Článek
Gotthardský tunel
Vypravte se na projížďku vedoucí tím nejdelším a zároveň i nejhlubším železničním tunelem světa, který najdete přímo pod švýcarskými Alpami. Vlaky tu navíc jezdí rychlostí až 250 km v hodině.
Výstavba tunelu trvala od začátku v roce 1999 dlouhých 17 let a vyšla v přepočtu na neuvěřitelných 317 miliard korun. Toto železniční spojení bylo vybudováno kvůli snazšímu propojení dvou měst, švýcarského Curychu a italského Milána. Cesta mezi těmito dvěma městy se tak díky této špičkové dopravní infrastruktuře zkrátila o hodinu.
Ekologové k této výstavbě přistupují také velmi pozitivně. Hlavní výhoda tunelu spočívá v tom, že by se měl omezit průjezd kamionů alpskými cestami, kterých zde jezdí více než milion ročně. Nákladních i osobních vlaků zde denně projede až 300.
Zajímavosti tunelu
Se švýcarským megatunelem se pojí celá řada zajímavostí. Začneme třeba u toho, který světový tunel držel tento pomyslný titul před otevřením Gothardu. Od roku 1988 byl nejdelším železničním tunelem na světě Seikan v Japonsku. Jeho délka je 53,8 km. Tunel pod kanálem La Manche spojující Francii a Británii měří potom 50,4 km. A srovnání nesrovnatelného: u nás je nejdelším železničním tunelem ten u obce Březno s délkou necelých dvou kilometrů.
Při cestě ze severu na jih vjedou vlaky do tunelu u město Ersfeld, opustí jej u městečka Biasca. Dále potom pokračují ve směru na Locarno, Lugano a dále již do Itálie. Ne náhodou se ale otevření tunelu účastnila i tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Nejen, že při stavbě tunelu byly použity německé razící stroje, ale pro Německo je tunel důležitým prvkem, který se podílí na propojení severní a jižní Evropy cestou vedoucí přes Německo a využívající jeho síť vysokorychlostních železnic. Je však stále ještě třeba zbudovat některé infrastrukturní prvky typu nákladových nádraží, aby mohlo být toto spojení využíváno naplno.
Tunel je postaven jako dvoutubusový
Jak je to s bezpečností
Tunel dlouhý 57 kilometrů samozřejmě vyžaduje i jedinečná bezpečnostní opatření. Do tunelu nesmí vjíždět vlaky s nebezpečným nákladem ani vlaky, se kterými není něco v pořádku. Hustá síť senzorů a detektorů rozpozná i takové detaily jako přehřívající se ložiska, nebo drobné vychýlení soupravy z profilu. Na obou stranách tunelu jsou potom stanoviště se záchranářskými vlaky. Speciální pozornost byla věnována ventilaci. Ta by měla být schopná zvládnout zamezit šíření kouře při požáru. Stejně tak vede z tunelu celá řada únikových cest pro cestující. Samozřejmostí je potom zabezpečovací systém schopný vlak v případě potřeby kdykoliv zastavit.
Při stavbě tunelu bylo potřeba vytěžit tolik horniny, kolik odpovídá pěti velkým pyramidám v egyptské Gíze. Na stavbě tunelu pracovalo celkem 2500 horníků z nichž několik při stavbě zemřelo. Jim je věnován památník, který je dnes součástí tunelu.
Jak se tunelem projet?
Pokud se chcete nejdelším železničním tunelem projet, není nic jednoduššího než si zakoupit jízdenku z Curychu do Milána. A do Švýcarska se můžete vypravit dokonce nočním vlakem Českých drah. Z Prahy vyjedete večer v 18:20 a v Curychu jste v 8:20 ráno. Budete tak mít dost času na přestup na některý z vlaků mířících do Itálie. Anebo si nejdřív Curych prohlédněte.
