Článek
AI v úlu
Autonomní roboti, jenž jsou řízeni pomocí umělé inteligence, nám dnes umožňují nahlédnout do světa včelího života. Čeští odborníci z centra umělé inteligence FEL ČVUT v Praze totiž úzce spolupracují se sousedním Rakouskem a dále pak Tureckem i Velkou Británií, resp. tento mezinárodní tým vedou. Výsledky jejich společného projektu ohromily vědecký svět a poskytly nám fascinující náhled na život včelích společenství.
Zblízka tak mohou vědci pozorovat královnu, první dámu celé včelí kolonie. Podle zaznamenaných dat analyzují ale i chování celého včelstva. Kamery dokáží prostřednictvím umělé inteligence zachycovat populaci uvnitř včelího úlu v reálném čase.
Pořízeno je díky těmto pokročilým technologiím až na sto milionů různých snímků ve vysokém rozlišení měsíčně. Ručně by to nebylo nikdy možné. Záznamy lze dále snadno analyzovat pomocí počítačového zpracování. Roboti jsou schopni pozorovat běžný život včel, aniž by je přitom jakkoliv rušili.
Včelí úl už pro nás není tajemná „černá skříňka“, dobře víme, jak to v něm chodí
Technický návrh experimentu
Celý systém je umístěn ve výzkumném zařízení pro včely medonosné na univerzitě ve Štýrském Hradci v Rakousku. Úl je zkonstruovaný tak, aby umožňoval běžný „provoz“, ale současně je z jedné strany přístupný. Jádrem všeho jsou dvě systémové hlavy s kamerami ovládanými AI. Včely jsou jimi snímány přes infračervené světlo, které je nikterak neruší.
Kamery se soustřeďují na samotnou královnu. Jedna z kamer pak při odpočinku královny pozoruje i její okolí. Vědci tak dokáží zachytit i pohyb ostatních včel, které se během odpočinku královny starají o plástve a samozřejmě i ty včely, které se starají o samotnou královnu. Jakmile se královna vzbouzí, neunikne kamerám ani jediný její pohyb.
Průlom v podobě tohoto pokročilého technologického řešení nám podrobně poodhalují chování sociálního hmyzu. Denně tak kamery dokáží vygenerovat až 1400 GB dat, v nichž jsou zachyceny detaily ze života královny spolu s dělnicemi. Takto podrobné studium vnitřku včelího úlu nebylo nikdy nikým provedeno. Je tak logické, že jsme získaly celou řadu zajímavých poznatků a další jistě ještě přijdou.
Co víme o včelách?
Během uplynulé doby vědci díky popsanému systému pozorovali například to, že včelí královna urazí během jednoho měsíce až 1,5 km při pohybu na dvou plástvích o rozměrech 42×33 cm. I během měsíce října je královna stále ještě aktivní a v úlu dokáže naklást až 187 vajíček denně.
Jaké další fascinující znalosti o včelách ale máme?
1) Včely produkují med jako zásobu potravy pro včelstvo v období zimy? Naštěstí pro nás ale výkonné dělnice vyprodukují 2-3krát více medu, než sami potřebují, takže si můžeme pochutnat i my.
2) Pokud včelí královna uhyne, dělnice vytvoří novou královnu tak, že vyberou mladou larvu a krmí ji speciální potravou zvanou „mateří kašička“. Díky tomu se z larvy vyvine plodná královna.
3) Včely létají rychlostí asi 25 km za hodinu a křídly mávají až 200krát za sekundu.
4) Každá včela má 170 pachových receptorů. Svůj špičkový čich využívají ke komunikaci v úlu a k rozpoznávání různých druhů květů při hledání potravy.
5) Královna se může dožívat až pět let. Nejvíce práce má v letních měsících, kdy může naklást až 2 500 vajec denně.
6) Aby se včely podělily o informace o zdrojích potravy, předvádějí zajímavý kmitavý tanec. Když se dělnice vrací do úlu, pohybuje se do osmičky a vrtí tělem tak, aby ukázala směr, v němž se nachází zdroj potravy.
Zdroje informací: https://www.science.org/doi/10.1126/scirobotics.adn6848
