Článek
Kdo byl František Ondrášek?
Se jménem Františka Ondráška jsme se seznámili na stránkách Paměti národa. Po přečtení jeho příběhu nás potom nevyhnutelně napadlo, že z něj plyne velké poučení. A platí to hned na několika úrovních. Zdaleka nejde jen o historii, ale i o to, co prožíváme dnes.
František Ondrášek byl zemědělec a obyvatel samoty Benák, kterou byste na začátku padesátých let našli na mapě pod zřícenou hradu Velešín ze 13. století. Dnes už jí tam nenajdete, protože pod zříceninou se nyní rozkládá vodní nádrž Římov vytvořená v 70. letech minulého století. Pro jistotu ještě upřesníme, že mluvíme o Jižních Čechách a oblasti jižně od Českých Budějovic (těm mimochodem vodní nádrž poskytuje pitnou vodu).
V době, o které mluvíme, tedy na začátku poněkud temných padesátých let, se František Ondrášek oženil a narodil se mu syn. Jenomže František měl kromě starosti o statek a rodinu i další aktivitu: rozhodl se nesmířit s komunistickou totalitou a společně s přáteli Josefem Krnínským a Františkem Nárovcem tiskli protirežimní materiály a šířili je mezi lidi. Josef Krnínský měl navíc ilegální vysílačku a byl ve spojení se západem. To František Ondrášek věděl. V lednu 1955 si pro ně potom přišla Státní bezpečnost.
František Ondrášek psancem
Již tento moment by měl na dnešního člověka zapůsobit. Proč? Kolik z nás by nyní riskovalo zatčení, navíc v situaci, kdy se tresty smrti rozdávaly téměř jako na běžícím pásu, proto, abychom vyjádřili svůj názor tak jako František Ondrášek? Ten měl navíc rodinu a mohl si žít v zásadě klidným životem. A přesto to neudělal.
Fascinující příběh Františka Ondráška tím ale nekončí, naopak. Při zatýkání se totiž vyšetřovatelům vysmekl a uprchnul jim. Kam? Přece domů! Další část tohoto příběhu s parametry dobrodružného románu je dost možná vůbec nejzajímavější. Abychom byli přesní, první tři týdny se František Ondrášek ukrýval za pomoci místních obyvatel v Ostrolovském Újezdě, kde se narodila jeho matka. Potom ale skutečně vyrazil zpět na Benák.
Doma, a přesto v ilegalitě, strávil neuvěřitelných 3,5 roku. StB statek samozřejmě hlídala, často prohledávala, ale Františka Ondráška nenašla. Měl totiž zbudovaný úkryt a ve chvíli, kdy na statku pracoval, nosil ženské šaty. Opět se jedná o něco, co si dnes jen těžko umíme představit.
Přesto ale lidé z okolí sem tam něco zpozorovali nebo zaslechli, posléze to řekli třeba v hospodě a odhalení se přibližovalo stále rychleji. V roce 1958 proto František Ondrášek vyšel „na světlo“ a putoval rovnou do vězení. Odsouzen byl na osm let, naštěstí byl ale v roce 1960 propuštěn na amnestii prezidenta Novotného.
Další život a poučení č. 2
František Ondrášek byl sice na svobodě, ale lehký život jeho rodinu nečekal. Nejprve zde byl nucený vstup do JZD, poté třeba diskriminace jeho dětí na základní škole ze strany učitelek. Rok 1968 přinesl jisté uvolnění, částečnou rehabilitaci i možnost studia pro děti.
V příběhu, který nás tak zaujal, v tuto chvíli převzal štafetu syn František Ondrášek mladší. Po revoluci v roce 1989 byl zvolen za mluvčího Občanského fóra v JZD Velešín. A nenápadná věta, kterou ve svém rozhovoru pro Paměť národa pronesl, o nás jako o společnosti vypovídá více, než si chceme připustit.
František Ondrášek mladší řekl:
„Krmičky z kravína si OF pletly s odborama. Chodily tam s tím, že chtějí mýdla a ručníky. Nemělo to žádnou cenu.“
Sametová revoluce nám přinesla svobodu, pro značnou část populace ale znamenala něco jiného, byla pro ně spíše formální změnou, která jim umožní polepšit si ekonomicky. Samotnou podstatu změny část lidí vůbec nepochopila. A platí to bohužel dodnes. Proto jsme přesvědčeni o tom, že příběhy jako tento jsou tak moc důležité.
Použité zdroje: