Článek
Bez slangu není jazyk
To, že každá nová generace si ohýbá rodný jazyk způsobem, který jejich rodiče či prarodiče doslova tahá za uši, je ve skutečnosti zcela přirozené. Na mluvu mladých si stěžoval už řecký filozof Sókratés před 2 500 lety. Podobné litanie lze potom nalézt i v textech ze starého Egypta.
V našem prostředí jsou skvělým zdrojem informací o slangu mladé generace v době před sto lety knihy Jaroslava Žáka. Mezi ty nejznámější patří Cesta do hlubin študákovy duše, nebo Študáci a kantoři. Když si je dnes čteme, tak nám mluva tehdejších studentů přijde spíše roztomilá a archaická.
Ve skutečnosti ale tehdejší rodiče dráždila úplně stejně jako vás dnes dráždí slova skibidi nebo cringe. Profesorky nelibě nesly označení psorky, učitel nosící klobouk asi nerad slyšel, že mu žáci říkají kakánek a matky se mohly jen dohadovat, na co myslí jejich dcery, když nějakého spolužáka nazývají prcouš. A dokázali byste odhadnout, komu se ve dvacátých a třicátých letech říkalo třeba puchejř, brzlík, nebo satanella?
Nad mnohými výrazy zkrátka starší generace krčila bezmocně rameny, jiné sice chápala, ale přišly jí značně přidrzlé. Koneckonců, celá kniha Študáci a kantoři je vlastně o tom, jaký průšvih mohlo používání těchto výrazů způsobit.
Role ve filmech podle knih Jaroslava Žáka byly pro Ladislava Peška ikonické. Při jejich sledování si často neuvědomíme, že jsou i o slangu.
Proč mají mladí slang tak v oblibě?
Vysvětlení toho, proč si mládež vždy a bez výjimky vytvoří svůj vlastní slang je vcelku prosté. V první řadě na každou generaci působí jiné kulturní vlivy než na generaci předchozí. Když k nám začali pronikat dobrodružné romány z divokého západu, ovlivnilo to slang úplně stejně jako dnes Tik Tok. Jistý rozdíl je možná v tom, že dnes hraje větší roli i potřeba přizpůsobit komunikaci novým technickým prostředkům.
Tím hlavním důvodem, proč slang vzniká a proč ho mají mladí tak v oblibě je ale něco jiného. Jde o snahu, vytvořit si vlastní svět do kterého ti starší nesmějí a nemohou vstupovat. Je to zkrátka nedílná součást vymezení se vůči předchozím generacím a vytváří pocit určité sounáležitosti mladých s mladými. Slang si vytváří téměř každá uzavřená skupina, ať už se jedná o fotbalisty, vězně, nebo ajťáky.
U mladých je to úplně stejné. Lingvisté tento proces považují za naprosto přirozenou součást vývoje jazyka. Nebýt toho, mluvili bychom pořád jako Božena Němcová, když psala Babičku. Ne všechny slangové výrazy se samozřejmě udrží, většina jich naopak odejde s danou generací. Mladí lidé dnes už rozhodně nepoužívají třeba výraz „Čágo belo“. Naopak, pokud vy ano, celkem jednoznačně vás to řadí ke generaci vyrůstající v devadesátých letech. Můžete to brát jako pozitivum, protože to znamená, že ani skibidi tu není navždy.
Současné slangové výrazy, znáte je?
Vyjmenovat všechna slova, která jsou běžnou součástí slovníku dnešních mladých a kterým jejich rodiče současně nikdo nerozumí, by bylo spíše na celou knihu. Zkusme si představit některé z těch nejběžnějších. Víte třeba, co je to "sus"? Toto slovo není žádná urážka, ale používá se ve chvíli, kdy je třeba něco značit za podezřelé.
Dalším zajímavým slovem je „rizz“. Pokud to o vás někdo řekne, buďte rádi. Znamená to totiž mít schopnost někoho okouzlit. Pojďme teď také k nějakému slovesu. Co třeba slovo "flexit"? V tomto případě jde o to, že ten kdo „flexí“ se vychloubá. Některé slova mají svůj původ přímo v souvislosti s novými technologiemi. Například slovo „ghosting“ znamená, když někdo bez vysvětlení zmizí z online chatu či přestane odpovídat na zprávy i přes to, že jinak na sociálních sítích nepřestane fungovat.
Kolik z těchto slov jste znali? A kolik budete znát slov v následujícím mini kvízu? Schválně, jestli z ankety vykrystalizují správně odpovědi.
Anketa
Anketa
Anketa
Zdroje informací: https://theses.cz/id/mbr2nt/51423705
