Článek
Poznej svého nepřítele
Brouk, o kterém budeme mluvit, nemá zatím ustálené české jméno. Nebylo by ale překvapení, kdyby ho vzhledem ke svému významu brzy získal. Latinsky je to Euwallacea fornicatus a česky se zatím označuje nejčastěji jako „invazivní kůrovec“. Původně pochází z oblasti dnešní Indonésie.
Co se jeho vzhledu týká, není na něm nic moc zajímavého. Malý, několik milimetrů dlouhý černý brouk. Důležitější je si ujasnit, proč přesně se z tohoto malého tvora stává globální hrozba. Hlavním mechanismem, který z něj činí tak efektivního likvidátora stromů a rostlin, není jen vytváření drobných chodbiček v kmenech a větvích.
Skutečné nebezpečí, které pro stromy brouk představuje, spočívá v jeho symbiotickém vztahu, který si vybudoval s jednou agresivní houbou. Brouk totiž přenáší spory této houby do svých chodbiček, kde se pak houba usídlí a začne se šířit do všech částí stromu. Houba následně stromu znemožní čerpat vodu a živiny, což vede k postupnému chřadnutí, odumírání větví a v mnoha případech k úplnému úhynu celého stromu během několika let.
Typickými příznaky napadení stromu jsou drobné otvory doprovázené často i vytékáním pryskyřice nebo vznikem černých skvrn na kůře. Podstatné je, že jej dnes najdete na stále více a více místech.
Škůdce se šíří po všech kontinentech.
Brouk, před kterým není úniku
Pozornost na sebe začal tento invazivní kůrovec strhávat především v Jihoafrické republice, zejména v okolí Johannesburgu. Tam již brouk zničil tisíce vzrostlých stromů, což drasticky mění ráz tamních městských parků i zahrad. Ekonomické škody plynoucí z nutnosti kácení a likvidace infikovaného dřeva jsou obrovské.
V zemědělském sektoru to potom platí dvojnásob. Brouk si totiž v žádném případě nevybírá pouze okrasné stromy, dokáže napadnout i zemědělsky významné plodiny. Typicky trpí například avokádo.
Brouk ale není jen africkým problémem. Přítomnost tohoto druhu již byla zaznamenána také v Kalifornii, v Izraeli či v Austrálii. Všude tam tento brouk ohrožuje jak lesy, tak pole a plantáže ovocných stromů.
Jeho schopnost rychle se přizpůsobit téměř jakýmkoliv klimatickým podmínkám a napadat nespočet různých druhů rostlin z něj činí jedno z nejhrozivějších biologických rizik dneška. Dá se s tím ale něco dělat?
Boj proti tomuto škůdci vyžaduje nejen mezinárodní spolupráci a přísná pravidla pro přesun dřeva. Každý jednotlivý napadený strom, který není včas odstraněn, se totiž stává živnou půdou pro další šíření tohoto miniaturního, ale nesmírně efektivního ničitele stromů a rostlin. Není třeba zdůrazňovat, že zatím tomu tak není.
O tomto broukovi toho ještě možná asi hodně uslyšíme.
