Článek
Oteplení až o třicet stupňů
Zatímco v těchto dnech se na našem území objevují nejnižší teploty celé zimy, o víkendu by v sousedním Německu měly atakovat až 20 stupňů. Na našem území sice vystoupají v sobotu a v neděli teploty „jen“ na nějakých 12 stupňů a teprve v následujícím týdnu se posunou k 15 stupňům, ale vzhledem k tomu, že nyní v noci klesá rtuť teploměrů až k mínus 16 stupňům, i u nás půjde o extrémní oteplení.
Nárůst teplot, který se do střední Evropy přesune především přes jihovýchodní Evropu, bude způsobený teplým severoafrickým vzduchem. Milovníci jara už se nemohou dočkat, lyžaři a ti, kteří dávají přednost zimě jsou spokojeni o poznání méně. Takto výrazný teplotní nárůst během tak krátké doby je velmi zatěžující pro lidský organismus a lidé trpící některými chronickými onemocněními by se tak měli šetřit více než obvykle bez ohledu na to, zda dávají přednost zimě, nebo teplu. Zbývá také zodpovědět otázku, jak takovéto extrémní změny teplot vlastně vznikají.
Může za to jet stream
Prudké výkyvy teploty nejsou omezeny pouze na oteplení, stejně tak dobře může docházet k dramatickým poklesům teplot. Jeden den nám stačí slabá mikina a ten druhý již ve skříni hledáme čepici a rukavice. Pokud bychom pátrali po příčinách těchto dramatických změn, dostali bychom se k pojmu jet stream.
Pod tímto pojmem se skrývá přesně to, co v překladu znamená, tedy tryskové proudění vzduchu ve výškách od sedmi do dvanácti kilometrů. V tomto systému se vzduch pohybuje rychlostí 180 až 400 kilometrů v hodině. Pokud bychom si chtěli jet stream znázornit na mapě, vypadal by jako had vlnící se okolo severní polokoule. Toto vzdušné proudění od sebe vlastně odděluje teplejší vzduch jižních oblastí od studeného arktického vzduchu na severu.
Globální klimatická změna, která se projevuje mimo jiné i výrazným zvýšením průměrných teplot v oblasti Arktidy, však tuto dlouhodobou rovnováhu narušuje. Čím vyšší je teplota v Arktidě, tím výrazněji se snižuje teplotní rozdíl mezi jihem a severem. O to pravděpodobnější je potom promíchávání těchto dvou vzduchových systémů. Jet stream je proto mnohem dynamičtější a „vlní se“ mnohem výrazněji než v minulosti.
Jinými slovy jako obvykle platí, že extrémně rychlé změny teplot nejsou úplnou novinkou a byly tu vždy. Globální klimatická změna je ale činí častějšími. Konkrétních faktorů, které mají na popsaný efekt vliv je samozřejmě celá řada a k přesnému pochopení jeho fungování nám ještě hodně chybí. Jakou měrou se na něm podílí například teplota Středozemního moře? Do jaké míry záleží na konkrétní fázi jevů El Niňo a La Niňa? Takovýchto otázek mají vědci ještě hodně, základní principy jsou ale popsané celkem dobře.
Co dalšího nás čeká?
V následujících dnech se však nebudeme muset potýkat jen s prudkým oteplením. Především v severních Čechách totiž díky rekordně nízkým teplotám začínají zamrzat i některé řeky, respektive začínají se na nich objevovat ledové kry. Ty potom omezují průtok vody a kapacitu říčního koryta. Dochází proto ke zvedání hladiny a ve chvíli, kdy se prudce oteplí, začnou se ledy uvolňovat, což může vést až k vylití vody z koryta a vzniku povodní. Ty jsou méně běžné než povodně způsobené přívalovými dešti, škody ale mohou napáchat velmi rozsáhlé. V severních Čechách bývají v tomto ohledu problémy především s řekou Ohří mezi nejhorší povodně tohoto typu patřily záplavy v letech 1799, nebo 1982. Doufejme, že rok 2025 se do této společnosti nezařadí.
A co vy, jak vnímáte takto prudké změny teploty? Způsobují vám nějaké zdravotní potíže nebo s nimi nemáte nejmenší problém?
