Současně se musela oběť přejíst směsi mléka a medu. Tou samou směsí byl potom nešťastník potřen. Jeho tělo bylo na člunu znehybněné a vypuštěné na vodní plochu, třeba na jezero.

Oběť dříve či později dostala nevyhnutelný průjem, což přilákalo hejno hmyzu, už tak přitahovaná mlékem a medem. Po dlouhou dobu na ní hmyz hodoval, bolestivě štípal a bodal do jeho těla a po čase začal dokonce pronikat do jeho tělních otvorů či otevřených ran. Tam nakladl svá vajíčka. Neustále se zvětšující se bolest a agónii trvající dlouhé dny či dokonce týdny ukončila poté až dehydratace, nebo sepse.

Byl scafismus skutečně používán?

Zprávy o scafismu máme přímo ze starověkých spisů. Potíž je v tom, že se jedná výhradně o texty řecké. A Řekové, jak známo, neměli s Peršany zrovna vřelé vztahy. Nabízí se tak otázka, zda nešlo spíše o řeckou propagandu, která měla za cíl Peršany zdiskreditovat. Na druhou stranu je scafismus u řeckých autorů zmiňován opakovaně. Ať již to byly spisy lékaře Ktésiase, nebo filozofa a historika Plútarcha, scafismus je zde podrobně popisován.

V perských pramenech ale zmínku o tomto způsobu popravy nenajdeme a chybí i přímé archeologické důkazy. Buď tedy v budoucnu nějaký takový důkaz najdeme anebo asi nebudeme mít nikdy jistotu, zda šlo o skutečnost, nebo fikci. Za zmínku stojí ještě fakt, že scafismus popisoval i William Shakespeare ve hře Zimní pohádka. Ten ale scafismus převzal samozřejmě od zmíněných řeckých autorů.

Scafismus je děsivý i jako součást divadelní hry. Z představy, že se v minulosti skutečně využíval, jde mráz po zádech. Dalo by se říct, že nejlepší by bylo nalézt důkaz o tom, že si jej Řekové vymysleli. Na druhou stranu existuje i bez něj nespočet strašných způsobů popravy, u nichž o používání nemůže být bohužel pochyb.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz