Článek
Nejdražší zarážka na světě
Dveře, se kterými neustále cloumá vítr, dokážou naštvat i ty nejklidnější povahy. Naštěstí před ně většinou stačí položit vhodnou zarážku a máte klid, aniž byste je museli rovnou zavírat. Jako takovou zarážku by asi většina z nás volila třeba botu, kousek dřívka nebo kámen. Jen málokdo by k tomuto účelu ale použil třeba zlatou cihlu. V přeneseném smyslu však právě to udělala jedna stařenka na jihovýchodě Rumunska. Nešlo však o zlato, ve skutečnosti to bylo ještě něco mnohem cennějšího.
Dlouhé roky totiž bránil v zavírání dveří tři a půl kilogramu vážící kus jantaru. Taková věc by stála asi jeden milion eur, tedy něco kolem 25 milionů korun. Zmíněná žena se o tom ale nikdy nedozvěděla, neboť kámen identifikovala rodina s pomocí odborníků až po její smrti. Je pravda, že kdyby se to dozvěděla, dost možná by se o ni pokusil infarkt. Vlasy si mohou rvát také zloději, kteří se v minulosti ženě do domu vloupali a kamene si samozřejmě ani nevšimli. Co to ale jantar vlastně je a proč má takovou cenu?
Tajemství jantaru
Je známou věcí, že jantar vzniká tím, že za určitých komplexních podmínek zkamení pryskyřice. Jantar, který nacházíme dnes, má původ v období před 25 až 50 miliony let, kdy pryskyřice některých konkrétních stromů prošla sérií chemických procesů, které z ní udělaly tvrdý a na pohled krásný materiál, který člověk začal využívat pro výrobu ozdob a dekorací.
Jantar však v minulosti sloužil i jako platidlo a v současné době jej vědci využívají k tomu, aby mohli studovat pozůstatky přírody z doby vzniku jantaru. Zvláštní vlastností jantaru je i to, že v něm lze nacházet prehistorická pylová či prachová zrnka a občas dokonce i hmyz. I ten samozřejmě prošel procesem fosilizace a žádnou DNA pravěkých zvířat jako v Jurském parku z něj nezískáme, i tak mají ale i tyto nálezy pro vědce ohromnou cenu.
Fakt, že se příběh s jantarovou zarážkou na dveře udál právě v Rumunsku není žádná náhoda. Rumunsko totiž patří k zemím, kde jsou největší naleziště jantaru. Ta vůbec nejznámější se potom nacházejí v oblasti Baltu, odkud vedla ve starověku směrem do Středomoří tzv. jantarová stezka. Díky ní mohl být jantar nalezen i v egyptských hrobkách faraonů, nebo ve starořeckých chrámech. Také pro naše předky měla jantarová stezka velký význam, neboť z ní profitovala keltská síla rozesetá na našem území právě podél této prastaré obchodní cesty.
Proslulost si získala také tzv. jantarová komnata označovaná za osmý div světa. Šlo o nástěnnou výzdobu místnosti v paláci v Ruském Petrohradě. Za druhé světové války byla ukořistěna německými vojsky, avšak na konci války se ztratila a dodnes nebyla nalezena. Fascinuje a dráždí proto nejrůznější konspirátory a hledače pokladů. Podle některých teorií je ukryta někde v Polsku, jiní věří dokonce i tomu, že by mohla být na našem území. Skeptici zase předpokládají, že byla v roce 1945 zničena.
Pokud tedy používáte jako zarážku na dveře nějaký kámen, zkuste si jej pro jistotu dobře prohlédnout.
