Článek
Seznamte se s levhartem amurským
Hned na začátek je třeba říct, že pokud chcete vyslyšet výzvu z názvu tohoto odstavce a s levhartem amurským (někdy též mandžuským) se opravdu seznámit, budete muset asi do zoo. Chovají je i v té pražská a v olomoucké, takže to nebudete mít daleko. V přírodě totiž tuto krásnou šelmu totiž prakticky jistě neuvidíte. Nejen, že žije v odlehlých oblastech na hraničním území mezi Ruskem a Čínou (není vyloučené, že několik jedinců žije i v Severní Koreji). Navíc je extrémně vzácná.
Latinský název tohoto zvířete je Panthera pardus orientalis nebo Panthera pardus amurensis a jedná se o poddruh levharta skvrnitého. Jeho vnější podoba odpovídá našim běžným představám o levhartech, přesto má ale několik typických znaků. Ty celkem logicky souvisejí s prostředím, v němž levhart amurský či mandžuský žije.
Srst této šelmy, jejíž délka může u samců dosahovat až 225 cm, výška v kohoutku 75 cm a hmotnost až 60 kg. Délka však zahrnuje i huňatý ocas, který může mít na délku až jeden metr. Levhart jej využívá ve chvíli, kdy se potřebuje zahřát. Ocasem se obtočí a slouží mu jako teplá přikrývka. Druhým typickým znakem je hustší srst, která je dobře viditelná např. v oblasti „náprsenky“.
Levhart amurský je krásná šelma.
Lov a způsob života
Přirozeným prostředím levharta amurského jsou listnaté a smíšené lesy. Pro život v nich je dokonale uzpůsoben a jeho maskování je natolik efektivní, že byste si jej pravděpodobně nevšimli ani ve chvíli, kdy by byl pár kroků od vás. Jeho typickou kořistí jsou jeleni a další kopytníci, prasata a další savci. Na lov se levhart mandžuský vydává v noci. Zajímavé je, že mu příliš nevadí sdílet stejné území s tygry ussurijskými.
Kritické ohrožení
Levhart mandžuský, resp. amurský, je v současné době kriticky ohroženým druhem. V zajetí žije po světě necelých 200 jedinců. Ve volné přírodě je však populace ještě menší a činí asi 120 jedinců, většina z nich na ruském území.
Hlavní příčinou neutěšeného stavu levharta amurského je nelegální lov. Na ruském území probíhá především pro kožešinu, v Asii zase kvůli tradiční čínské medicíně, která části těla levharta využívá. Svoji roli potom hraje i kácení lesů a také změny v přirozených biotopech levharta, které se mění v důsledku klimatické změny.
Stav populace levharta ve volné přírodě se samozřejmě vzhledem k odlehlosti území i problematické politické situaci kontroluje poměrně obtížně. Přesto existují analýzy, podle nichž se počet levhartů amurských pomalu začíná zvedat. Je to především díky snaze ochranářských organizací a vzniku specializovaných národních parků.
Nezbývá než doufat, že snahy ochranářů nebudou zbytečné a levhart amurský se dožije i druhé poloviny 21. století.
Zdroje informací: https://www.wwf.org.uk/learn/wildlife/amur-leopards
